Centrum pro lidská práva a demokratizaci

Centrum pro lidská práva a demokratizaci je nezávislou akademickou institucí, která sleduje lidská práva v Česku i zahraničí z odborného sociálněvědního a mezinárodněprávního pohledu. Centrum pořádá konference, vydává měsíční Bulletin, studie a policy papery a zajišťuje informování o lidských právech. Více informací najdete zde.

Mezinárodní trestní soud: fungování a současné výzvy

30.9.2017

Je nám ctí pozvat Vás na akci týkající se mezinárodní trestní spravedlnosti. Váženým hostem bude český soudce u Mezinárodního trestního soudu JUDr. Robert Fremr. Společně s ním se podíváme na fungování soudu, některé konkrétní případy, kterými se pan doktor zabývá a také na výzvy a kritiku, kterým Mezinárodní trestní soud čelí. Budeme se těšit ve středu 4. října od 15:30 v aule na Fakultě sociálních studií MU v Brně. Akci pořádá Studentská sekce IIPS a Centrum pro lidská práva. Pozvánku a další infomace k události najdete také na Facebooku.

Zářijové vydání Bulletinu zahajujeme exkluzivním příspěvkem profesora Pavla Šturmy, jenž je členem Komise OSN pro mezinárodní právo, který se věnuje činnosti komise během uplynulých dvou let. Kateřina Šimonová Vám dále přináší reportáž z odborného semináře o situaci vnitřně přesídlených osob (tzv. IDPs), který uspořádalo Centrum pro lidská práva a demokratizaci. V sekciMezinárodní trestní spravedlnost Katarína Hukelová informuje o tom, že Mezinárodní trestní soud požádal Libyi, aby do Haagu vydala Sajfa Kaddáfího, jenž byl v Libyi nedávno amnestován. Příspěvek Kateřiny Šimonové v rámci evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který se neztotožnil s rozhodnutím portugalského soudu, podle něhož sexualita není pro padesátiletou ženu tak důležitá, jako pro osobu mladšího věku. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Marek Jahn o životních podmínkách obyvatel v Pásmu Gazy a v této souvislosti kritizuje vládnoucí hnutí Hamás. Adam Blisa z české sekce referuje o společném prohlášení vrcholných představitelů české justice k situaci v Polsku, v němž se postavili na obranu nezávislosti polské justice.

Bulletin si můžete stáhnout v pdf anebo přečíst online. číst dále

Konference Immigration Detention of Children: Coming to a Close?

15.9.2017

Dne 25. a 26. září proběhne v Praze mezinárodní konference "Immigration Detention of Children: Coming to a Close?". Konference je pořádaná v rámci předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy a zúčastní se jí řada velmi zajímavých odborníků na dané téma.

Více informací zde: http://dmcprague2017.justice.cz

 

Petr Pospíšil

Salcburk není jen oblíbená turistická destinace, rodiště Wolfganga Amadea Mozarta a kolébka známých cukrovinek nesoucích jeho jméno. Univerzita v Salcburku již od roku 1999 v letních měsících pořádá desetidenní intenzivní program „Salzburg Law School“ věnující se mezinárodnímu trestnímu právu, humanitárnímu právu a lidským právům.

Počátky a tradice letní školy

U zrodu Salzburg Law School (dále jen ,,SLS”) stál profesor Otto Triffterer, jeden z největších rakouských expertů na mezinárodní právo, účastník přípravných prací Římského statutu zakládajícího Mezinárodní trestní soud (dále jen ,,MTS” ) a autor komentáře k Římskému statutu. V tradici nyní pokračuje Astrid Reisinger Coracini, která je od roku 2014 ředitelkou SLS. číst dále

29.8.2017

Kateřina Šimonová

Jako již každoročně, tak také i v letošním roce vyšel v letních měsících tzv. Global Peace Index (GPI), neboli Světový index míru. Tato zpráva, která je každoročně zpracována Institutem pro ekonomiku a mír (IEP), hodnotí úroveň míru v 163 státech a autonomních teritoriích světa.

Global Peace Index 2017

Světový index míru (Global Peace Index) je výzkum, který má za cíl změřit relativní pozici národní a regionální mírumilovnosti. Jeho základní metodologie byla vytvořena Institutem pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace) po vzájemných  konzultacích s řadou mezinárodních mírových expertů, mírových institucí a think-tanků s pomocí dat, které shromáždila organizace s názvem Ekonomická výzvědná jednotka (Economist Intelligence Unit). Žebříček států hodnocených dle úrovně mírumilovnosti byl poprvé zveřejněn v květnu 2007. Od té doby se stal velice důležitým ukazatelem, na který odkazuje celá řada jiných výzkumných institucí, ale i například Světová obchodní organizace či jiné subjekty. Metodologický postup vytváření výsledného žebříčku a závěrů z něj plynoucích je poměrně složitý. Ve zkratce lze nicméně zmínit, že se jedná především o vzájemné vyhodnocení 23 odlišných měřítek, jako například úroveň zbrojení, probíhající konflikty, míra sociálního zabezpečení či bezpečnosti a mnoho dalších. [1] číst dále

V úvodu „letního“ dvojčísla přibližuje zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková stanovisko komise týkající se kontroverzního návrhu maďarského zákona, jenž má klást dodatečné povinnosti pro nevládní organizace fnancované ze zahraničí. Druhý úvodní příspěvek Šárky Duškové se zaměřuje na právě probíhající předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy. Jaké jsou jeho priority? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká věnuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, podle kterého odsouzený Germain Katanga musí zaplatit obětem individuální a kolektivní reparace. Kateřina Šimonová z evropské sekce analyzuje případ malého Charlese Garda ve Velké Británii, který se týká složitých právních a etických otázek souvisejících se zdravotní péčí - kdy je možné rozhodnout o ukončení život udržující léčby? Titulní fotografí Bulletinu považujeme za vhodné reagovat na úmrtí, ale především připomenout život čínského disidenta Liou Siao-poa, jehož Charta 08 inspirovaná československou Chartou 77 přispěla k tomu, že v roce 2010 obdržel Nobelovu cenu míru. Lukáš Hoder ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva jej krátce připomíná. Adam Blisa z české sekce poté přibližuje několik zajímavých případů, které v posledních měsících rozhodl Ústavní soud ČR.

Bulletin si můžete sáhnout v pdf anebo přečíst online. číst dále

29.7.2017

Jan Polášek

Jak léto postupuje, množí se zprávy o nedostatku pitné i užitkové vody, popřípadě o silných požárech. Sucha však nejsou jedinými důsledky klimatické krize a už vůbec nejsou jedinými škodlivými důsledky lidské činnosti v krajině.

 

Právo na příznivé životní prostředí

Sezónně se vyskytují zprávy o holomrazech, ničivých jarních povodních, tajfunech a podobně. Možná ale právě období vyschlých studní je časem, kdy zprávy z environmentální oblasti padnou na úrodnější půdu. V případě Česka zatím nelze ze základního práva na příznivé životní prostředí vyvozovat konkrétní povinnosti státu v boji s klimatickou krizí, např. závazek ke snížení produkce oxidu uhličitého. [1] Ke vzniku takovéto povinnosti státu by bylo potřeba závazného právního dokumentu na světové či evropské úrovni, nebo v horším případě - silnější důsledky klimatické změny s lépe prokázaným vztahem k lidské činnosti. číst dále