Centrum pro lidská práva a demokratizaci

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, zpracovává odborné studie, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech. Přečtěte si o nás více.

Hubert Smekal byl jmenován členem Rady vlády pro lidská práva

Spoluzakladatel Centra pro lidská práva a demokratizaci Hubert Smekal byl na únorovém zasedání vlády ČR jmenován členem Rady vlády pro lidská práva. Tento poradní orgán vlády se po téměř dvouleté nečinnosti sešel ve Strakově akademii k první schůzi v novém složení. 

Hubert v únoru rovněž reprezentoval Masarykovu univerzitu na výročním zasedání řídících orgánů European Inter-University Centre for Human Right and Democratisation (EIUC) v Benátkách. 

Zimní Bulletin si můžete stáhnout zde

Zimní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem hlavního soudního orgánu OSN, který rozhoduje spory mezi státy. Slovenský soudce a bývalý předseda Mezinárodního soudního dvora v Haagu Peter Tomka vysvětluje, jaké případy Mezinárodní soudní dvůr řeší, přibližuje své působení na pozici předsedy soudu a vysvětluje, jaké budoucí výzvy před soudem stojí.

Nikola Klímová poté přináší souhrn jednání lidskoprávních smluvních orgánů v Ženevě za období září až prosinec 2018. K jakým závěrům vybrané výbory došly?

25.2.2019
Douglas Radcliff

The Uighurs are an ethnic minority coming from the Xinjiang province in Northwestern China. The province is officially an autonomous region however, remains under control of the central government. Furthermore, there are many instances of human rights violations in relation to the Uighurs.

Who are the Uighurs?

The Uighurs are a Turkic-speaking ethnic minority in Central Asia. The majority of this ethnic group, over 10 million people, lives in China and the Xinjiang province, but over 300,000 live in the surrounding countries of Uzbekistan, Kyrgyzstan and Kazakhstan. Furthermore, there have been communities established further abroad in places such as Afghanistan, Belgium, Germany, Sweden, Norway, Saudi Arabia, Canada, Australia, Russia and the United States.

22.2.2019
Aneta Boudová

Nejvyšší soud USA svým rozhodnutím na konci ledna podpořil plán představený vládou Donalda Trumpa, který omezuje armádní službu osob, jejichž genderová identita není v souladu s jejich biologickým pohlavím. Změna dopadá na osoby, které podstoupily operaci změny pohlaví a osoby, které tuto operaci požadují.

Otázka výkonu služby v armádě transgender osob byla poprvé otevřena vládou Baracka Obamy v roce 2016. Předtím mohly být tyto osoby z armády propuštěny z důvodu zdravotní nezpůsobilosti. Barack Obama tuto praxi ukončil a umožnil službu v armádě všem transgender osobám, které budou zároveň splňovat všechny ostatní podmínky potřebné pro výkon služby. Jinými slovy, genderová identifikace přestala být důvodem k vyřazení ze služby, odmítnutí uchazeče či převelení. Tato politika byla zavedena nejen z důvodu ochrany lidských práv transgender osob, ale i z důvodu navýšení zájmu o vstup do armády.

31.1.2019
Tereza Žuffová – Kunčová

Estonsko - země, která se připojila k internetu až v roce 1992, získala ve výroční zprávě Freedom on the Net každoročně vydávanou společností Freedom House první místo (společně s Islandem). Estonsko tak již po několikáté obhájilo titul nejsvobodnější země v přístupu k internetu a je celosvětově dáváno za vzor v oblasti rozvoje, techniky a e-government.

Právo na internet jako lidské právo

Estonsko si jako jeden z prvních států v Evropě uvědomilo, že budoucnost již nebude tištěna na papír, nýbrž bude sdílena online. Totéž platí o občanských a lidských právech, které je stále častěji nutné vymezit a chránit nejen v každodenním světě, ale i online.

29.1.2019
Dominika Beňková

Od prvého januára 2019 môžu v Rakúsku páry rovnakého pohlavia uzatvárať manželstvo. Stalo sa tak na základe rozhodnutia Ústavného súdu, ktorý označil dovtedy platnú legislatívu za diskriminačnú. V rovnakom čase vznikla možnosť pre páry rozdielneho pohlavia uzatvárať registrované partnerstvá.

V decembri 2017 rozhodol rakúsky Ústavný súd o tom, že v tom čase platná legislatíva týkajúca sa manželstiev je diskriminačná. Vtedajšia rakúska legislatíva dovoľovala uzatvárať manželstvá len osobám rozličného pohlavia. Od roku 2010 mohli osoby rovnakého pohlavia uzatvárať registrované partnerstvo, nie však manželstvo. Ústavný súd rozhodoval na podnet dvoch žien, ktorým bolo odmietnuté vstúpiť do manželstva viedenským úradom.

27.1.2019
Jan Lhotský

For years Professor Meron served as a judge and the President of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. Nowadays, he presides over the tribunal that took its residual functions. What are the cases the new tribunal deals with? And how does he feel about the development of international criminal justice?

Professor Theodor Meron was born in 1930 in Poland, grew up in Israel and later moved to the US. He studied law in Jerusalem, Oxford and Harvard, and become one of the most respected scholars in international law. After the establishment of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia (ICTY) and the International Criminal Tribunal for Rwanda (ICTR), he served as a judge and the President of ICTY. When these tribunals were about to close, he became the President of the International Residual Mechanism for Criminal Tribunals (IRMCT or Mechanism) that took over the residual functions of both the former tribunals.