Centrum pro lidská práva a demokracii
Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.
Z pera ústavního soudce Vladimíra Sládečka vyšel v nedávné době nález, který se zabýval podmínkami pro trvání zabezpečovací detence. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nejpřísnější ochranné opatření, Ústavní soud zdůraznil potřebu přísného posuzování podmínek pro trvání zabezpečovací detence. O jaká kritéria se tedy jedná?
Ústavní stížnost stěžovatele brojila proti usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který se ztotožnil se závěry Městského soudu v Brně (dále jen „městský soud“). Ten jako soud první instance rozhodl o trvání zabezpečovací detence stěžovatele, který s ní vyjádřil nesouhlas a považuje ji za nepřiměřené opatření. Připustil však, že z ochranného léčení do zabezpečovací detence byl přemístěn kvůli svému problematickému chování a nemocnici několikrát opustil pro špatné podmínky.
Tip měsíce z Bulletinu
V březnu a červnu proběhla v Ženevě pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala problematickými otázkami ochrany lidských práv ve vybraných zemích. Podkladem pro jednání byly zprávy zvláštních zpravodajů, shrnující jejich poznatky ze setkání se státními představiteli, zástupci nevládních organizací, médii a akademickou sférou. K jakým závěrům zvláštní zpravodajové došli?
Turecko: porušování zákazu mučení
Zvláštní zpravodaj pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení se ve své zprávě věnoval situaci v Turecku po potlačení státního převratu v červenci 2016. Ačkoliv se turecká vláda zavázala jako smluvní strana dodržovat ustanovení řady lidskoprávních úmluv (např. Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv) a vyhlásila politiku nulové tolerance mučení, praxe je značně odlišná.
In recent months North Korea and the United States have launched a process to reconcile some of the differences existing between their political cultures. More specifically, the overarching goal of the US in the summit is the nuclear disarmament of North Korea.
North Korea – United States Summit
The attempt to disarm is a step in the right direction when dealing with Supreme Leader Kim Jong-Un of the Democratic People’s Republic of Korea, but it is of vital important to consider his optics; what does North Korea Want?
Nikaragujci již téměř čtyři měsíce protestují proti současnému prezidentu Danielu Ortegovi. V rámci policií násilně potlačovaných protestů doposud zahynulo více než 300 osob.
Důchodové reformy prezidenta Ortegy
Ačkoli je dle Světové banky Nikaragua zemí s jedním z nejnižších HDP na hlavu v Latinské Americe, donedávna byla považována za zemi relativně stabilní. Bylo tomu tak proto, že se jí na rozdíl od El Salvadoru, Hondurasu a blízké Guatemaly vyhnulo násilí spojené s drogovými gangy, s nímž se tyto tři země dlouhodobě potýkají. Nikaragua proto donedávna nebyla zemí, jejíž občané by často žádali o azyl v jiných státech. Dle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky počet žádostí Nikaragujců o azyl v posledních měsících exponenciálně narostl. Například v sousední Kostarice úřady od poloviny dubna tohoto roku zaznamenaly přibližně 23 tisíc žádostí Nikaragujců o azyl.
V květnu letošního roku požádala Palestina Mezinárodní trestní soud o vyšetřování zločinů, kterých se měl v období od 13. června 2014 na jejím území údajně dopustit Izrael. V oznámení dle čl. 13 Římského statutu Palestina vyzývá Úřad žalobce, aby přezkoumal zejména izraelskou politiku výstavby židovských osad a násilné potlačení palestinských demonstrací proti přesunu velvyslanectví Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Palestina jako smluvní strana Římského statutu
Palestina se formálně zařadila mezi smluvní strany Římského statutu 2. ledna 2015.[1] Přistoupení k Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS) je mimo jiné reakcí na neúspěch posledního kola mírových rozhovorů, které ztroskotalo v dubnu 2014.
Dvouměsíční letní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s českou předsedkyní Zvláštního tribunálu pro Libanon Ivanou Hrdličkovou. Jakými zločiny se tento tzv. hybridní tribunál se sídlem v Haagu zabývá?
Česká členka Benátské komise Veronika Bílková poté přibližuje červnové zasedání komise, které se zaměřilo především na maďarský balíček legislativních změn nazývaný Stop Soros.
Nikola Klímová přibližuje závěry jednání ženevské Rady OSN pro lidská práva, a to v souvislosti s vývojem v Turecku, Tanzanii, Polsku a Salvadoru.
Před letošním Mistrovstvím světa ve fotbale, které se koná v Rusku, spatřil světlo světa dokument s názvem „Foul Play“ vytvořený lidskoprávními organizacemi Éthique sur l’étiquette a Clean Clothes Campaign. V tomto dokumentu se podrobně rozebírá svět milionových sponzorských smluv v kontrastu s chudobou a vykořisťováním zaměstnanců převážně ženského pohlaví v asijských textilních továrnách.
Sponzorské smlouvy rostou raketovým tempem
Giganti ve výrobě sportovního oblečení Adidas a Nike, kteří jsou také jedněmi z hlavních sponzorů Mistrovství světa ve fotbale, na letošním šampionátu oblékají dohromady 22 reprezentačních týmů ze 32 účastníků. Od roku 2010 se rozpočty firem na marketing a sponzorství zdvojnásobily. Adidas nedávno uzavřel rekordní smlouvu s Německem.
