Centrum pro lidská práva a demokratizaci

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, zpracovává odborné studie, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech. Přečtěte si o nás více.

Právo na soukromí


Monika Mareková, stážistka Centra pro lidská práva, která v současné době studuje na Laurentian University of Sudbury v Kanadě, přispěla svým textem do sborníku
 Právo na soukromí, který vydal IIPS MU. Jednotliví autoři sborníku se v nich snaží o hledání právních odpovědí na situace, kdy za naše pohodlí a blahobyt, ve kterém žijeme, platíme velmi vysokou daň: jsme monitorováni. Při práci na počítači za sebou zanecháváme stopu, zapnutý mobil neustále signalizuje náš pohyb, vytvářejí se databáze osobních údajů... Sborník editoval Doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, PhD., který působí jako soudce na Nejvyšším správním soudu v Brně a jako docent na Právnické fakultě MU.

Autoři, kterými jsou především soudci, advokáti a akademici, se v knize věnují např. otázkám zveřejňování odposlechů, ochrany soukromí na internetu, omezení sdělovacích prostředků a zásahů do privátní sféry v důsledku sledování pomocí GPS.


Maďarská republika koncom minulého roka oznámila úmysel prijať zákon, ktorý by umožnil zničenie pôvodných archívnych dokumentov zaznamenávajúcich činnosť komunistickej štátnej bezpečnosti, ministerstva vnútra a polície. Proti aktivite maďarskej vlády vznikla medzinárodná petícia, do ktorej sa zapojili aj mená ako Lavinia Stan (St Francis Xavier University) alebo Christopher Adam (Carleton University). Petíciu podporilo aj Centrum pre ľudské práva a demokratizáciu IIPS MU. Petícia bude v marci predložená maďarskej vláde.

Více informací najdete na webových stránkách Save Hungary‘s Archives a Petícia.

Otevřený dopis Centra pro lidská práva a demokratizaci si můžete přečíst zde. Iniciativa Save Hungary‘s Archive Centru za dopis poděkovala a zveřejnila jej na svých webových stránkách.


Do
 20. března 2011 je možné se hlásit do jednoletého European Master in Human Rights and Democratisation (E.MA), který probíhá ve spolupráci více než čtyřiceti evropských univerzit. Studium je rozloženo do dvou semestrů, přičemž první studenti stráví v italských Benátkách (září 2011 až leden 2012) a druhý pak na jedné ze zúčastněných vysokých škol (únor až červenec 2012). Mezi ty patří mimo Masarykovy univerzity například i prestižní univerzity v Leuvenu, Utrechtu, Kodani, Grazu, Dublinu, Padově, Bilbau či Uppsale.

Bližší informace naleznete po rozkliknutí nadpisu této zprávy nebo na internetových stránkách European Master's Programme in Human Rights and Democratisation (E.MA).

Případně kontaktujte Huberta Smekala, asistenta ředitele E.MA pro Českou republiku, na e-mailové adrese hsmekal@fss.muni.cz.


Hubert Smekal a Helena Bončková z Centra pro lidská práva a demokratizaci publikovali v časopise 
Současná Evropa text "Fragmentace společných hodnot? Výjimky z Listiny základních práv Evropské unie". Článek byl publikován v posledním čísle časopisu (2/2010), který vydává Vysoká školou ekonomická v Praze.

Z textu: Tři státy - Spojené království, Polsko a posléze i Česká republika - si vyjednaly zvláštní zacházení ve vztahu k Listině základních práv Evropské unie. Sjednané výjimky vedou k logické otázce - proč se členské státy EU nedokáží shodnout ani na společném základu evropské integrace? Cílem předkládaného článku je srovnat důvody, které vedly jednotlivé země k vyjednání výjimky. Diskutován bude rovněž dopad sjednaných výjimek na evropskou integraci, přičemž se poukazuje také na právní interpretaci Protokolu, na jejímž základě může být dopad výjimek zcela zanedbatelný.

Celý text si můžete přečíst zde.


Členové Centra Ladislav Vyhnánek, Ľubomír Majerčík a Lukáš Hoder publikovali texty v českých ročenkách mezinárodního práva. Ladislav Vyhnánek společně s Lenkou Popovičovou, stážistkou v Centru, publikovali text "The Constitutional Court and Supreme Court of Czech Republic in 2008/2009 - Selected Decisions on Issues of International Law". Text vyšel v 
Czech Yearbook of International Law, kterou editovali Alexander J. Bělohlávek z VŠB-TU v Ostravě a Naděžda Rozehnalová z Právnické fakulty MU. Abstrakt článku si můžete přečíst zde.

Ľubomír Majerčík a Lukáš Hoder publikovali své texty v jiné Czech Yearbook of International Law, kterou vydala Česká společnost pro mezinárodní právo společně s českou pobočkou International Law Association.

Celý příspěvek Ľubomíra Majerčíka si můžete přečíst zde. Recenzi Lukáše Hodera pak zde.

Centrum pro lidská práva hledá stážisty

Centrum pro lidská práva a demokratizaci při Mezinárodním politologickém ústavu MU hledá stážisty z řad studentů práva a sociálních věd. Stážisté se budou podílet na pořádání konferencí, řešení grantových projektů a přípravě informačního Bulletinu v následujících oblastech:

- Mezinárodní trestní spravedlnost
- Mezinárodní politika a lidská práva
- Česká republika a lidská práva

Zájemci nechť pošlou do 14. listopadu 2010 životopis a stručné odůvodnění zájmu na adresu hoder@iips.cz. V předmětu mailu uveďte slovo "stáž" a tematickou oblast, která by vás zajímala.

 

 

Univerzitní prostředí umožňuje zapojit do činnosti Centra vysokoškolské studenty, kteří tak mohou získat příležitost rozvíjet znalosti a zkušenosti na tomto poli a lépe se tak připravit na budoucí profesi či navazující doktorské studium. Každý stážista působí v jednom ze čtyř tématických panelů, do kterých je odborná činnost Centra rozdělena.

Vyšel nový komentář k Ústavě ČR


Ladislav Vyhnánek, člen Centra pro lidská práva a demokratizaci, je jedním z autorů nového 
komentáře Ústavy České republiky, který vydalo nakladatelství Linde Praha. Součástí komentáře je přehled judikatury, který názorně ukazuje fungování ústavního systému ČR. Mezi další autory patří Vojtěch Šimíček, Radovan Suchánek, Pavel Molek, Milan Podhrázký, Jan Filip a Lenka Bahýľová.

"Ústava představuje nejen základní zákon každého státu, nýbrž také jeho základní dokument, z něhož má být seznatelné, o jaký stát se jedná, jaké cíle sleduje a jakou politiku lze od něj očekávat. Proto je důležité dobře znát nejen samotný text ústavy, nýbrž také její vnitřní logiku, propojení s celým právním řádem, principy, na nichž je založena a způsob jejího praktického naplňování. Tento komentář Ústavy se snaží čtenáři nabídnout ucelenou informaci jak o úmyslech původních otců ústavy, tak také o ústavních zvyklostech a na řadě míst nabízí alternativní pohledy na to, jak má být Ústava naplňována a respektována."