Centrum pro lidská práva a demokracii

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.

Členka Centra vítězkou soutěže o nejlepší LP diplomovou práci roku 2011

Členka Centra pro lidská práva Monika Mareková, která v současné době působí na stáži u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, se stala vítězkou soutěže o nejlepší lidskoprávní diplomku roku 2011. Práce se zabývá střetem práva na soukromý život s ochranou veřejné bezpečnosti. Soutěž je organizována Ligou lidských práv a záštitu nad ní převzala místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, jež se k práci vyjádřila na předávacím ceremoniálu: „Její práce je kromobyčejně výborná a poctivě napsaná.

5. 12. 2011  

V několika následujících řádcích bych se ještě ráda vrátila k nedávnémurozsudku velkého senátu Soudního dvora ve věci C-34/10 Oliver Brüstle v. Greenpeace eV. Toto rozhodnutí již bylo zevrubně prezentováno v říjnovém BulletinuCentra, nicméně myslím, že si pár řádků navíc zaslouží. Už z toho důvodu, že se dotýká jedné ze zcela základních lidskoprávních a etických otázek, tj. otázky, kdy vlastně lidský život začíná. Ano, od uhlí a oceli jsme už skutečně daleko…

Členové Centra pro lidská práva na semináři Ozbrojené konflikty a lidská práva

Tři členové Centra pro lidská práva vystoupili na semináři Ozbrojené konflikty a lidská práva, který se konal 25. listopadu na Fakultě sociálních studií. Hubert Smekal promluvil o roli Evropské unie v průběhu arabského jara, Katarína Šipulová o lidských právech a tranzitní spravedlnosti a Ľubomír Majerčík prezentoval příspěvek na téma Vnitrostátní stíhání válečných zločinů - univerzální jurisdikce.

Centrum pro lidská práva na sympoziu Česká zahraniční politika

Hubert Smekal prezentoval 3. listopadu 2011 v Černínském paláci na sympoziu Česká zahraniční politika příspěvek na téma Mezinárodní závazky České republiky v oblasti lidských práv. Na textu se dále podílely členky centra Linda Janků a Katarína Šipulová a také Jozef Janovský. Článek za pomoci kvantitativního přehledu zjišťuje, nakolik aktivní je Česká republika při uzavírání mezinárodních lidskoprávních smluv a nakolik její chování v tomto směru koresponduje s deklarovanou prioritní rolí lidských práv v české zahraniční politice.

10. 10. 2011  

Matematika je v obľube zjavne aj na Európskom súde pre ľudské práva.  Ten na svojich stránkach zverejnil zaujímavý štatistický prehľad k porušovaniu práv garantovaných Dohovorom Statistics on Judgments by State. Grafy k jednotlivým členským štátom zachytávajú pomer sťažností, meritórnych rozsudkov a výrokov porušení vynesených v rokoch 1959 - 2010. Stupne víťazov v celkovom prehľade porušovaných práv  zastávajú právo na spravodlivý proces (1.), sloboda prejavu (2.) a ochrana majetku (3.).

2. 10. 2011  

Len pred pár dňami zavítal do kníhkupectiev nový titul z pera Kathryn Sikkink. Profesorka práva a politológie na University of Minnesota sa už niekoľko rokov zaoberá dopadom jednotlivých mechanizmov medzinárodnej trestnej spravodlivosti na formovanie domácej politiky, predovšetkým v demokratizujúcich sa štátoch. Fenomén potláčania kultúry beztrestnosti je nepochybne jedným z hlavných motívov činnosti medzinárodných trestných tribunálov. Má ale stíhanie porušení ľudských práv namierené voči lídrom štátov odstrašujúcu silu? Ovplyvňuje vyvodzovanie zodpovednosti a vedenie trestných procesov správanie reformujúcich sa elít, nastoľovanie demokracie a kultúry panstva práva? Publikácia The Cascade of Justice priniesla pozitívnu odpoveď podporenú výskumom a štatistickými dátami z vybraných 100 štátov, ktoré v posledných dvoch desaťročiach prekonávajú tranzitné procesy. Na pultoch obchodov sa však nestihla poriadne ohriať a už prilákala vlnu kritiky a polemík.

28. 9. 2011  

Právně závazná Listina základních práv EU na svém narozeninovém dortu sice ještě nesfoukla ani dvě svíčky, zato se má čile k světu. Odkazy na její ustanovení se lucemburské rozsudky v poslední době jen hemží. Aby ne. Soudní dvůr mohl po dlouhé době přestat provádět krkolomnou lidskoprávní gymnastiku vystavěnou na obecných zásadách a s ladností lucemburského šlechtice začít již bez dalšího elegantně odkazovat na příslušná ustanovení Listiny. Není proto divu, že tak Soudní dvůr činí často a rád. Listina samotná však není jednoduchým dokumentem a její právní závaznost přináší mnohá interpretační úskalí. Řada otázek tak zůstává nadále nezodpovězena. Jednou z nich je i otázka významu a dopadů tzv. britsko-polského Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU[1], k němuž v závěru ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy projevila zájem přistoupit i Česká republika (a spíše někteří její jednotlivci). Jelikož Chorvatsko klepe na dveře a s ním i ratifikace nové přístupové smlouvy, která podle závěrů Evropské rady v Bruselu z října 2009 měla České republice umožnit stát se stranou uvedeného Protokolu, začínají se v bruselském i českém politickémrybníku hledat řešení, jak nyní původní představy naplnit a zároveň odstranit hrozící překážky. Navrhovaná řešení jsou přitom vskutku dechberoucí a, jak je tomu v českých luzích a hájích zvykem, bijí do očí svou očividnou promyšleností a originalitou. Přívlastků s koncovkami „-ostí“ a „-litou“ by bylo možné přidat hned několik, ale o tom možná někdy potom… Co však skutečně stojí za pozornost, je nedávno zveřejněné stanovisko generální advokátky Trstenjak ve věci C-411/10, N. S. v Secretary of State for the Home Department (tisková zpráva zde), v němž se poměrně obsáhle věnuje rovněž výkladu onoho opěvovaného Protokolu.