Centrum pro lidská práva a demokratizaci

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, zpracovává odborné studie, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech. Přečtěte si o nás více.

29.1.2019
Dominika Beňková

Od prvého januára 2019 môžu v Rakúsku páry rovnakého pohlavia uzatvárať manželstvo. Stalo sa tak na základe rozhodnutia Ústavného súdu, ktorý označil dovtedy platnú legislatívu za diskriminačnú. V rovnakom čase vznikla možnosť pre páry rozdielneho pohlavia uzatvárať registrované partnerstvá.

V decembri 2017 rozhodol rakúsky Ústavný súd o tom, že v tom čase platná legislatíva týkajúca sa manželstiev je diskriminačná. Vtedajšia rakúska legislatíva dovoľovala uzatvárať manželstvá len osobám rozličného pohlavia. Od roku 2010 mohli osoby rovnakého pohlavia uzatvárať registrované partnerstvo, nie však manželstvo. Ústavný súd rozhodoval na podnet dvoch žien, ktorým bolo odmietnuté vstúpiť do manželstva viedenským úradom.

27.1.2019
Jan Lhotský

For years Professor Meron served as a judge and the President of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia. Nowadays, he presides over the tribunal that took its residual functions. What are the cases the new tribunal deals with? And how does he feel about the development of international criminal justice?

Professor Theodor Meron was born in 1930 in Poland, grew up in Israel and later moved to the US. He studied law in Jerusalem, Oxford and Harvard, and become one of the most respected scholars in international law. After the establishment of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia (ICTY) and the International Criminal Tribunal for Rwanda (ICTR), he served as a judge and the President of ICTY. When these tribunals were about to close, he became the President of the International Residual Mechanism for Criminal Tribunals (IRMCT or Mechanism) that took over the residual functions of both the former tribunals.

25.1.2019
Nikola Klímová

Na konci září 2018 požádaly Argentina, Kolumbie, Chile, Paraguay, Peru a Kanada Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu o zahájení vyšetřování situace ve Venezuele. Jedná se historicky o první oznámení smluvními stranami Římského statutu, jež se týká zločinů podle mezinárodního práva spáchaných na území jiného státu.

Situace ve Venezuele

Současná krize ve Venezuele je vyústěním dlouhodobých ekonomických problémů a kontroverzních politických kroků prezidenta Nicolase Madura, který se ujal funkce po smrti Huga Chaveze v roce 2013. V důsledku razantního poklesu cen ropy, jež tvořila až 95 % zahraničních příjmů, se Venezuela po dobu posledních pěti let potýká s hyperinflací a nedostatkem základních potravin a léků. Humanitární krize a zvyšující se kriminalita v zemi přiměly statisíce venezuelských občanů k útěku do okolních států, zejména Ekvádoru a Kolumbie. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyvolala situace ve Venezuele jednu z největších migračních vln v historii Latinské Ameriky.

23.1.2019
Helena Kopecká

Tip měsíce z Bulletinu

V listopadu 2018 byli Nuon Chea a Khieu Samphan odsouzeni Zvláštními senáty soudů pro Kambodžu za genocidu, zločiny proti lidskosti a vážná porušení Ženevských úmluv z roku 1949. Rozhodnutí přitom padlo v době téměř 40letého výročí od skončení krutého režimu Rudých Khmerů, který stál život zhruba dva miliony lidí.

První odsouzení za genocidu po 40 letech

Dne 16. listopadu 2018 obletěla svět zpráva o rozhodnutí Zvláštních senátů soudů pro Kambodžu (dále také jako soud) v případě označovaném jako 002/02. Bývalí vedoucí představitelé kambodžských Rudých Khmerů Nuon Chea a Khieu Samphan byli odsouzeni za spáchání zločinů prostřednictvím účasti ve společném zločinném spolčení (joint criminal enterprise).

14.1.2019
Jan Lhotský

The Kosovo Specialist Chambers and the Specialist Prosecutor’s Office (KSC) is a new hybrid criminal tribunal that combines elements of both international and national law. Although being formally part of the judiciary of Kosovo, it has a seat in The Hague. Why was it established?

From 2011 onwards, the European Union strongly supported the establishment of a new hybrid tribunal that could investigate particular crimes that were allegedly committed or commenced on the territory of Kosovo.

After more than a year of preparations the court plans to move from provisional premises into its final building where the future proceedings should take place. The President of the KSC, Ekaterina Trendafilova, was very kind and shared her experiences and views with the Czech Centre for Human Rights and Democracy.

29.12.2018
Prosincový Bulletin si můžete stáhnout zde

Nové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem s generálním advokátem Soudního dvora Evropské unie Michalem Bobkem. Jak hodnotí českou justici a své působení u Soudního dvora EU?

Zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková poté přináší zprávy z prosincového zasedání komise, a to nejen o vývoji v Maďarsku.

Následuje reportáž z panelové diskuze, kterou Centrum uspořádalo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a která se zabývala současným stavem lidských práv v České republice.

31.12.2018
Sabina Škrobánková

Každoroční zasedání Ministerské rady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se letos konalo začátkem prosince v Miláně, kde se sešli představitelé členských států, mezi něž patří i Česká republika, aby se vyjádřili jak k úspěchům na poli mezinárodní spolupráce, tak i k novým výzvám pro Evropu.

Připomínka hodnot OBSE

Italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi, který je rovněž předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen OBSE) pro rok 2018, využil své zahajovací řeči na 25. shromáždění Ministerské rady, aby zdůraznil hodnoty míru, bezpečnosti a stability, které by 100 let po ukončení první světové války měly ideálně představovat základ evropského hodnotového rámce a být jasnou prioritou na poli mezinárodní spolupráce.