2018

Listopadový Bulletin

Na úvod listopadového Bulletinu máme skutečkou perličku. Po rozhovorech s předsedkyněmi Zvláštního tribunálu pro Libanon a tzv. Kosovského tribunálu přinášíme rozhovor s dalším předsedou významné haagské soudní instituce. Soudce Theodor Meron je skutečným guru mezinárodní trestní spravedlnosti, dlouhá léta předsedal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii a nyní předsedá tribunálu, který jej nahradil.

Zástupkyně ČR v Benátské komisi Kateřina Šimáčková a Veronika Bílková poté přibližují obsah říjnového zasedání komise. To se týkalo především reformy soudnictví v Rumunsku, ale také například moldavských protiteroristických opatření.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost pojednává Helena Kopecká o aktivaci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu vůči zločinu agrese. Bude v budoucnu možné potrestat jednotlivce za nařízení útoku na cizí stát?

Tereza Bártová z evropské sekce se zaměřuje na rozhodnutí Evropské komise zahájit řízení proti Polsku u Soudního dvora EU kvůli ohrožení nezávislosti polského soudnictví.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že zahraniční dělníci v Kataru, kteří se podílejí na výstavbě infrastruktury v souvislosti s chystaným mistrovstvím světa ve fotbale, jsou stále pracovně zneužíváni.

Barbora Antonovičová z české sekce přibližuje, jaké to je být tzv. mladou delegátkou České republiky při OSN. Role mladé delegátky začala třítýdenní cestou do sídla OSN v New Yorku.

Říjnový Bulletin

Říjnové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s předsedkyní relativně nové soudní instituce v Haagu. Soudkyně Ekaterina Trendafilová předsedá tzv. Kosovskému tribunálu. Čím se tato nová instituce umístěná do světové soudní metropole zabývá?

Veronika Čáslavová přináší zprávu o letošním udílení Nobelovy ceny míru, kterou získali lékař Denis Mukwege a jezídka Nadia Murad jako ocenění boje proti sexuálnímu násilí, které je v některých oblastech běžně využívaným prostředkem vedení válečných konfliktů.

Vzhledem k tomu, že v roce 2018 oslavil Římský statut Mezinárodního trestního soudu 20 let od svého přijetí, bilancuje Petr Pospíšil v sekci Mezinárodní trestní spravedlnost úspěchy i podstatná úskalí soudu.

Michal Kubica z evropské sekce pojednává o rozhodnutí Evropského parlamentu, který zahájil řízení proti Maďarsku kvůli ohrožení hodnot Evropské unie.

Nela Černotová ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na následky již pět let trvajícího konfliktu v Jižním Súdánu.

V rámci české sekce se Barbora Antonovičová a Lucie Nechvátalová věnují případu podmíněného propuštění odsouzeného na doživotí na svobodu. Stalo se tak v ČR v rámci popisovaného komplexního případu poprvé.


Záříjový Bulletin

Zářijové vydání Bulletinu otevíráme třemi příspěvky na téma institucionální ochrany lidských práv v České republice. Lucie Nechvátalová se zabývá přístupem současné vlády k agendě lidských práv. Následují dva rozhovory, a to s bývalou ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou a s bývalou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Jaké jsou jejich zkušenosti?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká zaměřuje na probíhající případ Dominica Ongwena u Mezinárodního trestního soudu. Příspěvek přibližuje, jak se z bývalého dětského vojáka stal obávaný vůdce ugandské Armády Božího odporu.

Eva Drhlíková z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž právo na přístup k archivním materiálům na internetu má přednost před právem odsouzených být zapomenut.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva přináší Martin Pracný zprávu o tom, že společnost Google se chce prosadit na čínském trhu speciální cenzurovanou verzí svého vyhledávače, který bude splňovat kritéria čínské vlády.

Lukáš Novák z české sekce diskutuje rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož výkon trestu odnětí svobody musí být státem organizovaný a prováděný tak, aby napomáhal nápravě pachatele

Prázdninový Bulletin

Dvouměsíční letní vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme exkluzivním rozhovorem s českou předsedkyní Zvláštního tribunálu pro Libanon Ivanou Hrdličkovou. Jakými zločiny se tento tzv. hybridní tribunál se sídlem v Haagu zabývá?

Česká členka Benátské komise Veronika Bílková poté přibližuje červnové zasedání komise, které se zaměřilo především na maďarský balíček legislativních změn nazývaný Stop Soros.

Nikola Klímová přibližuje závěry jednání ženevské Rady OSN pro lidská práva, a to v souvislosti s vývojem v Turecku, Tanzanii, Polsku a Salvadoru.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Petr Pospíšil zprávu o tom, že odvolací senát Mezinárodního trestního soudu rozhodl o zproštění viny bývalého konžského viceprezidenta Jean-Pierra Bemby.

Tereza Bártová z evropské sekce pojednává o rozhodnutí Soudního dvora EU o tom, že britský penzijní systém diskriminuje transsexuální osoby.

Martin Pracný ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na legislativní boj proti modernímu otroctví v Austrálii.

V rámci české sekce se poté Lukáš Novák věnuje boji doc. Ošťádala a doc. Fajta o profesorský titul poté, co je prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat profesory.

Červnový Bulletin

Červnové vydání Bulletinu otevíráme příspěvkem Marie Lukasové, která přibližuje závěry přezkumu České republiky Výborem OSN proti mučení. Které oblasti by měla ČR zlepšit?

Pokračujeme reportáží z konference Olomoucké právnické dny, konkrétně ze sekce mezinárodního práva věnované tzv. hybridním hrozbám. Účastníky byli nejen tuzemští a zahraniční akademici, ale také představitelé armády z ČR a USA.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Nikola Klímová o situaci Rohingů, etnika žijícího v Myanmaru a pronásledovaného barmskou armádou, a možnosti zapojení Mezinárodního trestního soudu.

Tereza Bártová z evropské sekce přibližuje rozhodnutí Soudního dvora EU, na základě kterého musí být žádosti občanů třetích zemí o pobyt za účelem sloučení rodiny posouzeny i v případě, že se na žadatele vztahuje zákaz pobytu na území EU. Rozsudek může ovlivnit i českou právní úpravu, kterou přezkoumává Ústavní soud.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva popisuje Nela Černotová rozdíly v odměňování žen a mužů u velkých britských společností, které měly poprvé povinnost tyto údaje zveřejnit.

Laura Haiselová z české sekce se věnuje pokračování kauzy odposlechů bývalého premiéra Petra Nečase. Nejvyšší správní soud totiž zrušil pokutu udělenou nakladatelství Mafra za zveřejnění přepisu telefonních odposlechů s tím, že míru zásahu do soukromí je třeba posoudit podrobněji.

Květnový Bulletin

Květnové vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme článkem Moniky Hanych o svobodě médií ve státech Visegrádské čtyřky. Jak si Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko vedou v oblasti svobody tisku? A jaký je trend tohoto vývoje?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přináší Katarína Hukelová zprávu o tom, že Mezinárodní trestní soud začal řešit nový případ. Obviněný Al Hassan pochází z Mali, kde vykonával funkci velitele náboženské policie v oblasti Timbuktu a podle žalobkyně je zodpovědný za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Tereza Bártová z evropské sekce pojednává o tom, že v létě vstoupí v platnost Protokol č. 16 k Evropské úmluvě o lidských právech. Nejvyšší soudy států, které jej ratifikovaly, se tak budou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva s žádostmi o poradní posudek k závažným otázkám interpretace a aplikace Úmluvy.

Martin Pracný ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se zaměřuje na případ tří belgických firem, které jsou vyšetřovány za vývoz chemikálií do Sýrie.

Lukáš Novák se v rámci české sekce věnuje v médiích hojně diskutovanému případu Jevgenije Nikulina, a rovněž Sáliha Muslima. Oba případy se týkají zadržení občana cizí národnosti na území ČR, přičemž Jevgenij Nikulin byl následně vydán do USA. Jak v uvedených případech české orgány postupovaly?
Titulní strana Bulletinu

Dubnový Bulletin

Aktuální vydání Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci zahajujeme rozhovorem se soudcem Tribunálu Soudního dvora EU, jímž je Jan M. Passer. Tématem přitom není pouze lucemburský soud, nýbrž také aktuální situace v ČR a v Evropě.

Druhý příspěvek přináší zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková. Čím se zabývala Benátská komise na březnovém zasedání?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Nikola Klímová vytváření Zvláštního trestního soudu ve Středoafrické republice, který bude mít prvky jak vnitrostátního, tak mezinárodního soudu.

Monika Hanych z evropské sekce přináší zprávu o tom, že Vysoký komisař OSN pro lidská práva kritizoval Českou republiku za diskriminaci Romů a segregaci romských dětí ve školách.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva popisuje Martin Pracný problematiku zvyšující se poptávky po bateriích a souvisejících důsledků v podobě dětské práce v Demokratické republice Kongo. Rovněž přinášíme externí příspěvek Sabiny Malcové o dopisu asociace DEMAS, který reaguje na legislativní návrhy proti občanské společnosti v Maďarsku.

Kristýna Šulková z české sekce diskutuje možnou nepřiměřenost zásahu do svobody projevu příkazem policie odstranit vyvěšenou vlajku Tibetu. Případem se bude zabývat Nejvyšší správní soud.