Bulletin

Listopadový Bulletin otvírá zpráva z jednání tzv. Benátské komise. České zástupkyně Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková pro Bulletin opět shrnuly hlavní téma aktuálního zasedání, kterým byla tentokrát situace na Ukrajině. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce se Katarína Hukelová věnuje vnitrostátnímu procesu s knězem obžalovaným za účast ve rwandské genocidě, který probíhal ve Francii. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na ochranu osobních údajů. ve světle nedávného rozhodnutí Soudního dvora EU, Martin Dominik se poté věnuje vyšetřování možných nelegálních praktik CIA, které probíhaly či probíhají na evropské půdě. Andrea Bittnerová ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje uprchlické krizi, a v rámci české sekce zkoumá Hana Gabrielová, jak se České republice daří v jejím úsilí o platovou rovnost mužů a žen. Kromě zajímavých statistických údajů se věnuje také důvodům, které k přetrvávající nerovnosti vedou

Říjnový bulletin otevírá zpráva Vyokého komisaře OSN pro lidská práva týkající se možného vyšetřování zločinů spáchaných na Srí Lance v roce 2009. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce píše Katarína Hukelová o možnosti propuštění Thomase Lubangy, který je prvním odsouzeným u Mezinárodního trestního soudu  Vojtěch Kyselý podává zprávu o tom, že se Ukrajina podřídila jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se věnuje nedávnému rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Parrillo proti Itálii. V tomto rozhodnutí, které se týká nakládání s lidským embryem, přiznal Evropský soud pro lidská práva širokou míru uvážení státu. Anna Macíčková ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje vodě jako tématu souvisejícím s lidskými právy a v rámci české sekce přibližuje Adam Blisa nález Ústavního soudu, který se zabývá otázkami dokazování v případech tvrzené nepřímé diskriminace, a to v souvislosti s umisťováním romských dětí do zvláštních škol.

Vážení čtenáři, ani v létě se v lidskoprávním světě nezahálelo, soudy fungovaly a politické události si bohužel dovolenou nevzaly.  Evropský soud pro lidská práva se zabýval velice zajímavým případem nenávistných komentářů pod zpravodajskými články na internetu a otázkou, kdo za takové komentáře nese odpovědnost. Štrasburský soud se v rozsudku Delfi proti Estonsku domnívá, že zpravodajské servery by měly diskuze (pokud to tak lze ještě nazvat) aktivně monitorovat a případné excesy odstraňovat. Petr Suchánek nicméně ve svém komentáři vysvětluje, že dopad rozhodnutí nebude pravděpodobně tak široký, jak by se na první pohled mohlo zdát. V červenci přidal Evropský soud pro lidská práva v povznesené post-obergefellovské atmosféře další důležitý zářez v boji homosexuálů za rovná práva. Rozsudkem Oliari a ostatní proti Itálii uložil žalovanému státu přijmout právní úpravu homosexuálních svazků. Martina Grochová zařazuje čerstvý rozsudek do širšího historického obrazu a ukazuje, jakým směrem se judikatura štrasburského soudu v této problematice vyvíjí. Otázkou diskriminace, tentokráte nepřímé, se zabýval i český ústavní soud, více se o tuzemské neukotvenosti tohoto konceptu dočtete v článku Ladislava Vyhnánka. Mezinárodní trestní spravedlnost na horké léto 2015 asi nebude vzpomínat zcela v dobrém. Rusko vetovalo pokusy o zřízení nového tribunálu a Omar al-Bashir se soudům stále vyhýbá, ačkoliv čistě dle litery práva by již měly být procesy v plném proudu. 

Dvouměsíční prázdninový Bulletin přináší čerstvé zprávy z jednání Benátské komise z pera Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, která tentokrát projednávala především reformní snahy na Ukrajině. Veronika Mokrá a Veronika Helferová přinášejí druhou část reportáže týkající se osob omezených na svobodě v ČR. V rámci mezinárodní trestněprávní sekce se Kateřina Studecká zabývá situací v Eritreji, Lucia Krajčovicová z evropské sekce se pak věnuje osudu Human Rights Act ve Velké Británii a možnému odstoupení Spojeného království od Evropské úmluvy o lidských právech. Petr Suchánek ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se věnuje podílu nadnárodních společností na moderním otroctví v Kataru, Ladislav Vyhnánek pak v České sekci pojednává v prvním článku o tom, jak se Ústavní soud ČR vyjádřil k rozsahu poslanecké indemnity, v druhém pak přibližuje výroční zprávu Rady vlády České republiky pro lidská práva za rok 2014.

Hlavním lákadlem červnového čísla Bulletinu je rozhovor s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, která hovoří nejen o citlivých tématech své každodenní práce, ale vyjadřuje rovněž názory na potřebnou legislativní úpravu úřadu ombudsmana v českém právním řádu. Trojice autorek Veronika Mokrá, Martina Grochová a Veronika Helferová pak přináší rozsáhlý článek shrnující zprávu Evropského výboru pro zabránění mučení, který kontroloval, jak se v České republice zachází s osobami, které jsou z jakéhokoliv důvodu omezeny na svobodě. V rámci mezinárodně trestněprávní sekce se Vojtěch Kyselý věnuje dění v Egyptě, Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na zprávu Rady Evropy, která hodnotí stav demokracie, lidských práv a právního státu v členských státech této regionální organizace. Lukáš Hoder ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje „právu být zapomenut“ po roce jeho existence a Ladislav Vyhnánek z české sekce Vám poté přináší rovnou dvě aktuality z Ústavního soudu, zabývající se nálezem týkajícím se svobody shromažďování, a nálezem hodnotícím souladnost pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu s českým ústavním pořádkem.

Květnový Bulletin otevírá reportáž Vojtěcha Kyselého z politologické konference zaměřené na aktuální stav české zahraniční politiky. V rámci mezinárodně trestněprávní sekce se Veronika Bazalová zabývá zločiny páchanými radikální islamistickou organizací Islámský stát, Katarína Hukelová se poté zabývá univerzální jurisdikcí, a to v souvislosti s vyšetřováním bývalých vrcholných představitelů Maroka španělským soudem. Lucia Krajčovicová z evropské sekce se zaměřuje na ochranu soukromí uživatelů Facebooku, Anna Macíčková ze sekce mezinárodní politika, byznys a lidská práva se ve svém příspěvku věnuje novým pravidlům Evropské unie pro demontáž a recyklaci starých dopravních lodí. V české sekci, si pak můžete přečíst příspěvek věnující se ústavnosti zákazu registrovaných partnerů osvojit si dítě v českém právním řádu, jenž bude v blízké době hodnotit Ústavní soud.

Dubnový Bulletin otevírá aktuální zpráva ze zasedání Benátské komise, jejíž členky Kateřina Šimáčková a Veronika Bílková shrnuly to nejzajímavější z jednání, které se zaměřilo na fungování justice a prokuratury v některých členských státech Rady Evropy. Vojtěch Kyselý poté přináší informace o vydání několika zpráv, ve kterých státy jako Čína, Rusko a Írán kritizují stav dodržování lidských práv v USA a v Evropské unii.Mezinárodně trestněěprávní sekce obashuje článek o situaci ve Středoafrické republice, evropská sekce pak článek Mater semper certa est?, věnující se právním aspektům tzv. surogátního mateřství. Z českých témat pak Bulletin nabízí pojednání o návrhu novely zákona o zpravodajských službách a také o Strategii romské integrace do roku 2020, jejímž účelem je dosáhnout všeobecnémho zlepšení postavení Romů v české společnosti.