Dubnový Bulletin

Dubnové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z březnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují dvě zajímavá stanoviska – první se týká otázky (ne)jmenování ústavních soudců na Slovensku a druhé návrhu kontroverzních změn turecké ústavy před dubnovým referendem. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Petr Pospíšil zaměřuje na nový Mechanismus pro vyšetřování zločinů v Sýrii, kterým se Valné shromáždění OSN snaží suplovat nečinnost Rady bezpečnosti. Úkolem Mechanismu bude shromažďovat důkazy o zločinech spáchaných v Sýrii pro případ budoucích trestních stíhání. Kateřina Šimonová z evropské sekce se věnuje rozsudku Soudního dvora EU, který přináší posun v ochraně lidských práv žadatelů o mezinárodní ochranu, a to konkrétně v případě tzv. dublinských transferů. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o zhoršujícím se konflktu v Jižním Súdánu a uprchlické krizi v sousední Ugandě, kde se za posledního půl roku trojnásobně zvýšil počet jihosúdánských uprchlíků. V rámci české sekce se Šárka Dušková věnuje problematice neudělení státního občanství na základě utajovaných informací. K této otázce se nedávno vyjádřil Ústavní soud ČR.

Březnový Bulletin

Březnové číslo zahajujeme příspěvkem, který pro Bulletin o aktuální situaci v Jižním Súdánu a v Ugandě napsal Petr Přibyla, jenž pracuje v Delegaci Evropské unie v Ugandě. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká informuje o tom, že Nejvyšší komora Zvláštních senátů pro Kambodžu potvrdila trest doživotí pro dva vrcholné představitele Rudých Khmerů. Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož Švýcarsko neporušilo Evropskou úmluvu, když odmítlo udělit výjimku dvěma muslimským dívkám, jež se nechtěly účastnit smíšených hodin plavání. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lucie Janotová o situaci málo známého etnika Nagů, jehož příslušníci žijí na území Myanmaru a Indie a hrozí jim rozdělení výstavbou hraničního plotu. Rozhodně si také nenechte ujít velmi zajímavý článek Adama Blisy a Michala Oščipovského z české sekce, který na pozadí aktuálního pětadvacetiletého výročí obnovení ústavního soudnictví v českých zemích odkrývá zranitelnost ústavních soudů v některých středoevropských státech.

Bulletin leden-únor

Povánoční dvojčíslo je zahájeno naprostou perličkou, a to exkluzivním rozhovorem se soudcem Soudního dvora EU a jedním z největších českých odborníků v oblastech mezinárodního a evropského práva, profesorem Jiřím Malenovským. Dále pokračujeme zprávou Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, která se věnovala mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat. Tématu opouštění Mezinárodního trestního soudu se věnuje Katarína Hukelová a Kateřina Šimonová z evropské sekce hodnotí svobodu shromažďování v současném Rusku. Příchod sibiřské zimy v lidskoprávní oblasti naznačuje jak přitvrzující vnitrostátní legislativa, tak nejnovější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Marek Jahn o stále se zhoršujícím konfliktu v Jižním Súdánu. V rámci české sekce se Michal Oščipovský věnuje odůvodnění rozsudku pražského vrchního soudu v kauze Davida Ratha, které se odvolává na nezákonnost využití odposlechů v přípravném řízení.

Prosincový Bulletin

Prosincové číslo Bulletinu zahajujeme hned dvěma rozhovory. První rozhovor, s právě odejitým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, se zaměří na to, jaký je stav lidských práv v ČR a jaké aktuální otázky Česká republika v této souvislosti řeší. Helena Kopecká pak pro Vás připravila rovněž velmi zajímavý rozhovor s Magdou Faltovou, ředitelkou Sdružení pro integraci a migraci. V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Klára Jančušková věnuje aktuální situaci v Sýrii, jejíž válečný konflkt pomalu dovršuje pátý rok svého trvání. Lenka Vavrušová z evropské sekce komentuje aktuální rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva týkající se tzv. domácích porodů, v sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva informuje Lucie Janotová o tom, že mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic sestavila tzv. Predátorskou galerii sestávající z 35 subjektů, které zásadním způsobem omezují svobodu tisku v určité zemi. V rámci české sekce se Kamila Abbasi věnuje tématu nošení muslimských šátků v Evropě a přípustnosti jejich zákazů podle Evropského soudu pro lidská práva.

Listopadový Bulletin

Po měsíci opět vychází Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci které otevíráme exkluzivním příspěvkem Kateřiny Šimáčkové a Veroniky Bílkové z jednání Benátské komise, na kterém se projednávalo stanovisko k situaci na polském ústavním soudu. V sekci mezinárodní trestní spravedlnosti popisuje Petr Pospíšil přelomové rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, který na konci září odsoudil Ahmada al-Mahdího za ničení kulturních památek v Timbuktu, což podle Římského statutu odpovídá válečným zločinům. Kateřina Studecká pak odkrývá předběžné výsledky vyšetřování sestřelení malajského dopravního letounu před dvěma lety nad Ukrajinou. Martin Dominik z evropské sekce přináší velmi zajímavý příspěvek od štrasburského soudu, který jednal o právu na spravedlivý proces, a to v souvislosti s vnitrostátním vyšetřováním pachatelů, již plánovali teroristický útok v Londýně v roce 2005. V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Lukáš Hoder věnuje velmi aktuální problematice hromadného zpracovávání osobních dat, a v rámci české sekce přibližuje Michal Oščipovský možnosti kontroly dodržování pracovněprávních předpisů, a to především s ohledem na cizince pracující v České republice.

Říjnový Bulletin

 

Říjnový Bulletin Centra otevírá Veronika Bazalová informací o tom, že se Palestina se stala třicátým státem na světě, který uložil ratifikační listiny kampalského dodatku k Římskému statutu, čímž byla splněna první podmínka pro aktivaci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu vůči zločinu agrese; vysoké mezinárodní politiky se týká rovněž kauza syna padlého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, který byl nejprve odsouzen k trestu smrti, poté omilostněn, což však ještě neznamená, že Saif Al-Islam se bude těšit ze života na svobodě. Ve velké části Evropy již neúprosně udeřil podzim, ale v Bulletinu se přesto ještě krátce vrátíme k jednomu z velkých letních témat. Zejména ve Francii rezonovala problematika koupacího oblečení muslimských žen, kde jako u mnoha lidskoprávních otázek ve věci aspoň na čas udělal jasno soud. V Číně, jež se v této problematice ukazuje jako mnohem otevřenější země, oproti tomu nepatří pracovní podmínky dělníků k tématům, jimiž by se Čína mohla chlubit. Naopak potěšující zprávy jsme se dočkali z České republiky: do konce letošního roku má MPSV za úkol vytvořit zákon, který by pomohl ve věci práv osob se zdravotním postižením, jež využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem.

Zářijový Bulletin

Pro nastupující období prodlužujících se večerů nové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci nabízí celou řadu kvalitních příspěvků. Hned dva příspěvky se dotýkají jednoho problému – Helena Kopecká se věnuje legalitě použití síly v mezinárodním právu na příkladu současných útoků proti radikální organizaci Islámský stát, Katarína Hukelová připomíná již druhé výročí masakru jezídů v Sinjaru na severu Iráku, který spáchali právě bojovníci ISIS. V evropské sekci Helena Kopecká o dočasném odstoupení Turecka od závazků Evropské úmluvy o lidských právech v reakci na nedávný pokus o převrat, Josef Kovařík ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva zase pojednává o výsledcích studie, která porovnává náklady na integraci uprchlíků s následnými efekty pro hospodářský růst, a dochází k pro mnohé překvapivým závěrům. Bulletin uzavírá česká sekce, v níž Adam Blisa komentuje nová rozhodnutí Ústavního soudu k právu na zákonného soudce a Kamila Abbasi informuje o dilematu českých orgánů, zda budou při svém postupu akcentovat lidská práva, nebo spíše dobré obchodní vztahy v důsledku žádosti o azyl šedesáti křesťanských Číňanů z důvodu náboženského pronásledování.