29.8.2017

Kateřina Šimonová

Jako již každoročně, tak také i v letošním roce vyšel v letních měsících tzv. Global Peace Index (GPI), neboli Světový index míru. Tato zpráva, která je každoročně zpracována Institutem pro ekonomiku a mír (IEP), hodnotí úroveň míru v 163 státech a autonomních teritoriích světa.

Global Peace Index 2017

Světový index míru (Global Peace Index) je výzkum, který má za cíl změřit relativní pozici národní a regionální mírumilovnosti. Jeho základní metodologie byla vytvořena Institutem pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace) po vzájemných  konzultacích s řadou mezinárodních mírových expertů, mírových institucí a think-tanků s pomocí dat, které shromáždila organizace s názvem Ekonomická výzvědná jednotka (Economist Intelligence Unit). Žebříček států hodnocených dle úrovně mírumilovnosti byl poprvé zveřejněn v květnu 2007. Od té doby se stal velice důležitým ukazatelem, na který odkazuje celá řada jiných výzkumných institucí, ale i například Světová obchodní organizace či jiné subjekty. Metodologický postup vytváření výsledného žebříčku a závěrů z něj plynoucích je poměrně složitý. Ve zkratce lze nicméně zmínit, že se jedná především o vzájemné vyhodnocení 23 odlišných měřítek, jako například úroveň zbrojení, probíhající konflikty, míra sociálního zabezpečení či bezpečnosti a mnoho dalších. [1] číst dále

29.7.2017

Jan Polášek

Jak léto postupuje, množí se zprávy o nedostatku pitné i užitkové vody, popřípadě o silných požárech. Sucha však nejsou jedinými důsledky klimatické krize a už vůbec nejsou jedinými škodlivými důsledky lidské činnosti v krajině.

 

Právo na příznivé životní prostředí

Sezónně se vyskytují zprávy o holomrazech, ničivých jarních povodních, tajfunech a podobně. Možná ale právě období vyschlých studní je časem, kdy zprávy z environmentální oblasti padnou na úrodnější půdu. V případě Česka zatím nelze ze základního práva na příznivé životní prostředí vyvozovat konkrétní povinnosti státu v boji s klimatickou krizí, např. závazek ke snížení produkce oxidu uhličitého. [1] Ke vzniku takovéto povinnosti státu by bylo potřeba závazného právního dokumentu na světové či evropské úrovni, nebo v horším případě - silnější důsledky klimatické změny s lépe prokázaným vztahem k lidské činnosti. číst dále

15.6.2017

Kateřina Šimonová

Naprostá většina států v rámci Evropského hospodářského prostoru (dále jen ,,EHS”) umožňuje v určité fázi azylového řízení žadatelům o azyl pracovat. Délka doby během, které musí být žadatel o azyl v řízení, než se může legálně o práci ucházet, se stát od státu liší. Hlavním argumentem států, kde je tato doba spíše delší, jsou zejména obavy z vytvoření tzv. pull-faktoru a podnícení nárůstu neregulérní pracovní migrace. Naopak státy, kde je tento limit v řádu několik málo měsíců, zdůrazňují, že je třeba umožnit žadatelům o azyl zapojit se do společnosti a participovat na hospodářství daného státu již v průběhu azylového řízení. číst dále

30.5.2017

Kateřina Šimonová

Dne 24. května tohoto roku vydal tchaj-wanský ústavní soud (Council of Grand Justices) historické rozhodnutí J.Y. Interpretation No. 748 konstatující protiústavnost zákazu uzavřít manželství mezi osobami stejného pohlaví.

Toto rozhodnutí je pomyslným vrcholem dlouhého boje LGBT aktivistů a homosexuálních párů, kteří vedli kampaň prosazující změnu relevantních ustanovení občanského zákoníku již řadu let. Tato změna však nebyla výsledkem pouze jejich snažení. Velice důležitou roli v jejich mnohaletých snahách v roce 2016 sehrálo i zvolení nové prezidentky, bývalé profesorky práva, Tsai Ing-wen, která se o tento úřad ucházela jako kandidátka Demokratické progresivní strany (DPP – Democratic Progressive Party). Jedním z hlavních programových bodů v rámci kampaně Tsai Ing-wen byla totiž právě i rovnost v právu na uzavření manželství. číst dále

24.5.2017

Helena Kopecká

V druhé části mého článku o zkušenostech z OSN stáže na Zvláštních senátech soudu pro Kambodžu (Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia neboli ECCC) se podělím zejména o to, co je vlastně náplní takové stáže.  

Případy na ECCC

Aktuálně běží na ECCC několik případů. Aktivní je stále případ 002/02, tedy případ dvou obviněných, jimiž jsou Nuon Chea a Khieu Samphan. V současné době čelí obviněním například za zločin genocidy proti Cham muslimům a příslušníkům vietnamské národnosti, a dále za řadu zločinů proti lidskosti – za nucené sňatky a znásilnění, zacházení s Buddhisty a další. [1] Mezi další aktivní případy, které jsou zatím ve vyšetřující fázi, patří případ 003 (obviněný námořní velitel Meas Muth) a případ 004 (obvinění Ao An a Yim Tith). [2] číst dále

30.4.2017

Helena Kopecká

Jelikož v současné době pobývám na stáži OSN na Zvláštních senátech soudu pro Kambodžu (Extraordinary Chambers in the Courts of Cambodia neboli ECCC), rozhodla jsem se s Vámi na následujících řádcích podělit o své dosavadní zkušenosti. V této první části mého článku se budu věnovat výběrovému řízení. číst dále

11.4.2017

Kateřina Šimonová

Na konci března 2017 předložila vláda Viktora Orbána maďarskému parlamentu novelu vysokoškolského zákona, která představuje značný zásah do akademických svobod. Pokud se tento zákon opravdu stane účinným, může mít dalekosáhlé až likvidační následky na jednu z nejdůležitějších akademických institucí v regionu střední a východní Evropy, Středoevropskou univerzitu v Budapešti.

Snaha premiéra Orbána přetvořit demokratický právní stát, člena Evropské unie a NATO, v pravicově zaměřenou diktaturu s žezlem v jeho vlastních rukou pokračuje. Na legislativu a praxi státu, která porušuje lidská práva, a tedy i evropské a mezinárodní právo zejména v oblasti migrace, už jsme si v případě Maďarska zvykli (pokud to lze v případě porušování lidských práv a k nim relevantních lidskoprávních dokumentům takto vůbec říci). Nyní se však ,,temné síly” premiéra Orbána obracejí  jinam, a to na akademické instituce, konkrétně cíleně spíše na jednu akademickou instituci, a tou je Středoveropská univerzita sídlící od roku 1996 v Budapešti (dále také jako ,,CEU”). číst dále

20.3.2017

Kateřina Šimonová

V Evropě doutnající odpor proti migrantům vyústil nyní v dramatický závěr. Maďarský parlament schválil návrh zákona, který zavádí „hromadnou“ detenci všech žadatelů o mezinárodního ochranu, včetně dětí, a to v detenčních zařízeních budovaných na jižní hranici země. Jedná se tak potenciálně o jedno z největších porušení azylového, a potažmo tedy evropského a mezinárodního práva v rámci zemí Evropské unie. číst dále

7.3.2017

Lucie Janotová

Týden plný přednášek, zkušeností s peace-buildingem, podkarpatské kuchyně a skvělých lidí

V týdnu od 29. ledna do 4. února 2017 jsem se zúčastnila kurzu pořádaného Východoevropským vzdělávacím a kulturním centrem (EEECC – East European Educational and Cultural Center), který probíhal nedaleko městečka Volovec v Podkarpatské Rusi (Zakarpatská oblast) na Ukrajině. Název semináře zněl Kurz mírotvorné antropologie a sliboval - odborné přednášky s lidmi majícími zkušenosti s mírotvornými misemi po celém světě. číst dále

11.2.2017

Kateřina Šimonová

Nově zveřejněné odhady hovoří o tom, že přibližně 21,000 Rohingya muslimů uteklo v posledních týdnech právě uplynulého roku z Myanmaru, a to v důsledku údajně páchané genocidy na této menšině. Myanmarská vláda však na tuto zvýšenou pozornost a kritiku reagovala pouze tím, že podala formální protest proti oficiálnímu zástupci OSN v Bangladéši, který jednání myanmarské vlády označil za „etnickou čistku.“ Žádné více či méně věcné reakce či opatření se však svět ze strany Myanmaru nedočkal. číst dále