26.1.2012

Předevčírem zvolilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy nového Komisaře pro lidská práva. Je jím Nils Muiznieks z Lotyšska. Jeho životopis je opravdu úctyhodný, kloubí se v něm kvality akademika (Ph.D. z Berkeley a stálá přednášková i publikační činnost) s praktickými zkušenostmi (mj. vedl nevládní Centrum pro lidská práva a etnická studia, fungoval jako zvláštní ministr Lotyšska pro sociální integraci a aktuálně předsedá Evropské komisi proti rasismu a intoleranci Rady Evropy). Z osobních zkušeností mohu potvrdit, že je mimořádně přátelský a ve svém vystupování dovede být vůči vládám kritický i je pochválit za učiněný pokrok. Mandát mu začíná 1. dubna, kdy nahradí švédského Thomase Hammarberga. číst dále

14.12.2011

Tak tato zpráva včera potěšila nejednoho českého právníka, a ty lidskoprávní obzvláště - JUDr. Robert Fremr, bývalý soudce Nejvyššího soudu a stávající soudce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, byl na zasedání Shromáždění smluvních stran Římského statutu v New Yorku zvolen soudcem Mezinárodního trestního soudu v Haagu. číst dále

5.12.2011

V několika následujících řádcích bych se ještě ráda vrátila k nedávnémurozsudku velkého senátu Soudního dvora ve věci C-34/10 Oliver Brüstle v. Greenpeace eV. Toto rozhodnutí již bylo zevrubně prezentováno v říjnovém BulletinuCentra, nicméně myslím, že si pár řádků navíc zaslouží. Už z toho důvodu, že se dotýká jedné ze zcela základních lidskoprávních a etických otázek, tj. otázky, kdy vlastně lidský život začíná. Ano, od uhlí a oceli jsme už skutečně daleko… číst dále

10.10.2011

Matematika je v obľube zjavne aj na Európskom súde pre ľudské práva.  Ten na svojich stránkach zverejnil zaujímavý štatistický prehľad k porušovaniu práv garantovaných Dohovorom Statistics on Judgments by State. Grafy k jednotlivým členským štátom zachytávajú pomer sťažností, meritórnych rozsudkov a výrokov porušení vynesených v rokoch 1959 - 2010. Stupne víťazov v celkovom prehľade porušovaných práv  zastávajú právo na spravodlivý proces (1.), sloboda prejavu (2.) a ochrana majetku (3.). číst dále

2.10.2011

Len pred pár dňami zavítal do kníhkupectiev nový titul z pera Kathryn Sikkink. Profesorka práva a politológie na University of Minnesota sa už niekoľko rokov zaoberá dopadom jednotlivých mechanizmov medzinárodnej trestnej spravodlivosti na formovanie domácej politiky, predovšetkým v demokratizujúcich sa štátoch. Fenomén potláčania kultúry beztrestnosti je nepochybne jedným z hlavných motívov činnosti medzinárodných trestných tribunálov. Má ale stíhanie porušení ľudských práv namierené voči lídrom štátov odstrašujúcu silu? Ovplyvňuje vyvodzovanie zodpovednosti a vedenie trestných procesov správanie reformujúcich sa elít, nastoľovanie demokracie a kultúry panstva práva? Publikácia The Cascade of Justice priniesla pozitívnu odpoveď podporenú výskumom a štatistickými dátami z vybraných 100 štátov, ktoré v posledných dvoch desaťročiach prekonávajú tranzitné procesy. Na pultoch obchodov sa však nestihla poriadne ohriať a už prilákala vlnu kritiky a polemík. číst dále

28.9.2011

Právně závazná Listina základních práv EU na svém narozeninovém dortu sice ještě nesfoukla ani dvě svíčky, zato se má čile k světu. Odkazy na její ustanovení se lucemburské rozsudky v poslední době jen hemží. Aby ne. Soudní dvůr mohl po dlouhé době přestat provádět krkolomnou lidskoprávní gymnastiku vystavěnou na obecných zásadách a s ladností lucemburského šlechtice začít již bez dalšího elegantně odkazovat na příslušná ustanovení Listiny. Není proto divu, že tak Soudní dvůr činí často a rád. Listina samotná však není jednoduchým dokumentem a její právní závaznost přináší mnohá interpretační úskalí. Řada otázek tak zůstává nadále nezodpovězena. Jednou z nich je i otázka významu a dopadů tzv. britsko-polského Protokolu o uplatňování Listiny základních práv EU[1], k němuž v závěru ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy projevila zájem přistoupit i Česká republika (a spíše někteří její jednotlivci). Jelikož Chorvatsko klepe na dveře a s ním i ratifikace nové přístupové smlouvy, která podle závěrů Evropské rady v Bruselu z října 2009 měla České republice umožnit stát se stranou uvedeného Protokolu, začínají se v bruselském i českém politickémrybníku hledat řešení, jak nyní původní představy naplnit a zároveň odstranit hrozící překážky. Navrhovaná řešení jsou přitom vskutku dechberoucí a, jak je tomu v českých luzích a hájích zvykem, bijí do očí svou očividnou promyšleností a originalitou. Přívlastků s koncovkami „-ostí“ a „-litou“ by bylo možné přidat hned několik, ale o tom možná někdy potom… Co však skutečně stojí za pozornost, je nedávno zveřejněné stanovisko generální advokátky Trstenjak ve věci C-411/10, N. S. v Secretary of State for the Home Department (tisková zpráva zde), v němž se poměrně obsáhle věnuje rovněž výkladu onoho opěvovaného Protokolu.  číst dále

11.8.2011

Úvodem několik informací pro všechny Centra neznalé, středně znalé i všeznalé návštěvníky tohoto blogu. K oficiální prezentaci Centra pro lidská práva demokratizaci se můžete proklikat prostřednictvím nabídky v záhlaví této stránky. Na tomto blogu, zejména pak na několika následujících řádcích, naleznete prezentaci nutně neoficiální, necenzurovanou, až bych řekla, svým obsahem téměř kacířskou. Otcové-zakladatelé nám však snad prominou, ostatně i oni jsou zarytými vyznavači svobody projevu... číst dále

Hubert Smekal

Na stránkách Bulletin-advokacie.cz vyšel článek Kláry Samkové "Právo se zahalovat", který kritizuje i můj text do prázdninového Bulletinu, jenž informoval o případu S.A.S. proti Francii. Původně jsem měl mírné nutkání reagovat, ale autorka bohužel pojala text stylem, jímž se dlouhodobě vyznačuje - tedy břitkým (což je v pořádku), ale zároveň dosti prostorově náročným. Kdybych měl konfrontovat vše, co se mi nepozdává, tak se má reakce objeví někdy na Tři krále. Repliku jsem tudíž vzdal, byť zejména při čtení pasáží o svobodě a pro mě těžko pochopitelné paraboly "kdy při poskytnutí „svobody zahalovat se“ není státem garantována svoboda „nezahalovat se“" klávesnice svrběla. Nakonec bezprostřední povinnosti převážily nad mým dalším plácnutím do e-prostoru. Naštěstí jeden můj blízký kamarád byl mnohem přičinlivější a sepsal reakci, kterou níže kopíruji. Text tedy není můj, byť je psán jako by mnou. Každopádně argumenty v něm uvedené by mohly debatu obohatit. číst dále

Petr Pospíšil

Salcburk není jen oblíbená turistická destinace, rodiště Wolfganga Amadea Mozarta a kolébka známých cukrovinek nesoucích jeho jméno. Univerzita v Salcburku již od roku 1999 v letních měsících pořádá desetidenní intenzivní program „Salzburg Law School“ věnující se mezinárodnímu trestnímu právu, humanitárnímu právu a lidským právům.

Počátky a tradice letní školy

U zrodu Salzburg Law School (dále jen ,,SLS”) stál profesor Otto Triffterer, jeden z největších rakouských expertů na mezinárodní právo, účastník přípravných prací Římského statutu zakládajícího Mezinárodní trestní soud (dále jen ,,MTS” ) a autor komentáře k Římskému statutu. V tradici nyní pokračuje Astrid Reisinger Coracini, která je od roku 2014 ředitelkou SLS. číst dále

Jana Jeřábková

Nezřídka se spor o dědictví stává v rodinách jablkem sváru. Jedním takovým konfliktem se nedávno zabýval Evropský soud pro lidská práva. Okolnosti případu jsou oproti běžným šarvátkám o dědictví o to vyhrocenější, že dědičky nejsou pokrevně příbuzné, ale obě ženy zesnulá kdysi adoptovala. Nyní se jedna z nich chtěla domoci neplatnosti adopce druhé ženy, aby nemohla dědit. Zda šlo o oprávněné zpochybnění adopce, zajímalo i štrasburský soud. číst dále