1.3.2015

Adam Blisa

Po pařížském útoku na redakci Charlie Hebdo se rozpoutala diskuse o hranicích svobody projevu; předmětem kontroverze se stalo i to, zda mají a mohou být kritizovány samotné karikatury.

Ti, kteří se vůči těmto karikaturám vymezili, byli často označeni za nepřítele svobody projevu. Ač někteří kritici zřejmě plně nedocenili kontext karikatur, velká část vášní pramenila především z toho, že diskutující považovali za předmět diskuse podstatu svobody projevu jako takové, přičemž ve skutečnosti diskutovali o jejích hranicích – což ovšem není totéž.  číst dále

26.2.2015

Veronika Helferová

Evropská unie si v loňském roce nechala zpracovat celosvětovou studii týkající se apatridismu (mezinárodněprávního bezdomovectví). Hlavním přínosem této studiem měla být doporučení, jakým způsobem může EU pomoci tento negativní jev co nejvíce minimalizovat, zejména v rámci své vnější politiky zaměřené na ochranu lidských práv. V následujících řádcích se Vám ve stručnosti pokusíme zprostředkovat nejdůležitější informace, které studie obsahuje. číst dále

22.2.2015

Každý už jistě mnohokrát slyšel, že Brno platí za hlavní město české justice. Občas se ovšem mohou dít divy a z vrcholného vnitrostátního soudu se alespoň na jeden den může stát dokonce mezinárodní tribunál. Tento rok se tak v pátek 20. února brněnský Nejvyšší správní soud na chvíli proměnil v Mezinárodní soudní dvůr. Jak je to možné? číst dále

18.2.2015

Lucia Krajčovicová                              

Súdny dvor Európskej únie (ďalej SDEU) sa koncom roka 2014 zaoberal otázkou, či a za akých podmienok je možné obezitu označiť za formu zdravotného postihnutia, ktoré zasluhuje ochranu pred diskrimináciou na pracovnom trhu.

Dotknutou osobou v prípade C-354/13 Kaltoft v. obec Billund  je profesionálny opatrovateľ detí Karsten Kaltoft z Dánska. Viac ako pätnásť rokov sa vo vlastnom dome staral o deti iných, keď ho jeho zamestnávateľ, ktorým bola mestská rada, v roku 2010 prepustil. Dôvodom k zvolenému kroku bol údajne klesajúci záujem o tento typ starostlivosti, nakoľko v posledných mesiacoch pán Kaltoft opatroval len tri, namiesto zvyčajného počtu štyroch detí. Zo skupiny kolegov ošetrovateľov bol však jediný, koho prepustili. V rozpore s oficiálnym dôvodom, teda poklesom práce, sa sťažovateľ domnieva, že na príčine bola jeho obezita a od obce požaduje náhradu škody. číst dále

20.1.2015

Veronika Mokrá

Dne 1. ledna 2007 došlo k rozšíření Evropské unie o dva nové členy – Bulharsko a Rumunsko. Jejich vstup však nebyl nikterak jednoduchý, byl podmíněn mnoha doprovodnými opatřeními. Obě země se totiž potýkaly s množstvím ekonomických i sociálních problémů.[1]

Bulharsku Evropská unie vytýkala zejména nedostatečný boj proti obchodu s lidmi a drogami, nedostatečnou kontrolu hranic, zapojení politických elit do ilegálního obchodu a jadernou elektrárnu Kozloduj, jejíž stav nevyhovoval evropským bezpečnostním standardům. Mimo tyto problémy se Bulharsku vyčítala též špatná hospodářská i finanční situace, která přispívala k vysoké míře nezaměstnanosti. Ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy patřilo Bulharsko spolu s Rumunskem k nejméně rozvinutým zemím. číst dále

20.11.2014

Lucia Krajčovicová

Nie milí čitatelia, nemusíte sa obávať, žeby tento príspevok mal za cieľ oprášiť detské riekanky či poskytnúť návod, ako si ľahko a rýchlo ušiť mikulášsku čižmičku tak, aby sa do nej zmestilo čo najviac sladkostí. Aj keď v našich zemepisných šírkach si na Mikuláša musíme ešte pár týždňov počkať, do Holandska ako každý rok prišiel vo veľkom štýle. Zo Španielska a na lodi, presne podľa legendy. Až do 5. decembra sa bude túlať po krajine, kým nezačne rozdávať darčeky. A ako každý rok sa okolo jeho príchodu rozpútala vášnivá debata, ktorá sa točí okolo Mikulášovho pomocníka Čierneho Petra.   číst dále

11.6.2014

Martin Bobák

Human Rights Interactive Map čili HRIM je nový nástroj pro studenty, právní profesionály a zanícené lidskoprávníky. V přehledném grafickém rozhraní HRIM nabízí nejen zoomovatelnou mapu s daty ratifikací nejvýznamnějších univerzálních a regionálních lidskoprávních závazků, ale také možnost porovnávat jednotlivé státy z perspektivy dat podpisu či ratifikace různých lidskoprávních instrumentů. Uživatelům rovněž umožňuje zjistit geografický rozsah aplikace vybraných úmluv. Navíc jsou v HRIMu zahrnuty i odkazy na institucionální adresy správců nejvýznamnějších lidskoprávních instrumentů. Po otevření těchto odkazů uživatelé HRIMu mohou čerpat podrobnější data přímo z originálních zdrojů. HRIM je jedinečný nástroj svého druhu. Doposud žádná obdobná lidskoprávní mapa neexistovala.

K nalezení na hrim.law.muni.cz. číst dále