Lucie Janotová

Týden plný přednášek, zkušeností s peace-buildingem, podkarpatské kuchyně a skvělých lidí

V týdnu od 29. ledna do 4. února 2017 jsem se zúčastnila kurzu pořádaného Východoevropským vzdělávacím a kulturním centrem (EEECC – East European Educational and Cultural Center), který probíhal nedaleko městečka Volovec v Podkarpatské Rusi (Zakarpatská oblast) na Ukrajině. Název semináře zněl Kurz mírotvorné antropologie a sliboval - odborné přednášky s lidmi majícími zkušenosti s mírotvornými misemi po celém světě.

Co kurz sliboval, to také splnil. Jednalo se o náhled do terénní praxe v misích pořádaných Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) či Evropskou unií (EU), který byl doplněn teoretickými přednáškami. Ty se zabývaly zejména fungováním OBSE, EU a různých mezinárodních organizací, etnickými konflikty na Balkáně a v Africe, a mírotvornou antropologií jako takovou.

Mírotvorná antropologie představuje jedinečný přístup k problematice peacebuildingu založeném na poznatcích z kulturní antropologie a dalších příbuzných oborů. Věří, že pro správné pochopení příčin, průběhu i důsledku konfliktů je zapotřebí vyjet přímo do terénu a vytvořit plán rekonciliace (smíření) znepřátelených skupin přímo na míru dané komunitě, aby se předešlo případné neefektivitě a špatnému využití finančních prostředků.

Hlavní tezí, ze které kurz vycházel, bylo, že většina (ne-li všechny) etnické konflikty jsou etnizovány až druhotně, a to zejména z politických důvodů, přičemž primární příčiny leží někde jinde. Nejčastěji se jedná o různé formy stresů – ať už ekonomických (zdražení obilí), sociálních, politických či konfesních.

Účastníci tedy měli v malebné horské chatě jedinečnou šanci propojit teorii se zkušenostmi z terénu. Rovněž se naučili základní terénní praktiky jako používání vysílačky, rádiovou abecedu, práci s mapou a kompasem. To vše bylo doplněno praktickými radami ohledně toho, jakým způsobem by člověk měl být na misi vybaven. Dozvěděli jsme se tak například, co by měla obsahovat naše osobní lékárnička, jaké typy antimalarik jsou nejpoužívanější, proti jakým nemocem je třeba se očkovat, ale také osobní tipy a triky ohledně bezpečnosti a každodenního života na misi.

Kromě všech těchto znalostí jsme měli rovněž možnost si s jednotlivými přednášejícími neformálně promluvit u výborných podkarpatských pokrmů a mimo jiné se dozvědět, jakým způsobem probíhalo pozorování voleb v Malawi, z jakého důvodu je stále populární černá magie v určitých regionech Zambie či jak se vlastně na tyto mise můžeme dostat i my. Toto navazování přátelství považuji osobně za velmi cenné a stejně hodnotné jako samotné přednášky.

Z těchto důvodů podobný kurz určitě doporučuji a pokud budu mít ještě někdy v budoucnosti možnost, znovu se jej zúčastním.

 

Fotografie

Ukrajina, foto: autor