Miroslav Knob

Česká republika se nezadržitelně řítí do předčasných voleb. Tentokrát trochu nečekaných, takže občan trpící zvrhlou zálibou ve sledování předvolebních tahanic (za kterého se považuji), dostane svoji pravidelnou dávku emocí ve zhuštěné a značně zkrácené podobě. Krom vyjevení svého plánu pro zlepšení blaha společnosti však mají politické strany kratší čas i na další aktivity kolem voleb – mezi ty nejdůležitější patří sestavování kandidátek. V případě favorizovaných politických stran znamená správné místo na kandidátce v podstatě jisté zvolení poslancem, není tedy divu, že poptávka je velká. A stejně jako populární supermarkety, tak i politické strany přizpůsobují poptávce nabídku. V následujícím postu se podíváme na nabídku TOP 09. 

Proč právě ta? Odpověď je jednoduchá – topka na sebe detaily mechanismu obsazování míst na kandidátce práskala. Konkrétně se jedná o informaci, že za místa na kandidátkách musí kandidát zaplatit straně poplatek. Tato informace není žádný leak zhrzeného topkaře – jak informoval zpravodajský server Hospodářských novin Ihned.cz, strana ji zveřejnila na svých stránkách už na jaře. Pro obsazování kandidátek má vypracovanou „cenovou nabídku“, kde jsou jednotlivá místa odstupňována podle krajů a pořadí, s ohledem na předchozí výsledky strany ve volbách v roce 2010. Ceny se pohybují v rozmezí 5 000 Kč až 50 000 Kč. Chybí snad už jen akční slevy.

Nutno říci, že snaha zpoplatnit místo na kandidátce není originální nápad TOP 09. Před minulými krajskými volbami se podobného nešvaru dopustila další velká strana – ODS. Na stránkách Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci č. 9/2012 jsem k tomuto tématu následně publikoval krátkou ústavněprávní analýzu. Myslím, že tento text je použitelný i pro aktuální případ topky (dostupné zde).

Jak jsem psal na podzim, myslím, že požadavek na peněžitý poplatek za místo na kandidátce je v rozporu s požadavkem na vnitřní demokracii politických stran. Pro podrobnější argumentaci odkazuji na text v Bulletinu. Otázkou v nadpisu tohoto postu však je, zda se bude jednat o pokračující fenomén, či ojedinělou odchylku. Zde si dovolím zavěštit z křišťálové koule a odhalit, proč podle mého názoru nastane první možnost. 

Předně je zarážející, že se proti této praxi (opakované) nikdo neohradil. Političtí představitelé si tedy pravděpodobně myslí, že je v pořádku. Navíc je otázkou, zda cenová tabulka TOP 09 není jen špičkou ledovce a ostatní strany nepodmiňují místa na kandidátce „dobrovolnými dary“. Zde se však pouštím do přílišné spekulace. Každopádně absence jakékoliv reakce dává tušit, že ostatní politici v tom nevidí nic, co by jim dávalo možnost na politického oponenta útočit – tedy se podle nich jedná o běžnou věc. 

Poptávka je, tak proč jí nejít naproti s nabídkou. Chceš být poslanec – my ti to umožníme. Za peníze, pochopitelně. Toto poznání je podle mého názoru poněkud depresivní. Vnitřní demokracie politických stran ala supermarket míst na kandidátce.