Přestože zahraniční výjezdy v podobě studijních pobytů, nejčastěji v rámci programu Erasmus+, tvoří součást studia velké části studentů českých univerzit, na praktické stáže stále vyjíždí mnohem menší počet zájemců. V minulém roce jsem sama půlroční praktickou stáž absolvovala a rozhodla jsem se proto o své zkušenosti se zařizováním i jejím průběhem podělit.

Podobně jako mnoho dalších studentů právnických fakult jsem během studia sbírala zkušenosti studentskou prací převážně v advokátních kancelářích. Moje záliba v mezinárodním, azylovém a uprchlickém právu mě později dovedla k praxi v české neziskové organizaci zabývající se právě touto problematikou.

Vzhledem k probíhajícímu studiu a v neposlední řadě bezplatnosti výkonu stáže jsem si však nemohla dovolit věnovat se této, pro mě velmi zajímavé činnosti, více než jeden den v týdnu. Začala jsem proto hledat možnosti vycestování na stáž do zahraničí, kde bych se jí několik měsíců věnovala naplno a díky stipendiu nemusela zároveň hledat další práci.

Administrativní postup není překážka

Když jsem začala zjišťovat prvotní informace o absolvování stáže v zahraničí, zjistila jsem, že je oproti klasickým studijním výjezdům tak trochu zahalená tajemstvím. Vzhledem k nemnohým informacím, které jsem ke stážím našla na internetových stránkách, jsem měla obavy ze složité byrokracie provázející její zařizování, přičemž opak byl pravdou.

Prakticky je tedy potřeba najít instituci, v níž byste chtěli stáž vykonat a kontaktovat ji s dotazem, zda by měli o stáž zájem. V kanceláři zahraničního oddělení na právnické fakultě mi pak bylo sděleno, jaké dokumenty je třeba obstarat. V případě Právnické fakulty UK je to přijímací dopis konkrétní instituce, sepsaná žádost o přiznání stipendia a motivační dopis. Poté následovalo založení elektronické přihlášky, asi týdenní posouzení mé žádosti o udělení stipendia proděkanem a vyhotovení smlouvy mezi univerzitou a přijímací institucí.

Nespornou výhodou je možnost upravit si trvání stáže dle vlastních možností a preferencí. Nejkratší doba stáže jsou 2 měsíce, nejdelší naopak 12 měsíců. Dá se tedy uchopit jako výjezd na celý akademický rok, popř. semestr, ale také absolvovat během letních prázdnin.  

Široký výběr organizací

Jedním z rozdílů oproti klasickým studijním pobytům, v nichž si student vybírá ze seznamu univerzit, s nimiž má jeho fakulta smlouvu, je otevřený výběr organizace nebo společnosti, kam chce student vycestovat. Z určitého pohledu to s sebou přináší více námahy při hledání vhodné instituce, na druhou stranu to nechává prostor studentovi najít si organizaci jeho zájmům „šitou na míru“.

Vedle neziskových organizací se tak nabízí řada jiných možností. Jsou to zejména mezinárodní organizace nebo soukromé instituce různého směřování. Omezené financování lze získat také pro absolvování stáže na zastupitelských úřadech,v tomto případě je ale nutné se předem informovat, zda konkrétní univerzita stáže v těchto institucích finančně podporuje, či nikoliv.  Vzhledem k mému výběru neziskové organizace jako cílové instituce jsem měla ulehčenou formální stránku vyřizování žádosti, jelikož jsem nemusela procházet mnohakolovým výběrovým řízením, které řada přijímacích organizací vyžaduje. Za největší přínos a výhodu stáže absolvované v neziskové organizaci však považuji každodenní osobní kontakt s lidmi, kteří vyhledali pomoc, a extrémně různorodou práci, k níž jsem se dostala.

Organizace MondoDonna Onlus, ve které jsem půl roku působila, je institucí spravující přijímací střediska pro žadatele o azyl a oběti domácího násilí, kterým zajišťuje též právní poradenství. Široký záběr činnosti organizace mi umožnil zabývat se nejen čistě právními tématy, ale také sociálním a kulturním rozměrem integračního procesu osob žijících v azylových střediscích, kde jsem část své stáže vykonávala.    

Má praxe tak zahrnovala činnosti od každodenních aktivit souvisejících se správou střediska, včetně korigování sporů o potraviny nebo úklid v kuchyni, přes vyplňování žádostí o azyl, účast na odborných školeních, nesčetné návštěvy cizinecké policie po vyplňování trestních oznámení. Privilegium postavení stážisty mi navíc dalo možnost si směřování stáže do značné míry upravovat podle svých preferencí a zahrnovat svou školitelku nejrůznějšími dotazy týkajícími se azylového řízení v Itálii.

Přínos do budoucna

Celou stáž doprovázely silnější i slabší momenty. Po zkušenosti, kdy jsem jako doprovod na cizinecké policii nerozuměla jejich zaměstnancům více než žena, kterou jsem doprovázela, nebo při prvním výlevu zlosti jedné z ubytovaných žadatelek vůči mé osobě jsem chtěla jet domů. Pocit, který však přišel během prvních dvou měsíců, kdy jsem si uvědomila, že na cizinecké policii už nemusím mít v ruce pro jistotu Google Translate, že dostávám více práce od školitelky a že několik ubytovaných v azylovém středisku si ke mně vybudovalo určitý stupeň důvěry, počáteční negativní emoce rozhodně předčil.

Pro začínajícího právníka, který se chce dále věnovat lidskoprávní problematice, je zahraniční stáž v této oblasti důležitým bodem do životopisu. Pro mě osobně ale kromě toho znamenala důležitou zkušenost s prací s lidmi z nejrůznějšího prostředí, získání nových poznatků pro přemýšlení o mém dalším profesním směřování, vybudování sítě zajímavých kontaktů a v neposlední řadě též nenahraditelnou zkušenost s prací v zahraničí. 

 

Fotografie

Africká kultura je jedním z charakteristických znaků většiny italských center pro žadatele o azyl, autor: jet3photography, 19. května 2018, zdroj: Pixabay, CC0, editace: ořez.