V návaznosti na červencový rozsudek, ve kterém byl Bosco Ntaganda uznán vinným v 18 bodech obžaloby, rozhodl Mezinárodní trestní soud o výši trestu. S ohledem na závažnost zločinů a dlouhodobé následky pro oběti se Soud rozhodl přistoupit ke 30 letům odnětí svobody. Jedná se o dosud nejvyšší trest udělený Mezinárodním trestním soudem. 

Stíhání Bosca Ntagandy

Bosco Ntaganda byl před Mezinárodním trestním soudem (dále MTS či „Soud“) stíhán za zločiny spáchané v provincii Ituri v Demokratické republice Kongo (Democratic Republic of the Congo, DRC) mezi lety 2002 a 2003. Situace v Ituri byla MTS vyšetřována kvůli závažnosti zločinů, které se v provincii v průběhu etnického konfliktu odehrály. Sám Ntaganda působil v čele milice zvané Vlastenecké síly za osvobození Konga, formované příslušníky etnické skupiny Hema. Jako sedmnáctiletý působil ve Rwandské vlastenecké frontě, kde bojoval za svržení režimu zodpovědného za rwandskou genocidu v roce 1994. Na konci devadesátých let se pak zapojil do bojů v sousedním DRC.

Proti Ntagandovi byly v letech 2006 a 2012 vydány dva zatykače, první pro podezření ze zločinů spojených s užíváním dětských vojáků, druhý pak obvinění rozšířil na celkem 18 bodů týkajících se široké škály zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. V roce 2013 se Ntaganda přihlásil na ambasádě Spojených států v Kigali a požádal o převezení do Haagu. Stal se tak prvním obviněným, jenž se MTS vydal dobrovolně. 

Ntagandova výpověď před soudem celkem trvala šest týdnů. Obžalovaný v jejím průběhu popřel veškerá obvinění a sám sebe označil za „revolucionáře, nikoliv kriminálníka“. Proces s Ntagandou doprovázely kontroverzní momenty, jako například snaha obhajoby napadnout Ntagandovo stíhání za zločiny spojené se znásilňováním a sexuálním otroctvím dětských vojáků, neboť dle Ženevských úmluv nejsou za válečné zločiny považovány zločiny páchané proti členům vlastní ozbrojené skupiny (viz Bulletin květen 2017, s. 10). Neúspěchem skončila také snaha diskvalifikovat soudkyni Kuniko Ozaki, která vedle svého soudcovského angažmá krátce působila na postu japonské velvyslankyně v Estonsku.

Červencový rozsudek o vině

Rozsudek vynesený v červenci 2019 uznal Ntagandu vinným ve všech 18 bodech obžaloby, což je nejvyšší počet bodů, ve kterých kdy MTS odsoudil jednoho obžalovaného. Soud rozhodl, že prokuratura dokázala efektivně vyvrátit tvrzení obhajoby. Ntaganda byl uznán přímým pachatelem tří zločinů: vraždy ve formě válečného zločinu i zločinu proti lidskosti (fakticky se jednalo o jeden čin) a perzekuce jakožto zločinu proti lidskosti.

Rozsudek také označil Ntagandu za nepřímého spolupachatele (indirect co-perpetrator) dalších 15 zločinů, mezi něž patří úmyslné vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu a objektům, plenění, verbování dětí pod 15 let, deportace nebo násilný přesun obyvatelstva. Významnou část rozsudku pak tvořilo odsouzení obžalovaného za nepřímé podílení se na vícečetných sexuálních zločinech, konkrétně na znásilnění jako zločinu proti lidskosti i zločinu válečném a na zločinu sexuálního otroctví, včetně zneužívání dětí působících v Ntagandově milici (více o rozsudku viz Bulletin červenec-srpen 2019, s. 13).  

Vynesení výše trestu

Dne 7. listopadu MTS zveřejnil Ntagandův trest. Jednalo se o nejvyšší trest, který Soud za dobu své existence udělil, a to 30 let odnětí svobody. Ntaganda již ve vazbě strávil šest a půl let, které mu budou od trestu odečteny, ve výsledku by tedy měl ve vězení strávit ještě 23,5 let. Nejvyšší individuální tresty se týkaly vraždy a pokusu o vraždu (30 let), perzekuce (30 let) a znásilňování civilistů (28 let). Soud zároveň rozhodl, že Ntagandovi nebude uložena pokuta ani jiný trest finančního charakteru.  

Jak podotkl předsedající soudce Robert Fremr, pokud je obviněný uznán vinným ve vícero bodech obžaloby, celkový trest nesmí být nižší než nejvyšší trest udělený v individuálním bodě. Článek 77 Římského statutu ovšem stanoví maximální dobu odnětí svobody na 30 let, s výjimkou případů, kdy by extrémní závažnost zločinů ospravedlnila udělení doživotního trestu. Dle senátu složeného ze soudců Roberta Fremra, Kuniko Ozaki a Chang-ho Chunga Ntagandovi zločiny – ačkoliv velmi závažné – nedostahují vysokého prahu potřebného pro udělení doživotního trestu. 

Doposud byl nejvyšší trest MTS udělen Thomasi Lubangovi, vojenskému veliteli a politickému vůdci taktéž působícímu v DRC. Lubangovi byl udělen trest 14 let odnětí svobody. V odůvodnění výše rozsudku soudci jmenovali Ntagandovo nepřímé podílení se na vraždě nejméně 74 lidí, přičemž osobně zavraždil kněze. Ntgandovo jednání mělo být účelně plánováno s cílem vyhnat příslušníky etnika Lendu z určitých oblastí v provincii Ituri. Zločiny spáchané Ntagandou zároveň zanechaly četné oběti dlouhodobě fyzicky, psychicky i sociálně poznamenané. Právě závažnost těchto zločinů a jejich dlouhodobý dopad přiměly soudce udělit doposud nejvyšší trest.

Reakce obhajoby

Ntaganda se proti rozsudku i trestu odvolal. Obhajoba zažádala o zproštění obžaloby argumentujíc zaujatostí jednoho ze soudců, konkrétně soudkyně Kuniko Ozaki. Podle obhajoby Ozaki ztratila zdání soudcovské nezávislosti, když v době svého působení u MTS přijala post japonské diplomatky, díky čemuž navíc významná část jejích příjmů pocházela od japonské vlády. V důsledku lobbování obhajoby za její odstoupení se pak měla stát zaujatou proti Ntagandovi a tudíž neschopnou nestranně rozhodnout o Ntagandově vině či nevině. Dle tvrzení obhajoby měl Soud navíc pochybit v přisouzení odpovědnosti Ntagandovi za některé zločiny, které nespadaly do rámce vymezeného potvrzením obvinění před zahájením hlavního líčení (confirmation of the charges before trial). Obhajoba nyní požaduje zrušení rozsudku a obnovení soudního řízení.

Přestože odvolání by mohlo rozsudek ještě zvrátit, případ se již nyní vepsal do historie mezinárodního trestního práva. Přelomovým se stal jak z hlediska výše trestu, tak prokázání viny ve všech bodech obžaloby, přičemž se zároveň jednalo o nejvyšší počet bodů obžaloby, ve kterých byla jedna osoba MTS odsouzena. Rozsudek je zároveň prvním, v němž MTS obžalovaného odsoudil za vícečetné sexuální zločiny.

 

Zdroje

International Criminal Court. Bosco Ntaganda sentenced to 30 years’ imprisonment. 7. listopadu 2019 (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=pr1494).

Wakabi, Wairagala. Ntaganda Handed 30-Year Prison Sentence at ICC. International Justice Monitor. 7. listopadu 2019 (https://www.ijmonitor.org/2019/11/ntaganda-handed-30-year-prison-sentence-at-icc/).

Wakabi, Wairagala. Defense Lawyer Says Ntaganda Not Surprised by 30-Year Sentence. International Justice Monitor. 8. listopadu 2019 (https://www.ijmonitor.org/2019/11/defense-lawyer-says-ntaganda-not-surprised-by-30-year-sentence/).

Wakabi, Wairagala. Ntaganda’s Lawyers Appeal His Conviction; Cite Lack of Judicial Impartiality. International Justice Monitor. 18. listopadu 2019 (https://www.ijmonitor.org/2019/11/ntagandas-lawyers-appeal-his-conviction-cite-lack-of-judicial-impartiality/).

Valíková, Barbora. Rozsudek v případu Ntaganda: Historický úspěch Mezinárodního trestního soudu?. Centrum pro lidská práva a demokratizaci. Bulletin lidských práv. 6. číslo, XI. ročník, červenec-srpen 2019 http://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/bulletincervenec-srpen2019w.pdf.  

Fotografie

[1] Tříčlenný senát při vyhlašování trestu, zdroj: ICC-CPI.

[2] Soudkyně Kuniko Ozaki, zdroj: ICC-CPI.

[3] Bosco Ntaganda, zdroj: ICC-CPI, úpravy: fotografie oříznuta.

[4] Ntagandův obhájce Stéphane Bourgon, zdroj: ICC-CPI.

[5] Prokurátorka MTS Fatou Bensouda, zdroj: ICC-CPI.

[6] Předsedající soudce Robert Fremr, zdroj: ICC-CPI.