3. 6. 2020   Eva Kostolanská

Evropa se ocitla v situaci, kterou doposud ještě nikdy nezažila. Kvůli pandemii COVID-19 státy učinily různá opatření, která měla zabránit nekontrolovanému šíření nákazy, ale zároveň omezila chod normálního života. Některé ze států přitom využily možnosti přechodného odstoupení od svých lidskoprávních závazků plynoucích z Úmluvy.

Jak a kdy využít článek 15?

Evropská úmluva o lidských právech (Úmluva) v článku 15 umožňuje smluvním státům odchýlit se na přechodnou dobu od některých jejích ustanovení a „přijmout opatření k odstoupení od závazků“ obsažených v Úmluvě.

3. 6. 2020   ​​​​​​​Jakub Drahorád

Dalo by se označit za paradox, že zatímco již existující autoritářské režimy se snaží nebezpečí hrozící ze strany koronaviru bagatelizovat, skrytí autoritáři napříč světem se naopak rizika pandemie snaží co nejvíce nafouknout. 

Nouzový stav, který byl v uplynulém měsíci zaveden ve většině evropských zemí – a v mnoha z nich poprvé za několik desetiletí – není pro obyvatele Maďarska žádnou novinkou. Krizové zákony udělující vládě, a zejména pak jejímu předsedovi Viktoru Orbánovi, „mimořádné pravomoci“, totiž v rámci nouzového stavu platí již pět let od uprchlické krize v roce 2015. A protože není příliš obtížné, aby maďarské občany epidemie ohrožovala více než zanedbatelný počet uprchlíků, kteří se nacházejí v bezprostřední blízkosti Panonské pánve, nezdráhá se Orbán využít současné celosvětové paniky k tomu, aby své pravomoci ještě posílil – a to opět na tak dlouho, jak se jemu samotnému bude hodit.  

3. 6. 2020   ​​​​​​​Zuzana Andreska

V připravované knize kolektivu pod vedením ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové Mužské právo se čtenáři seznámí se 44 kapitolami feministické kritiky práva. Na příkladu konkrétního problému trestní politiky lze velmi dobře ilustrovat základní otázku feministické kritiky práva: do jaké míry máme k ženám a mužům přistupovat bez rozdílů a do jaké míry je naopak nutné rozdíly zohledňovat?

Irena Marková, pracující pro Radu Evropy ve Štrasburku, se v Mužském právu, v kapitole s názvem V Rusku na doživotí – ochrana „něžného pohlaví”?, zabývá možnosti státu přistupovat odlišně k mužům a ženám v oblasti ukládání trestů.

3. 6. 2020   Andrea Šťástková

Nový směr v řešení sporů týkajících se klimatických změn udal nizozemský nejvyšší soud. Potvrdil rozhodnutí vnitrostátních soudů nižší instance - Nizozemsko má na základě svých mezinárodních závazků povinnost snížit emise skleníkových plynů. O jaké argumenty opřel soud své rozhodnutí a proč je tak důležité i na mezinárodní úrovni?

Celý případ má počátek v dokumentu Mezivládního panelu pro změnu klimatu,[1] který byl vydán v roce 2007. Jedním z cílů v něm stanovených bylo snížení emisí skleníkových plynů v rozvinutých zemích o 25 až 40 % oproti úrovni z roku 1990. Nizozemsko tehdy souhlasilo se snížením dokonce o 30 %, kterého mělo dosáhnout do konce roku 2020. O čtyři roky později však nizozemská vláda oznámila, že se emise podaří snížit pouze o 14 až 17 %.

3. 6. 2020   Tereza Ciupková

Na sedmdesát milionů uprchlíků a vysídlených osob po celém světě hledá útočiště v uprchlických táborech, jejichž prostorové a hygienické podmínky často činí z jejich obyvatel nejzranitelnější skupinu pandemie koronaviru. Podle mezinárodních organizací však samotné vypuknutí nemoci uvnitř táborů není jediným rizikem, které uprchlíkům a vysídleným osobám v době pandemie hrozí.

Pandemie nemoci COVID-19 se za několik měsíců rozšířila na pěti kontinentech a vyžádala si statisíce obětí na životech. Její průběh se v mnoha zemích podařilo zmírnit pomocí přísných restriktivních opatření, jejichž hlavním cílem bylo vyhnout se vysokým koncentracím osob a dodržovat základní pravidla hygieny.

3. 6. 2020   ​​​​​​​Aneta Frodlová

Navrhovatelé se bránili u Městského soudu v Praze proti mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví, jež mimo jiné zakázalo přítomnost otců u porodů. Jak se soud s návrhem vypořádal a jaká je situace nyní? 

V březnu tohoto roku se v České republice začaly objevovat první případy nákazy koronavirem. Kromě zavedení plošné karantény s sebou pandemie přinesla spoustu opatření, která zasahují do života nás všech. Jedním z nich je rovněž mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), jež zakazovalo návštěvy pacientů ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče. 

3. 6. 2020   Klára Košťálová

Tomio Okamura, předseda politické strany SPD, v roce 2013 zažaloval tehdejšího vydavatele týdeníku Reflex za pejorativní úpravu jeho křestního jména na „Pitomio“. Nynější místopředseda Poslanecké sněmovny prohrál spor s Reflexem u všech soudů. Ústavní stížnosti bylo ale vyhověno. 

Tomio Okamura (dále jen „stěžovatel“) se již od roku 2013 domáhal v řízení před obecnými soudy ochrany osobnosti proti obchodní společnosti CZECH NEWS CENTER a. s. (dále jen „vydavatel“). Jeho právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a ochranu jména mělo být porušeno jednáním právní předchůdkyně vydavatele,  spočívajícím v uveřejnění celkem třinácti článků v časopisu Reflex a na internetových stránkách www.reflex.cz, a to v časovém rozmezí dvanácti měsíců. 

3. 6. 2020   ​​​​​​​Simona Úlehlová

Vzhledem k návrhu zákona o hromadných řízeních, který je momentálně v meziresortním připomínkovém řízení, je model hromadného řízení aktuálním tématem na poli civilního procesního práva. Zákon se vláda chystá přijmout i přesto, že Evropská unie připravuje vlastní úpravu v podobě směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, kterou členské státy budou muset v budoucnu transponovat. 

Vymezení modelu  

Hromadné řízení umožňuje společně projednat a rozhodnout spory týkající se práv nebo oprávněných zájmů více osob se stejným či obdobným skutkovým nebo právním základem. Tento typ řízení představuje právní institut, který slouží k zajištění lepšího přístupu k justici všem osobám, pro něž by individuální vymáhání práv bylo jinak ztrátové. Cílem jeho zavedení je vypořádat se se společenskými a právními oblastmi s tzv. difúzní škodou, tj. s takovými případy, ve kterých se v zásadě většina utrpěných újem nevymáhá a nezákonně získaný užitek tak zůstává u škůdce. S tím však souvisí otázka, zda je česká společnost vůbec připravena na uplatňování těchto bagatelních nároků? 

3. 5. 2020   ​​​​​​​Aneta Frodlová

Po úspěšném nultém ročníku”, který proběhl jen v Brně, se akce Noc práva letos konala hned ve čtyřech městech ČR. Nabídla spoustu zajímavých akcí, které mají mimo jiné za cíl přiblížit právo laické veřejnosti. Jaké akce v jednotlivých městech proběhly? Které instituce se zapojily a s jakými hosty se mohly účastníci setkat? 

V rámci tohoto unikátního festivalu probíhaly v podvečer a večer 6. března tohoto roku ve čtyřech městech České republiky akce s právní tématikou. Účelem události je popularizace práva, tedy zvýšit povědomí veřejnosti o právu jako takovém. Festival rovněž seznámil účastníky s vybranými profesemi, které jsou s právem nerozlučně spjaty. Celý koncept festivalu vymyslel a organizoval spolek Nugis Finem.

3. 5. 2020   ​​​​​​​Petra Olivová

Počátkem března 2020 došlo k jednomyslnému rozhodnutí odvolacího senátu Mezinárodního trestního soudu, jenž povolil zahájit vyšetřování údajných zločinů v souvislosti se situací v Afghánistánu. Tento rozsudek změnil rozhodnutí přípravného senátu z dubna 2019. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se o vyšetřování vyjádřil velmi nelibě.

Pozadí případu

Předběžné šetření (preliminary examination) situace v Afghánistánu začalo již v roce 2007, kdy se úřad žalobce (Office of the Prosecutor, OTP) Mezinárodního trestního soudu (MTS) zaměřil na údajné zločiny spáchané v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi provládními a opozičními silami. V listopadu 2017 požádal OTP o povolení zahájit vyšetřování týkající se údajných zločinů proti lidskosti a válečných zločinů spáchaných v Afghánistánu od počátku května 2003. Vyšetřování má zahrnovat cílené útoky Talibanu na civilisty nebo nucená zmizení, sexuálně motivované zločiny, mučení či ponižující zacházení prováděná tehdejší afghánskou vládou. Zároveň podezření ze spáchání obdobných zločinů (kromě nucených zmizení) čelí občané Spojených států a členové americké ústřední zpravodajské služby (CIA).