Listopadové číslo Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci otevíráme příspěvkem z říjnového zasedání tzv. Benátské komise. České členky komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková vysvětlují aktuální stanoviska, která čtenáře zavedou z Maďarska až do Venezuely. Autorky se věnují jak novele maďarského zákona přezdívaného Lex CEU, tak pro orgán Rady Evropy poněkud exotickému stanovisku, které se týká vypsání voleb do Národního ústavodárného shromáždění ve Venezuele.
V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost Helena Kopecká pojednává o tom, že africký stát Burundi jako první opustil jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Pouhé dva týdny poté však Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování zločinů v Burundi, které proběhly před jeho odstoupením z Římského statutu. Nikola Klímová se poté věnuje aktuálním problémům, jimž čelí Zvláštní senáty soudů v Kambodži.
Kateřina Šimonová z evropské sekce se věnuje Ceně Václava Havla za lidská práva, jež byla letos udělena tureckému soudci Muratu Arslanovi. Ten však cenu nemohl osobně převzít, jelikož se nachází v Turecku ve vazbě.
V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Lukáš Hoder o průběhu zasedání pracovní skupiny OSN pro byznys a lidská práva, která jednala o vytvoření závazné mezinárodní smlouvy upravující činnost nadnárodních korporací. Michal Oščipovský z české sekce poté informuje, že Ústavní soud ČR bude předsedat Konferenci evropských ústavních soudů.
