Prosincové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, českých zástupkyň v Benátské komisi. Říjnovým „bestsellerem” se stalo stanovisko k tzv. Istanbulské úmluvě, hojně diskutované i v ČR.

Navazuje Monika Hanych, která představuje téma umělé inteligence a lidských práv. Jako zástupkyně ČR ve výboru Rady Evropy pro tuto problematiku přibližuje, čím se bude nový orgán zabývat a jaká lidskoprávní úskalí může technologický pokrok představovat.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Barbora Valíková o vývoji v případu Bosca Ntagandy, kdy po nedávném rozhodnutí o vině konžského povstalce nyní Mezinárodní trestní soud rozhodl o výši trestu a odsoudil jej ke 30 letům vězení.

Zuzana Andreska z evropské sekce se věnuje španělské kauze, ve které Evropský soud pro lidská práva neshledal porušení práva na soukromí v případě sledování zaměstnanců pomocí kamerového systému.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Tereza Ciupková situaci v Bolívii, kde průběh prezidentských voleb vedl až k rezignaci Evo Moralese a jeho útěku do Mexika. Je namístě vnímat události jako státní převrat, nebo vítaný posun k demokracii? Anebo je situace ještě složitější?

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na kritiku dodržování lidských práv v České republice ze strany Výboru OSN pro lidská práva. Tzv. závěrečná doporučení Výboru představují kromě určitých pozitivních aspektů rovněž celou řadu oblastí, které je v ČR zapotřebí zlepšit.