Chemické zbraně – zákaz použití vs. realita v Sýrii

Nedávno svět obletěla zpráva o opětovném použití chemických zbraní v syrské (občanské) válce. Nynějším cílem chemického útoku bylo město Dúmá. Proč státy porušují mezinárodní závazky o nevyvíjení, nevyrábění a zničení chemických zbraní? A z jakého důvodu je situace v Sýrii významným bitevním polem pro světové mocnosti?

V sobotu 7. dubna 2018 postihly syrské město Dúmá útoky provedené chemickými zbraněmi. V poslední době, kdy v Sýrii probíhá (občanská) válka, se chemické útoky rozšířily. V několika minulých letech, kdy probíhá konflikt mezi provládními, asadovskými vojenskými jednotkami a protivládními ozbrojenými skupinami, jsme zaznamenali útoků chemickými zbraněmi hned několik.

Chemické útoky, z nichž se svět ani Sýrie nepoučili

První z útoků, při němž byly v Sýrii použity chemické zbraně, byl spáchán v srpnu 2013 v oblasti Ghúta, jihovýchodně od hlavního města Damašku. Nejednalo se o jeden útok, ale o sérii útoků na různá místa v Ghútě. Dlouho nebylo zřejmé, která ze stran syrského konfliktu za chemickým útokem stála. Do spekulací se jak v tomto, tak v dalších pozdějších případech zapojily též zahraniční státy. USA, Francie a Velká Británie z útoku vinily vládní jednotky, zatímco Rusko a Írán se postavili za stávajícího prezidenta Asada a z útoku obvinili povstalecké skupiny. Tento útok byl svou intenzitou srovnáván s útokem za použití chemických zbraní na příkaz Saddáma Husajna, kterým v roce 1988 irácké letectvo zaútočilo na kurdské městečko Halabdža.

Další událostí, při níž došlo v Sýrii k použití chemických zbraní, byl útok v Chán Šajchúnu, městu nacházejícím se v provincii Idlib. Z útoku, který se odehrál v dubnu roku 2017, byla obviněna syrská armáda. Stejně jako v předchozím případě i nyní se „svět mocných“ polarizoval na skupinu v čele s USA a na jinou skupinu v čele s Ruskou federací. Druhá skupina i přes nevyvratitelné důkazy potvrzující, že za tímto chemickým útokem stál Asadův režim, syrského prezidenta hájila seč mohla, i v Radě bezpečnosti OSN.

Poslední ze série útoků byl útok ze 7. dubna 2018, kdy patrně byly chemické zbraně použity ve městě Dúmá. Stejně jako se neví, zdali šlo o chemický útok,  tak se  také neví, kdo aktuální (chemický) útok  spáchal. V  tomto případě se obviňují všechny strany zapojené do syrského konfliktu, a to opět včetně světových mocností.

Alea iacta est, aneb převáží mocenské boje, nebo budou zločiny jednohlasně odsouzeny?

Chemické útoky v obecné rovině jsou velmi nebezpečné a zákeřné. Lidé většinou asi netuší, že vdechují jedovaté bojové plyny, následně však látka útočí na jejich organismus. Z toho důvodu umírá mnoho civilistů, včetně dětí. To bylo potvrzeno i v případě výše zmíněných útoků, jež byly spáchány za pomoci chemických zbraní.

Před jejich výrobou, vývojem a používáním má chránit Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Ačkoli Sýrie k Úmluvě v roce 2013 přistoupila, i tak  ji porušuje, o čemž jsme se mohli v nedávných letech přesvědčit.
Na otázku, jak tedy donutit syrské vládní, ale i povstalecké představitele k neužívání chemických zbraní v již sedm let trvajícím ozbrojeném konfliktu, by odpovědí mohlo být přijetí rezolucí Rady bezpečnosti OSN (dále jen RB OSN) a jejich důsledné vynucování. Zde se však promítá problém naznačený již výše, že jsou světové mocnosti nejednotné v přístupu k hodnocení toho, kdo v Sýrii chemické zbraně používá. Vždy po chemickém útoku byla připravena rezoluce RB OSN, nicméně nikdy nebyla žádná z nich přijata, protože přijetí zabránilo ruské veto. Nutno však dodat, že ani ruský návrh rezoluce přijat nebyl.

Ačkoli je to další ukázka mocenského boje především mezi USA a Ruskem, v otázce rezolutního zákazu používání tak zákeřných zbraní, jakými chemické zbraně jsou, by měli mít všichni (nejen stálí) členové RB OSN jasno. Tímto nejednotným pohledem je pouze prohlubována nejen neblahá situace v Sýrii, ale také roste napětí ve světě, když např. americký prezident Donald Trump vzkazuje světu, že „USA mají řadu vojenských možností“. Je nutné, aby svět nebyl lhostejný k zabíjení ve válečných konfliktech, které je navíc v případě použití chemických zbraní o to více zdrcující. Snad se již výčet chemických útoků jak v syrském konfliktu, tak ve světě nebude nadále rozšiřovat. Nedovolme, aby byly chemické zbraně používány k válečným vítězstvím.

Zdroje

BBC. Syria country profile. BBC. 7. února 2018 (http://www.bbc.com/news/world-middle-east-14703856).

BBC. Syria war: Sarin used in Khan Sheikhoun attack, OPCW says. BBC. 20. dubna 2017 (http://www.bbc.com/news/world-middle-east-39648503).

BBC. Syria war: What we know about Douma 'chemical attack'. BBC. 10. dubna 2018 (http://www.bbc.com/news/world-middle-east-43697084).

ČTK. Profil: Chemický útok v Sýrii nejhorším podobným činem od Halabdžy. ČTK. 29. srpna 2013 (http://archive.is/snMAo).

ČTK. RB OSN neprošel americký i ruský návrh na vyšetření útoku v Sýrii. ČTK. 10. dubna 2018 (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/rb-osn-neprosel-americky-i-rusky-navrh-na-vysetreni-utoku-v-syrii/1607146).

Kopecký, Pavel. Reakce na chemický útok v Sýrii: USA chtějí zakročit nezávisle na OSN. Deník.cz. 10. dubna 2018 (https://www.denik.cz/ze_sveta/trump-v-syrii-tvrde-zakrocime-20180410.html).

Nebehay, Stephanie. Syrian government forces used chemical weapons more than two dozen times: U.N. Reuters. 6. září 2017 (https://www.reuters.com/article/us-mideast-crisis-syria-warcrimes/syrian-government-forces-used-chemical-weapons-more-than-two-dozen-times-u-n-idUSKCN1BH18W).

Fotografie

Montage of the Syrian Civil War, autor: Collective, zdroj: Wiki, public domain, CC-BY-1.0.

Roman Šafář
Datum: 
29.4.2018
-
-
-