Úvahy o dopadu pandemie COVID-19 na mezinárodní trestní spravedlnost jsou sporadické. Pro mnohé to jistě v dnešní době není priorita. COVID-19 má však na MTS, podobně jako na jiná odvětví mezinárodního práva, viditelné dopady, které mohou z dlouhodobého časového horizontu poškodit snahy mezinárodního společenství skoncovat s beztrestností pro válečné zločince.

Propojení mezinárodního trestního práva s pandemií COVID-19, nebo jakoukoliv jinou globální zdravotní krizí, není přímočarý. Na první pohled by se dalo říci, že globální pandemie nemá na mezinárodní trestní právo žádný vliv, a souvislosti s pandemií proporce COVID-19 třeba hledat v jiných právních oblastech, mezi něž patří mezinárodní právo veřejné, popřípadě v lidských právech, nebo dokonce pouze ve vnitrostátních zákonech.

Je nepopiratelné, že mezinárodní trestní právo nestojí v boji proti pandemii v přední linii. Protože je však v dnešním globalizovaném světě všechno, včetně instituci a systémů, komplexně propojeno, podobně je tomu i v případě pandemie COVID-19, která zasahuje do různých oblastí života globální populace, a její efekt tak ovlivňuje i mezinárodní trestní spravedlnost.

Ponaučení z (nedávné) minulosti

Během vypuknutí eboly v Africe v roce 2013 se ukázala míra, do jaké může epidemie či pandemie ovlivňovat fungování mezinárodní trestní spravedlnosti a mezinárodní bezpečnosti. Fabricio Guariglia, ředitel divize prokuratury na Mezinárodním trestním soudu (MTS), ve svém článku na Opinio Juris vyzdvihuje tři případy, kdy se toto nešťastné propojení ukázalo naplno. 

V roce 2017 se Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières) obrátili na mezinárodní společenství s obavou o bezpečnost svých pracovníků, kteří v té době pomáhali v boji proti ebole v oblasti, kde působily ozbrojené skupiny, jež páchaly zločiny vyšetřované MTS. Aktivity skupiny znemožňovaly lékařům z organizace plnohodnotně léčit pacienty eboly a  zabraňovat tak šíření pandemie.

V roce 2018 požádala organizace Human Rights Watch MTS o stíhání pachatelů vražd v oblasti Kivu v Konžské demokratické republice, kteří rovněž znemožňovali léčení pacientů eboly, stejně jako vědecký výzkum o původu této nemoci.

Další propojení mezi činností MTS a léčením nemocí si bylo možné všimnout v Súdánu. Během vlády prezidenta Umara al-Bašíra mezinárodní organizace působící v Súdánu, které pomáhaly v zajišťování zdravotní péče v regionu, byly nuceny ze země odejít. Tento krok byl odvetou al-Bašíra za vydání zatykače na jeho osobu ze strany Mezinárodního trestního soudu.

V porovnání s rokem 2009 je situace v roce 2020 dramaticky odlišná. Al-Bašír je momentálně ve vazbě a v zemi probíhají četné aktivity pro omezení šíření pandemie COVID-19. V jejich čele jsou častokrát právě organizace, které byly v roce 2009 tehdejším prezidentem vyhoštěny.

Je tedy třeba říci, že pachatelé zločinů, kteří jsou na na svobodě, dokáží těžit z kritických situaci, jakými může být například pandemie. Výše uvedené příklady ilustrují možná propojení mezi aktivitami za účelem ochrany zdraví obyvatelstva a mezinárodní trestní spravedlností.

Fabricio Guariglia správně poznamenal, že pandemie a zločiny podle mezinárodního práva těží ze stejných toxických elementů – chudoba, nedostatek vzdělání, nedostatek ochrany lidských práv apod. Z toho vyplývá, že dopady pandemie jsou nejhorší v oblastech, které jsou dlouhodobě zmáhány konflikty a nepokoji. Právě tyto oblasti jsou v centru zájmu a působení mezinárodních organizací, jež na jejich území vysílají své zaměstnance, kteří mohou být následně zneužití na vyjednávání, jako tomu bylo ve výše uvedené situaci nuceného odchodu zdravotníků ze Súdánu.

Výše uvedené souvislosti lze rovněž ilustrovat na žádosti vlády Bolívie ze začátku září, aby MTS prošetřil situaci na jejím území. V oznámení (referral) se uvádí, že členové politické strany Movimiento al Socialismo koordinovaně vytvářely blokády, kterými bránily přístupu zdravotníků a dodavatelů léčiv k části chudé populace, a tím přímo ohrozily jejich zdraví. Vláda Bolívie tvrdí, že zabránění přístupu k základní zdravotní péči v době pandemie COVID-19 a způsobení a utrpení byl záměrný čin podporovatelů uvedené politické skupiny, kterým chtěli vytvořit nátlak na vládu a tím oddálit prezidentské volby v zemi. Bolívie tvrdí, že toto jednání naplňuje skutkovou podstatu zločinů proti lidskosti. Oznámením se nyní bude zabývat žalobkyně MTS, která se rozhodne, jak dál postupovat. Aktuální vývoj tedy jasně poukazuje na souvislosti mezi pandemií a mezinárodní trestní spravedlností.

Pandemie COVID-19 vs. pandemie beztrestnosti

Dopady pandemie COVID-19 jsou výrazné i v Západním světě. Plošná opatření, která byla přijata na začátku pandemie (např. uzavření hranic, práce z domu, zákaz vycházení) mají v globalizovaném světě dopad i mimo hranice daného státu. V rámci mezinárodní trestní spravedlnosti se tato souvislost projevuje v průtazích v soudních řízeních o válečných zločinech v západních státech. Například Švýcarsko muselo kvůli COVID-19 přesunout datum soudního řízení s Alieu Kosiah, lídrem ozbrojené skupiny, obviněným z válečných zločinů, které měl spáchat v Libérii.

OSN ve své tiskové zprávě vyjádřila znepokojení nad možností beztrestnosti pro jednotlivce již odsouzené za zločiny podle mezinárodního práva a za porušování práv civilistů. Fabian Salvioli, zvláštní zpravodaj OSN pro podporu pravdy, spravedlnosti, nápravy škod a záruk proti recidivě, vzkázal státům, že ochranná opatření v přeplněných věznicích nemohou vést k nižším trestům, popřípadě propuštění, pro jednotlivce odsouzené za genocidy nebo zločiny proti lidskosti. Hned na to však dodal, že státy mají také povinnost garantovat vězňům jejich základní práva, jakož i plnění základních hygienických a zdravotních standardů.

Pandemie COVID-19 a MTS

V moderním globalizovaném světě jsou všechny právní systémy a instituce vzájemně propojeny, podobně jako v pavučině, a změny v jedné části se mohou projevit v rámci celé pavučiny. Činnost MTS není výjimkou. Je patrné, že pandemie koronaviru poškodila mezinárodní vazby, minimálně na určitý čas, a s tím do jisté míry utrpěla rychlost vyšetřování zločinů a potažmo celé mezinárodní trestní právo. Zůstává otázkou, do jaké míry se spolupráce opět plnohodnotně nastartuje, a s tím i dlouhotrvající boj proti jiné pandemii, pandemii beztrestnosti.

 

Zdroje

Guariglia Fabricio. Opinio Juris. COVID-19 Symposium: COVID-19 and International Criminal Law. 04. duben. 2020. Dostupné z: http://opiniojuris.org/2020/04/04/covid-19-symposium-covid-19-and-international-criminal-law/

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. COVID-19: “No excuse for impunity for those convicted of crimes against humanity” – UN expert on transitional justice. 29. duben. 2020. Dostupné z: https://www.ohchr.org/EN/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=25840&LangID=E

Swissinfo. Swiss court postpones Liberia war crimes trial over coronavirus. 18. březen. 2020. Dostupné z: https://www.swissinfo.ch/eng/international-justice-_swiss-court-postpones-liberia-war-crimes-trial-over-coronavirus-/45625234

Mezinárodní trestní soud. Statement of the Prosecutor of the International Criminal Court, Mrs Fatou Bensouda, on the referral by Bolivia regarding the situation in its own territory. 09. Září. 2020. Dostupné z: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=200909-otp-statement-bolivia-referral 

Fotografie

Soudce Mezinárodního trestního soudu v roušce. Al Hassan trial opens at International Criminal Court. Autor: ICC-CPI. 14. červenec 2020. Zdroj: Flickr, editace: ořez.