Dle Global Peace Index 2017 si svět mírně polepšuje, Spojené státy zklamaly

Kateřina Šimonová

Jako již každoročně, tak také i v letošním roce vyšel v letních měsících tzv. Global Peace Index (GPI), neboli Světový index míru. Tato zpráva, která je každoročně zpracována Institutem pro ekonomiku a mír (IEP), hodnotí úroveň míru v 163 státech a autonomních teritoriích světa.

Global Peace Index 2017

Světový index míru (Global Peace Index) je výzkum, který má za cíl změřit relativní pozici národní a regionální mírumilovnosti. Jeho základní metodologie byla vytvořena Institutem pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace) po vzájemných  konzultacích s řadou mezinárodních mírových expertů, mírových institucí a think-tanků s pomocí dat, které shromáždila organizace s názvem Ekonomická výzvědná jednotka (Economist Intelligence Unit). Žebříček států hodnocených dle úrovně mírumilovnosti byl poprvé zveřejněn v květnu 2007. Od té doby se stal velice důležitým ukazatelem, na který odkazuje celá řada jiných výzkumných institucí, ale i například Světová obchodní organizace či jiné subjekty. Metodologický postup vytváření výsledného žebříčku a závěrů z něj plynoucích je poměrně složitý. Ve zkratce lze nicméně zmínit, že se jedná především o vzájemné vyhodnocení 23 odlišných měřítek, jako například úroveň zbrojení, probíhající konflikty, míra sociálního zabezpečení či bezpečnosti a mnoho dalších. [1]

Závěry letošní zprávy

Pokud jde o obecné závěry, lze říci, že v minulém roce došlo, co se týče bezpečnosti či mírumilovnosti ve světě, k drobnému zlepšení. Ze zprávy totiž vyplývá, že v 93 státech světa došlo k pozitivnímu posunu, zatímco ke zhoršení situace došlo v menším počtu států, konkrétně u 68. Tento posun je však značně relativní a zejména u zemí ve spodní polovině pomyslného žebříčku, které jsou ve většině případů zmítány dlouho trvajícími konflikty, žádné výraznější zlepšení zaznamenáno nebylo.

Island tak již tradičně zůstává nejmírumilovnější zemí světa. Tuto pozici si s menšími přestávkami drží již od roku 2008 a vděčí za to zejména nízkému počtu domácích a mezinárodních konfliktů i klidnému stavu společnosti. Následován je státy jako Nový Zéland, Portugalsko, Rakousko, Dánsko, ale i například Česká republika. Překvapením není umístění zemí ani z druhého konce tohoto seznamu, kdy se na posledním místě jako nejméně mírumilovná či nejnebezpečnější země umístila Sýrie, dále Afghánistán, Irák, Jižní Súdán a Jemen.  

K viditelnému zlepšení došlo v Jižní Americe, ve které  si většina států (až na několik výjimek) v rámci žebříčku polepšila. Vliv na to mělo zlepšení sociálních podmínek obyvatelstva a nárůst bezpečnosti.  Za asi největší překvapení nebo přinejmenším zvrat v mnohaletém trendu lze označit zhoršení situace v regionu Severní Ameriky a Blízkého Východu. Prudký pokles, který byl u regionu Severní Ameriky zaznamenán, má na svědomí zhoršení řady ukazatelů a měřítek ve Spojených státech, zejména míra vnímané kriminality ve společnosti a intenzita organizovaného vnitřního konfliktu. Jednou z hlavních příčin zhoršení těchto měřítek byla zvýšená úroveň polarizace v americkém politickém systému. Spojené státy tak zaznamenaly čtvrtý největší pokles tzv. „pozitivního míru“[2] za posledních deset let, následovány jsou Sýrií, Řeckem a Maďarskem. Celkové hodnocení regionu Severní Ameriky nedokázalo zachránit ani mírné zlepšení Kanady.

Ekonomický vliv násilí na světovou ekonomiku

Hospodářský dopad násilí na globální ekonomiku v roce 2016 činil 14,3 bilionů dolarů. Toto číslo se rovná neuvěřitelným 12,6 % z veškeré světové hospodářské aktivity (respektive hrubého světového produktu) za uplynulý rok. Pro lepší představu lze tuto částku také vyjádřit jako 1,953 dolarů na každou osobu na světě za rok 2016. Přestože je tato hodnota přibližně o 3 % nižší ve srovnání s předešlým rokem, a to především díky snížení počtu osob usmrcených v důsledku terorizmu o 10 % a nižším výdajům na udržování míru a vnitřní bezpečnosti, stále se jedná o přímo astronomické číslo.

Hospodářský dopad válek činil v uplynulém roce 1,04 bilionu dolarů. Přičemž s válkou nezbytně související výdaje na budování míru se odhadují na zhruba 10 miliard dolarů, což je méně než 1 % nákladů na válku. Zpráva se také zaměřila na návratnost investic do budování míru. Je odhadováno, že pravděpodobnost návratnosti investice v podobě navýšení prostředků na budování míru může dosáhnout až šestnáctinásobku objemu prostředků, které by jinak bylo třeba vynaložit na vojenský či jiný zásah. Tím je zcela jasně udržena hlavní myšlenka této části zprávy hodnotící ekonomické dopady válek a násilí ve světě. Tou je, že pro jednotlivé státy je přinejmenším z finančního hlediska mnohem lepší strategií investovat do aktivit podporujících budování míru, spíše než do militarizace a vedení válečných operací jako takových.

Tento závěr není ničím novým a jest veřejným tajemstvím, že velkou vinu za tuto i z finančního hlediska zcela absurdní disproporci vynaložených nákladů na vedení válek v porovnání s budováním míru a návratnost jednotlivých investic, nese zbrojní průmysl a jeho velice účinná lobby. [3] Větší transparentnost financování politických kandidátů a stran, průhlednost uzavíraných veřejných zakázek, ale i hodnotová změna politiky a vyjádření nesouhlasu ze strany občanské společnosti a voličů, jsou asi jedinými nástroji, kterými lze do budoucna zabránit ještě většímu nárůstu vlivu zbrojního průmyslu na politiku státu.

Poznámky:

[1] Více dostupné zde: http://economicsandpeace.org/research/#measuring-peace.

[2] Více k významu pojmu „pozitivní mír“. Mír je mnohem více než absence násilí. Pozitivní mír popisuje postoje, struktury a instituce, které napomáhají bránit společnost proti násilí a udržují mír ve společnosti. Institut pro ekonomiku a mír (IEP) proto vytvořil koncepční rámec, známý jako „pilíře míru” (Pillars of Peace), který znázorňuje systém osmi faktorů. Ty společně působí na budování pozitivního míru. Odvozené ze statistické analýzy více než 4000 datových souborů poskytují pilíře míru plán, jak překonat nepříznivé události a konflikty a vytvořit trvalý mír.

[3] Více viz Turley, J. Big money behind war: the military-industrial complex, leden 2014, dostupné zde: http://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2014/01/big-money-behind-war-military-industrial-complex-20141473026736533.html.  

Zdroje:

Institute for Economics and Peace (IEP). Global Peace Index 2017, červen 2017, dostupné zde: http://visionofhumanity.org/indexes/global-peace-index/.

Institute for Economics and Peace (IEP). The Economic Cost of Violence Containment 2017, červen 2017, dostupné zde: http://visionofhumanity.org/app/uploads/2017/04/The-Economic-Cost-of-Violence-Containment.pdf.

Foto:

 

[1] Burundští vojáci přijíždí do Mogadišu, Somálsko, Foto: Ilyas Ahmed, Flickr.com, CC-BY-2.0.

Datum: 
29.8.2017
-
-
-