Když měly v únoru proběhnout parlamentní a obecní volby, reakce kamerunských separatistů na sebe nenechala dlouho čekat. Unesli čtyřicet kandidátů, vypálili jednu z volebních kanceláří a zakázali anglofonním obyvatelům o volbách mluvit. Jaký je nový vývoj ozbrojeného konfliktu, na jehož počátku stála snaha o rovnoprávnost dvou jazyků?

V říjnu 2016 vešli anglofonní občané Kamerunu do ulic na protest proti ekonomické a sociální marginalizaci anglického jazyka. Přestože jsou v Kamerunu dva úřední jazyky – francouzština a angličtina, byla francouzština dlouhodobě více užívána a podporována ze strany vlády. Anglicky mluvící obyvatelstvo, tvořící jen zhruba dvacet procent obyvatelstva Kamerunu a žijící v západních regionech země, si rovněž stěžovalo na nízké a nespravedlivé zastoupení ve vládě. 

Organizace s názvem Kamerunské konsorcium anglofonní občanské společnosti, vedená právníkem Knongho Felixem Agborem a učiteli Fontemem Nebou a Tassangem Wilfredem, zorganizovala stávku proti jmenování frankofonních soudců do anglofonních regionů. Označovali to za nebezpečí pro právní systém založený na tradici common law [1], a zároveň jako další posílení převahy francouzského jazyka v zemi.

Protesty doprovázející stávku, kterých se účastnili zejména příslušníci právnických povolání, probíhaly zpočátku poklidně ve městech Bamenda, Buea a Limbe. Hlavním požadavkem byla ochrana a zachování právního systému common law v anglofonních regionech namísto zavádění kontinentálního, tzv. civil law [2] systému. Protestující žádali také o přeložení některých zákonů do anglického jazyka a o zavedení výuky common law na univerzitách v Bamendě a Buee.

Vláda protesty potlačila násilně, za použití slzných plynů a střelných zbraní. Při potlačování protestů bylo mnoho aktivistů zraněno, někteří byli uvězněni. Podle zpráv mělo dokonce dojít ke čtyřem úmrtím, avšak vláda potvrdila jen dvě. O násilné atmosféře vypovídala také videa, která se začala šířit přes sociální sítě. V průběhu listopadu a prosince se ke stávce připojily tisíce učitelů a všechny školy v anglofonních regionech byly uzavřeny.

Vývoj od roku 2017

Na začátku roku 2017 založila vláda komisi, jejímž cílem bylo vyjednávat s aktivisty. Ti odmítli jakýkoliv dialog, dokud vláda nepropustí všechny uvězněné. Rovněž předložili vládě návrh předpokládající federalizaci státu. Vláda jej smetla se stolu, všechna aktivistická hnutí okamžitě zakázala a zároveň je oficiálně označila za bezpečnostní hrozbu.

Protestující občané, kteří doposud uvažovali o federalizaci státu za účelem zajištění rovnosti práv pro obě jazykové skupiny, se začali organizovat v separatistických skupinách požadujících založení autonomního státu Ambazonie. V září 2017 utvořili separatisté organizaci Ambazonských ozbrojených sil (Ambazonia Defence Forces) a velmi rychle podnikli první ozbrojenou akci – útok na vojenskou základnu Besongabang v oblasti Manyu. Zanedlouho poté uskutečnili dva bombové útoky. Cílem prvního byly bezpečnostní jednotky v Bamendě, druhý mířil na příslušníky státní policie. Státní armáda reagovala útokem na protestující.

Násilí pokračovalo na obou stranách. V říjnu vyhlásilo zastřešující separatistické uskupení Spojená fronta konsorcia jižních Kamerunů a Ambazonie nezávislost ambazonského státu. Opět následovaly protesty, dočasná snaha o diplomatické vyjednávání namísto násilí, a nakonec návrat k otevřenému konfliktu.

Násilí a porušování práva na obou stranách

Od počátku konfliktu se separatistům nedařilo politicky vyjednávat s vládou, což vedlo k jejich radikalizaci. Od poloviny roku 2017 separatisté zaútočili na řadu vládních institucí, přičemž také unesli a následně zabili řadu civilistů, kteří sympatizovali s vládou. Rovněž násilně vynucovali součinnost škol v anglofonních regionech – vyhrožovali vyučujícím, studentům i jejich rodičům a mnoho ředitelů i studentů bylo uneseno. Ti, kteří součinnost odmítli, byli fyzicky napadáni. Nakonec většina škol pod nátlakem ustoupila. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí tak bylo v květnu 2018 celkem 42 500 dětí bez možnosti docházet do školy. Vyhrocená situace vedla vládu v září 2018 k připojení se k mezinárodní Deklaraci o bezpečných školách, čímž se zavázala k ochraně vzdělávání během ozbrojeného konfliktu. Únosy a násilí přesto pokračovaly.

Násilně se nechovaly jen separatistické skupiny – vláda od počátku využívala armády i ozbrojených jednotek k potlačení poklidných protestů. Byla vykonána řada poprav bez řádného soudního procesu, civilisté podezřelí ze spolupráce se separatisty byli mučeni a jejich domy byly vypáleny.

Únorové volby a další eskalace konfliktu

Únorovým volbám předcházely násilné aktivity ambazonských separatistů – v prosinci se pokusili sestřelit komerční letadlo, které mělo přistát v Severozápadním regionu. O dva týdny později pak unesli 40 kandidátů do nadcházejících voleb.  Dne 7. ledna vypálili volební kancelář ve městě Misaje, aby tak zdůraznili své dřívější rozhodnutí neúčastnit se nadcházejících parlamentních a obecních voleb, které se konaly 9. února. Ambazonská vládní komise navíc uvedla, že agitace v rámci těchto voleb, nebo pouhé mluvení o nich je v anglofonním regionu trestné.

Od 6. do 11. února byla celá oblast pod kontrolou separatistů uzavřena. Po 24 hodin byl zakázán pohyb, byly uzavřeny školy, obchody i trhy. Vládní komise navíc sdělila humanitárním i diplomatickým organizacím, aby zastavily veškeré aktivity v Severozápadním a Jihozápadním regionu. V uzavřené oblasti se tak nacházelo okolo čtyř milionů ohrožených lidí bez přístupu k humanitární pomoci, zdravotní péči a potravinám.

Reakce mezinárodního společenství

„Po více než tři roky jsou lidé v anglofonních regionech lapeni v násilí mezi vojenskými a ozbrojenými skupinami. Tato krize nesmí být ignorována orgány zodpovědnými za ochranu obyvatelstva,“ zdůraznil závažnost situace Fabien Offner, výzkumník Amnesty International.

Na současnou situaci reagují i představitelé OSN. Ve společném prohlášení, pod kterým je podepsaný např. Úřad zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v konfliktu, je vyjádřeno hluboké znepokojení způsobené zprávami o násilí. Zmiňuje se také o útoku na vesnici Ngarbuh v Severozápadním regionu, kde podle dostupných dat zemřelo 23 civilistů, z nichž 15 bylo dětí.

Nkonhgo Felix Agbor Balla, ředitel Centra pro lidská práva a demokracii v Africe -  nezávislé nevládní organizace, která se věnuje problematice lidských práv, právního systému a prohlubování demokracie v Africe - uvedl, že je třeba přivést ke spravedlnosti osoby zodpovědné za spáchané trestné činy. Současnou situaci nazval “kulturou beztrestnosti”.

Mnoho dalších organizací, včetně Komise Africké unie pro práva dětí, odsoudilo nedávné události a volá po ukončení násilí. Kamerunský prezident Paul Biya zřídil vyšetřovací komisi za účelem vyšetření vražd civilních obyvatel.

 

Poznámky

[1] Common law je označení pro angloamerický právní systém, který je geograficky rozšířen zejména v zemích Commonwealthu a USA. Jeho charakteristikou je užívání obyčeje jako pramene práva, přičemž se široce uplatňují soudní precedenty.

[2] Kontinentální právní systém bývá někdy označován jako civil law. Byl vytvořen pod vlivem římskoprávní tradice a geografické zastoupení má zejména v kontinentální Evropě odkud se, stejně jako systém common law, rozšířil do světa v rámci bývalých kolonií. Systém klade důraz především na psané právo.

Zdroje

ACAPS (2020, 21. ledna). Cameroon: Escalation of the Anglophone crisis. https://www.acaps.org/sites/acaps/files/products/files/20200121_acaps_short_note_escalation_of_the_anglophone_crisis_cameroon_0.pdf

Amnesty International (2020, 6. února). Cameroon: Rise in killings in Anglophone regions ahead of parliamentary elections. https://www.amnesty.org/en/latest/news/2020/02/cameroon-rise-in-killings-in-anglophone-regions/

Human Rights Watch (2019). Cameroon: Events of 2018. https://www.hrw.org/world-report/2019/country-chapters/cameroon

Journal du Cameron (2020, 27. února). Cameroon: AU Committee on rights of Children urges Gov’t to investigate Ngarbuh killings, make public findings. https://www.journalducameroun.com/en/cameroon-au-committee-on-rights-of-children-urges-govt-to-investigate-ngarbuh-killings-make-public-findings/

UN NEWS (2020, 21. února). Cameroon: UN officials raise alarm over escalating violence, call for civilian protection. https://news.un.org/en/story/2020/02/1057881

Fotografie

Kamerunský prezident Paul Biya. President of Cameroon Addresses General Assembly, autor: UN Photo/Marco Castro, 25. září 2009, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.