V únoru proběhly v několika mexických městech rozsáhlé protesty proti násilí na ženách, jako reakce na extrémní počty zavražděných žen a dívek. Mexiko však netvoří v Latinské Americe a Karibiku výjimku, a přes rostoucí povědomí o problému počet případů v posledních letech vzrostl. Jaký charakter má fenomén femicid v regionu a co stojí za mimořádně vysokým počtem jeho obětí?

Extrémní forma násilí na ženě, tedy její zabití mužem z důvodu nenávisti, pohrdání či pocitu nadřazenosti, není v historii novým trendem. Jako globální problém porušování lidských práv se ale v mezinárodněprávním prostředí zformulovala až v 70. letech s označením femicida. V roce 2012 byla na půdě OSN přijata Vídeňská deklarace o femicidě (Deklarace), která mimo jiné zformulovala obecnou definici tohoto činu. 

Podle Deklarace se femicidou rozumí zejména zabití ženy jejím současným či bývalým partnerem (tzv. intimní femicida), usmrcení ženy ve jménu ,,cti’’, zabití ženy či dívky pro její sexuální orientaci a gendrovou identitu, či jiné zabití ženy v souvislosti s organizovaným zločinem a činností ozbrojených gangů. Obecně je charakteristickým znakem femicidy brutalita před i během samotného usmrcení ženy, v případě intimních femicid se pak často jedná o dovršení dlouhotrvajícího násilí vůči oběti. 

Od femicidy je však nutno rozlišovat zabití či vraždu ženy, jež není genderově motivována, tedy případy, kdy pohlaví oběti nehraje při spáchání zločinu roli. Tím může být například přepadení banky, při němž zemře žena, která měla v daný den službu či bombardovaní města, při němž přijdou o život civilisté včetně žen.    

V 90. letech od pojmu femicidy odlišila mexická aktivistka Marcela Lagarde pojem feminicida. Ten zahrnuje také částečnou vinu státu na páchání tohoto typu násilí. Především jde o nečinnost státu při stíhání pachatelů femicidy, nedostatečnou prevenci, ale také dlouhodobou politiku nerovnoprávnosti pohlaví.

Situace v Latinské Americe a Karibiku

Region Latinské Ameriky a Karibiku se dlouhodobě potýká s vysokým výskytem páchání násilí na ženách. Nachází se v něm 15 z 25 zemí s nejvyšším počtem femicid na světě, z nichž nejnebezpečnějšími jsou z hlediska genderového násilí El Salvador, Honduras, Guatemala a Mexiko. Celkově zemřelo v regionu Latinské Ameriky a Karibiku v roce 2018 jako oběť femicidy každý den v průměru 12 žen.

Reálná čísla zavražděných však mohou být v porovnání s uvedenými čísly ještě vyšší, a to z důvodu odlišné legislativy v jednotlivých zemích. Napříč kontinentem většina zemí zařadila femicidu jako samostatný zločin do svých trestních zákonů, několik zemí, např. Kolumbie nebo Nikaragua, za něj však považují pouze intimní femicidu a ostatní formy tak zůstávají mimo statistiky.

Příčiny femicid

Femicidy spáchané v Latinské Americe a Karibiku mají několik společných rysů. K jejich nejvyšší koncentraci dochází v oblastech s rozšířeným výskytem násilných gangů, drogových kartelů a chudoby, ve kterých je obecně narušena funkčnost policejní ochrany společnosti.  

Nízká míra vyšetření případů a potrestání jejich pachatelů pak je jednou z hlavních příčin vysokého výskytu femicid v regionu. Čísla ukazující na potírání femicid v regionu jsou alarmující. Například v Guatemale bylo v roce 2019 zahájeno stíhání pouze asi 30 % případů, zbytek zůstává pro pachatele bez následků. 

Extrému v nestíhání agresorů dosáhlo mexické město Ciudad Juárez, které se nechvalně proslavilo právě pandemickým rozšířením násilí proti ženám. V roce 2001 rozhodl Interamerický soud pro lidská práva o vině Mexika za nestíhání těchto zločinů a nedostatečnou ochranu lidských práv. Přes toto rozhodnutí je nicméně Ciudad Juárez i po téměř dvaceti letech stále jednou z nejméně bezpečných oblastí pro ženy v latinskoamerickém regionu a počet stíhaných případů femicid nepřevyšuje 5 procent.

Podle organizace OSN UN Women je silným faktorem, který podněcuje vysoký podíl femicid i v prostředí s nižší mírou kriminality, také patriarchální kultura a dlouhodobě nevyrovnané postavení žen a mužů typická v latinskoamerických státech. Příkladem je vysoký rozdíl ve mzdách mužů a žen, který v regionu dosahuje podle Světové organizace práce v průměru 17 %, přičemž zaměstnanost žen tvoří 50 %, tedy o 25 % méně než u mužů. Výrazně nižší je také podíl žen se vyskytuje na vedoucích pracovních pozicích či veřejných funkcích, zatímco podíl mužů na domácích pracích zůstává v regionu minimální.

V oblasti pracovního prostředí je v latinskoamerickém regionu rozšířeno otevírání velkovýrobních fabrik v zemích s levnější pracovní silou. Tyto fabriky pak zaměstnávají převážně ženy jako nekvalifikovanou pracovní sílu, které jsou tak často nuceny pracovat v nedůstojných pracovních podmínkách, a stávají se také terčem sexuálního obtěžování na pracovišti.

Nerovné podmínky, ale i obecně machistická kultura, tedy postoje mužské nadřazenosti nad ženou, se v regionu silně promítá i do života mimo pracovní prostředí. Zhruba třetina žen v regionu se podle statistik během svého života setkala s fyzickým či sexuálním násilím. V souvislosti s femicidami navíc často dochází k přenosu viny z pachatele na oběť, kdy je ženám kladena vina za provokaci agresora např. svým vyzývavým chováním či promiskuitním životem.

Programy proti násilí na ženách

Právě neefektivita boje proti násilí na ženách vyvolala iniciativu Hospodářské komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (CEPAL), která podporuje systém národních registrů femicid v Latinské Americe (Registro de Femicidios en América Latina). Systém registrů má přispět k efektivnímu sběru informací týkajících se páchání femicid, včetně sestavení profilů útočníků, charakteru obětí a míst činu, a přispět tak k boji proti tomuto druhu násilí a efektivnímu stíhání pachatelů.

Iniciativou, která vzešla ze spolupráce OSN a Evropské unie, je pak projekt Spotlight, který si klade za cíl vymýtit všechny formy násilí na ženách do roku 2030. Na boj proti femicidám v Latinské Americe je vyčleněna investice 50 milionů eur, která má sloužit zejména pro preventivní programy a neformální vzdělávání, zasazování se o politiku proti násilí na ženách na vládní úrovni nebo technickou pomoc při budování center pro oběti a potenciální oběti.

Investice do programu Spotlight je zatím nejvyšším individuálním příspěvkem, který byl použit na boj proti femicidám. Podle jeho zakladatelů je ale pouze počátečním prostředkem na dlouhé cestě k dosažení jeho cíle, tedy úplného odstranění násilí na ženách.

 

Zdroje

Al Jazeera news (2020, 13. únor). Ingrid Escamilla murder: Mexican social media users express shock. Al Jazeera. https://www.aljazeera.com/news/2020/02/ingrid-escamilla-murder-mexican-social-media-users-express-shock-200213062641392.html.

Deus, Alicia a Gonzalez, Diana (2018). Análisis de legislación sobre femicidio/feminicidio en américa latina y el caribe e insumos para una ley modelo. UN Women. https://www2.unwomen.org/-/media/field%20office%20americas/documentos/publicaciones/2019/05/final%20esp%20analysis%20de%20leyes%20de%20femicidio%20en%20amrica%20latina%20y%20el%20caribe-compressed.pdf?la=es&vs=3056.

Deutsche Welle (2019, 29. červen). OEA: América Latina es incapaz de ganar "guerra no declarada" contra las mujeres. Deutsche Welle. https://www.dw.com/es/oea-am%C3%A9rica-latina-es-incapaz-de-ganar-guerra-no-declarada-contra-las-mujeres/a-49795111.

Encarnación López, Maria (2018, 15. únor). Femicide in Ciudad Juárez is enabled by the regulation of gender, justice, and production in Mexico. LSE. https://blogs.lse.ac.uk/latamcaribbean/2018/02/15/femicide-in-ciudad-juarez-is-enabled-by-the-regulation-of-gender-justice-and-production-in-mexico/.

Noticias ONU (2019, 25. září). Más de 3500 mujeres fueron asesinadas por razones de género en 25 países de América Latina en 2018. https://news.un.org/es/story/2019/11/1465831.

Saccomano, Celeste (2017). El feminicidio en América Latina: ¿vacío legal o déficit del Estado de derecho? Revista CIDOB d'Afers Internacionals. https://www.academia.edu/40381082/El_feminicidio_en_Am%C3%A9rica_Latina_vac%C3%ADo_legal_o_d%C3%A9ficit_del_Estado_de_derecho.

Fotografie

Růžový kříž jako symbol boje proti femicidám. CRUCES ROSAS, autor: Agencia de Noticias ANDES, 29. ledna 2015, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0, editace: ořez.