Fotbalisté inkasují miliony, zaměstnanci drobné

Martin Pracný

Před letošním Mistrovstvím světa ve fotbale, které se koná v Rusku, spatřil světlo světa dokument s názvem „Foul Play“ vytvořený lidskoprávními organizacemi Éthique sur l’étiquette a Clean Clothes Campaign. V tomto dokumentu se podrobně rozebírá svět milionových sponzorských smluv v kontrastu s chudobou a vykořisťováním zaměstnanců převážně ženského pohlaví v asijských textilních továrnách.

Sponzorské smlouvy rostou raketovým tempem

Giganti ve výrobě sportovního oblečení Adidas a Nike, kteří jsou také jedněmi z hlavních sponzorů Mistrovství světa ve fotbale, na letošním šampionátu oblékají dohromady 22 reprezentačních týmů ze 32 účastníků. Od roku 2010 se rozpočty firem na marketing a sponzorství zdvojnásobily. Adidas nedávno uzavřel rekordní smlouvu s Německem. Tato smlouva, která platí do roku 2022, německému fotbalovému svazu přinese 65 milionů eur ročně, tedy necelých 1,7 miliardy Kč. Jen pro porovnání v roce 2015 Německo inkasovalo od Adidasu „pouze“ 25 milionů eur. Na druhém místě v zisku ze sponzorské smlouvy je vítěz letošního šampionátu Francie, která od společnosti Nike inkasuje ročně 50,5 milionů eur.

Částky ve sponzorských smlouvách rostou raketovým tempem narozdíl od odměn pracovníků v dodavatelských řetězcích výše zmíněných výrobců. Dokument porovnává současné výrobní náklady firem Adidas a Nike s výrobními náklady před 25 lety. Výsledkem je zjištění, že oproti začátku 90. let do kapes zaměstnanců proudí o 30 % méně z celkových výrobních nákladů (např. 2,5 % v roce 2017 pro boty Nike oproti 4 % v roce 1995). Postupem času došlo z důvodu snahy o snížení nákladů k přesunu výroby z Číny do států s ještě levnější pracovní silou jako je například Indonésie, Vietnam nebo Kambodža.

Minimální mzda je sen

Oblečení sportovních značek Nike a Adidas se dnes z velké části vyrábí v Indonésii, kde 80 % pracovníků v textilních továrnách tvoří ženy. Mzda se zde pohybuje mezi 82 až 200 eur měsíčně. To často nestačí ani na pokrytí základních životních potřeb. Podle výpočtů Asia Floor Wage, která sjednocuje odborové organizace a aktivisty v oblasti pracovních podmínek, je částkou, která by umožňovala rodinám v této zemi důstojný život 362 eur. Mnoho zaměstnankyň nedostává ani minimální zákonnou mzdu. Odbory a občanské společnosti proto vyzývají Adidas a Nike, aby zajistili důstojnější mzdu ve svých dodavatelských řetězcích.

Americká značka Nike uvedla, že její dodavatelé musí svým zaměstnancům platit nejméně místní minimální mzdu, včetně pojistného za přesčasy a zákonem stanovené dávky. Dále Nike uvedla, že vede dialogy se státy, výrobci, odbory i nestátními organizacemi, jejichž výsledky mají podpořit dlouhodobé a systémové změny týkající se mezd a pracovních podmínek.

Německá společnost Adidas reagovala tvrzením, že dodržuje bezpečné pracovní podmínky a spravedlivé mzdy v rámci svých dodavatelských řetězců a její dodavatelé platí svým zaměstnancům v současně době částky, které značně přesahují minimální mzdu.

Pokud by Adidas s Nike ponechali své sponzorské smlouvy na úrovni z roku 2012 a nezvyšovali je na současnou rekordní úroveň, ušetřili by dostatek peněz na pokrytí mezd, které by pracovníkům z Číny, Vietnamu, Indonésie nebo Kambodži zajistily důstojný život. Ovšem místo, aby zajistili důstojný život obyčejným zaměstnancům, firmy svými sponzorskými smlouvami raději zabezpečují pohádkový život fotbalistům, kteří nosí jejich logo na dresu.

Dohody se mají dodržovat

Organizace vyzývají oděvní společnosti, aby začaly uplatňovat dohodu, kterou uzavřely v roce 2011 společnosti Nike, Adidas a další čtyři oděvní společnosti s indonéskými textilními, oděvními a obuvními odbory a dodavatelskými továrnami. Tento protokol umožnil svobodu sdružování v odborových organizacích. Signatáři se rovněž dohodli na zahájení dalších jednání, která by se měla týkat mzdy a zaměstnávání za nejistých podmínek. Avšak ani deset let od zahájení jednání v roce 2008 se rozhovory nikam neposunuly.

Kampaň Éthique sur l'étiquette a Clean Clothes spolu s indonéskými odbory připomínají firmám Adidas a Nike, že by se měli těmito problémy zabývat a vyzývají je, aby urychleně uzavřeli dohodu, která zajistí zaměstnancům v dodavatelských řetězcích životní minimum. Sportovní značky by měly změnit svůj přístup, jelikož mají v těchto regionech velký vliv na pracovní podmínky a je až zarážející, že pracovní náklady jsou v ceně například sportovního dresu obsaženy jedním procentem.

Celá zpráva je k dispozici zde:

https://cleanclothes.org/resources/national-cccs/foul-play-ii-sponsors-leave-workers-still-on-the-sidelines

 

Zdroje

Adidas and Nike told to meaningfully engage in Indonesia, Industriall union, 17. 7. 2012 (http://www.industriall-union.org/adidas-and-nike-told-to-meaningfully-engage-in-indonesia)

Adidas and Nike pay record-breaking amounts to footballers, but deny decent wages to women stitching their shirts, Clean Clothes Campaign, 11. 6. 2018 (https://cleanclothes.org/news/2018/06/11/adidas-and-nike-pay-record-breaking-amounts-to-footballers-but-deny-decent-wages-to-women-stitching-their-shirts)

Guilbert, Kieran. Adidas, Nike urged to ensure fair wages for Asian workers making World Cup kits, Reuters, 11. 6. 2018 (https://www.reuters.com/article/us-asia-workers-worldcup/adidas-nike-urged-to-ensure-fair-wages-for-asian-workers-making-world-cup-kits-idUSKBN1J727J)

Fotografie

Utkání Portugalsko – Írán na Mistrovství světa v Rusku. autor: Vladimir Varfolomeev, zdroj: flickr, CC BY-NC 2.0.