„Nikdy bych nezaměstnal homosexuála.“ Nevinný výrok chráněný svobodou projevu, nebo neakceptovatelný zásah do lidské důstojnosti a práva nebýt diskriminován? Právě touto otázkou se zabýval Soudní dvůr Evropské unie.

Nejvyšší kasační soud Itálie podal k Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „SDEU“ nebo „Soudní dvůr”) předběžnou otázku o tom, zda se Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (dále jen „Směrnice”), vztahuje i na výroky, které se netýkají konkrétní osoby v konkrétním výběrovém řízení. Tato otázka vyvstala v řízení Asociace advokátů podporujících práva LGBTI osob proti advokátu N. H., který v rozhlasovém rozhovoru řekl, že by nikdy nezaměstnal osobu homosexuální orientace. Přičemž ve chvíli, kdy tento výrok prohlásil, u něj ve firmě žádné výběrové řízení vypsáno nebylo.

Italský soud nižší instance nejprve žalobcům vyhověl a nařídil zmíněnému advokátu N. H., aby vytvořil strategický plán, jak eliminovat diskriminaci ve své firmě, a zaplatit 10 tisíc eur jako náhradu škody žalobcům. Nicméně odvolací soud toto rozhodnutí zrušil a vyhověl žalovanému, který se obhajoval tím, že dané výroky vyřkl jako soukromá osoba, nikoliv jako zaměstnavatel, a že jeho společnost nyní žádné výběrové řízení nevede, ani jej neplánuje. Italský Nejvyšší kasační soud pak podal předběžnou otázku k SDEU.

Směrnice o rovném zacházení chrání i před diskriminací na základě sexuální orientace

Směrnice je tzv. obecnou směrnicí, která upravuje zákaz diskriminace z důvodů, které nejsou upraveny speciálními směrnicemi, jako jsou směrnice k rovnému zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám,  k rovným příležitostem a rovnému zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání nebo směrnice, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ. 

Směrnice vychází z obecného zákazu diskriminace zakotveném v článku 19 Smlouvy o fungování Evropské unie, která nad rámec pohlaví, rasy a etnického původu zakazuje diskriminaci z důvodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

Svoboda projevu, nebo diskriminace? Vždy záleží na kontextu

Článek 3 odst. 1 Směrnice stanoví případy, na které se vztahuje. Mezi ně patří mimo jiné „všechny osoby ve veřejném i soukromém sektoru, včetně veřejných subjektů, pokud jde o podmínky přístupu k zaměstnání (…) nebo k povolání, včetně kritérií výběru a podmínek náboru…“ Co přesně zahrnují „podmínky přístupu k zaměstnání” je pak ponecháno na jednotlivých státech.

Soudní dvůr ve svých závěrech do velké míry vycházel ze stanoviska generální advokátky Sharpston. Ta se snažila vymezit, které výroky lze považovat za opravdu hypotetické a které mohou mít praktický dopad. Mezi hypotetické výroky zařadila výrok osoby, která nemá zahradu ani žádnou zahradu koupit neplánuje, ale tvrdí, že by nezaměstnala homosexuálního zahradníka nebo zahradnici. Pro účely stanovení toho, zda může mít výrok dopad na přístup osob k zaměstnání, sestavila generální advokátka seznam kritérií, které by Soudní dvůr měl vzít v potaz. 

Těmi jsou zaprvé postavení osoby, která daný výrok sděluje (jedná se o zaměstnavatele nebo někoho, kdo může ovlivnit náborovou politiku zaměstnavatele?). Zadruhé jde o povahu a obsah výroků (týkají se zaměstnání v oblasti daného zaměstnavatele a je zde patrný úmysl diskriminovat příslušníka chráněné skupiny?). Zatřetí je nutné posoudit kontext daných výroků (jsou šířeny veřejně, nebo soukromě?). A v neposlední řadě, do jaké míry může povaha, obsah a kontext výroků odradit příslušníky dané skupiny od ucházení se o dané zaměstnání.

Na základě těchto kritérií dospěl Soudní dvůr k závěru, že i výrok nevztahující se ke konkrétnímu uchazeči o zaměstnání může představovat diskriminaci ve smyslu Směrnice. Jednalo se totiž o výrok učiněný veřejně, osobou v seniorním postavení s jasným úmyslem diskriminovat potenciální uchazeče homosexuální orientace. Nadto se firma od jeho výroku nijak nedistancovala. Advokát, který výrok učinil, sice požívá svobody projevu chráněné článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech a článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv EU (dále jen „Listina“), ale ta může být omezena z důvodu ochrany práv druhých. Mezi ně patří právo svobodné volby povolání a právo pracovat chráněné článkem 15 Listiny a právo nebýt diskriminován založené článkem 21 Listiny.

Může skupina advokátů žádat náhradu škody?

Italský Nejvyšší kasační soud položil ve skutečnosti dvě otázky. Vedle možnosti použití Směrnice na hypotetické výroky jej zajímalo, zda může asociace advokátů vůbec mít postavení žalobce a dožadovat se náhrady škody. Článek 9 odst. 2 Směrnice dává státům volnost, jak zajistí, aby sdružení a organizace, které mají oprávněný zájem na dodržování směrnice, mohly ve prospěch nebo na podporu žalobce, případně s jeho souhlasem zahájit řízení. 

Navíc Soud upozorňuje, že článek 8 odst. 1 Směrnice ve spojení s bodem 28 preambule stanoví, že státy mohou přijmout opatření, která jsou přívětivější pro ochranu zásady rovného zacházení. Směrnice stanovuje pouze minimální požadavky. Každopádně Směrnici nelze interpretovat tak, že by bránila možnosti skupiny advokátů žádat o náhradu škody.

Závěrem: homofobní výroky lze napadnout u soudu

Soudní dvůr musel najít rovnováhu mezi svobodou projevu a zákazem diskriminace. Rozhodl, že homofobní prohlášení představují diskriminaci v zaměstnání a povolání, a je tudíž legitimní projevy v tomto směru úspěšně soudně napadnout. Nicméně jen v případě, kdy je učiní osoba, která má rozhodující vliv na náborovou politiku zaměstnavatele nebo která může být vnímána, že takový vliv má.

 

Zdroje

Boučková, Pavla, Havelková, Barbara, Koldinská, Kristina, Kühnová, Eva, Kühn, Zdeněk, Whelanová, Markéta. Antidiskriminační zákon: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016. Beckovy komentáře. ISBN 978-80-7400-618-0.

Směrnice Official Journal L 303, 2. 12. 2000, s. 16–22; české zvláštní vydání: kapitola 05, svazek 04, s. 79–85.

Soudní dvůr Evropské unie. Věc C-507/18:- NH v Associazione Avvocatura per i diritti LGBTI — Rete Lenford, 23. dubna 2020 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:62018CN0507&from=EN).

Stanovisko generální advokátky Sharpston ze dne 31. října 2019. Případ C-507/18.

Fotografie

Práva homosexuálů jsou lidská práva. Gay rights are human rights, autor: ep_jhu, 11. června 2011, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.