Tomio Okamura, předseda politické strany SPD, v roce 2013 zažaloval tehdejšího vydavatele týdeníku Reflex za pejorativní úpravu jeho křestního jména na „Pitomio“. Nynější místopředseda Poslanecké sněmovny prohrál spor s Reflexem u všech soudů. Ústavní stížnosti bylo ale vyhověno. 

Tomio Okamura (dále jen „stěžovatel“) se již od roku 2013 domáhal v řízení před obecnými soudy ochrany osobnosti proti obchodní společnosti CZECH NEWS CENTER a. s. (dále jen „vydavatel“). Jeho právo na lidskou důstojnost, osobní čest, dobrou pověst a ochranu jména mělo být porušeno jednáním právní předchůdkyně vydavatele,  spočívajícím v uveřejnění celkem třinácti článků v časopisu Reflex a na internetových stránkách www.reflex.cz, a to v časovém rozmezí dvanácti měsíců. 

V publikovaných článcích byl stěžovatel opakovaně nazýván „Pitomio“ a na fotografiích byl nalíčen jako klaun. K jednomu z článků byla připojena fotografie přítelkyně stěžovatele. Ta byla stažena bez souhlasu z jeho facebookového profilu. Dále byl stěžovatel nepravdivě označen za  bývalého poradce ministra pro místní rozvoj Ing. Jiřího Paroubka a že mu jako spolumajiteli „zkrachovala“ cestovní kancelář organizující zájezdy „plyšáků“ do Prahy, tedy že stěžovatel s tímto nápadem neuspěl. 

Řízení před obecnými soudy

Okamura požadoval po vydavateli úhradu 300 000 Kč za nemajetkovou újmu a uveřejnění omluvy v časopisu Reflex. Dále požadoval uložení zákazu zveřejňování upravené fotografie, na níž je mu přidáno klaunské líčení a klaunský nos. V neposlední řadě trval na zdržení se zkomoleného označení ve všech tištěných médiích vydavatele i na jeho online serverech.

Městský soud v Praze uložil vydavateli povinnost uveřejnit na internetových stránkách www.reflex.cz omluvu stěžovateli v souvislosti s užitím zkomoleného jména. Soud současně uložil povinnost neužívat označení „Pitomio“, s výjimkou, kdy takové označení bude projevem oprávněné kritiky. Ve zbytku městský soud žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku se Tomio Okamura odvolal. Vrchní soud v Praze rozsudek městského soudu potvrdil jako věcně správný. 

Nejvyšší soud také nevyhověl stěžovateli, předchozí rozsudek zčásti zamítl a zčásti odmítl. Rozhodnutí soud odůvodňoval tím, že „na zkomolení jména a jeho spojení s hanlivým výrazem je nutné pohlížet podobně jako na kreslenou karikaturu, která zveličuje, přehání a ironizuje, jen místo jména pracuje s podobou“. Karikatura je přípustná, stojí-li na reálném základě a nepřekračuje meze přiměřenosti. Současně zdůraznil, že politici navíc musí projevit vyšší stupeň tolerance. 

Dle rozhodnutí soudů se tak vydavatelství muselo omluvit pouze za dva zveřejněné články a stěžovateli nebylo přiznáno odškodnění. Soudy navíc v obecné rovině připustily možnost použít přezdívku „Pitomio“. Stěžovatel se proto obrátil na Ústavní soud. 

Hranice svobody projevu

Porušení svých základních práv stěžovatel odůvodňoval pochybením obecných soudů ohledně přípustnosti užití označení „Pitomio“, neboť jde o složeninu jeho jména (Tomio) a hanlivého výrazu (pitomec). Stěžovatel argumentoval, že jednání vybočilo z přípustných hranic svobody projevu a soudy jeho ústavně zaručeným právům neposkytly náležitou ochranu. 

Ústavní soud konstatoval, že se soudy nezabývaly kauzou dostatečně. Soudy nezohlednily, co jsou skutková tvrzení, a co hodnotící úsudky. Nebyly zohledněny všechny okolnosti a především nebyla odlišena kritika jednotlivce od kritiky jeho názorů a postojů. Pro jednotlivce je významné, aby jeho jméno nebylo komoleno, zvláště do obdoby hanlivého označení. „Svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byl jakýkoliv člověk, včetně veřejně činných lidí, v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňován.“

Ústavní soud ve svém nálezu uvedl: „Média, mnohdy označovaná za ‚hlídacího psa demokracie‘, musí respektovat její principy a základy, na kterých stojí, zejména úctu k základním právům každého člověka, především k jeho lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochraně jeho jména, jakož i politický pluralismus a otevřenost demokratické společnosti. Prosazování aktivistického přístupu nebo kampaně zaměřené na konkrétní osobu jen s cílem ji difamovat, nadto způsobem vybočujícím z obecně uznávaných pravidel slušnosti, a znevýhodnit ji tak v politickém boji o veřejnou funkci, nemůže požívat soudní ochrany.“ 

Stěžovatel tedy u Ústavního soudu uspěl. Případ se nyní vrací k Městskému soudu v Praze. Ten bude při svém rozhodování vázán právním názorem ÚS.

 

Zdroje

Nález Ústavního soudu ze dne 24. března 2020,  sp. zn. III. ÚS 2300/18 

Reflex. Časopis Reflex se omlouvá Tomio Okamurovi za označení "Pitomio", 27. srpna 2015. Dostupné na: https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/66031/casopis-reflex-se-omlouva-tomio-okamurovi-za-oznaceni-pitomio.html

Fotografie

Tomio Okamura. Tomio Okamura 2015, autor: David Sedlecký, datum pořízení: 18. července 2015, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.