Koncepce inkluzivního vzdělávání ve Strategii romské integrace do roku 2020

Adam Blisa

Vláda přijala v únoru tzv. Strategii romské integrace do roku 2020, jejímž účelem je poskytnout komplexní rámec pro opatření vedoucí ke všeobecnému zlepšení postavení Romů, za jehož kvalitu je Česká republika na mezinárodní úrovni opakovaně kritizována. Stěžejním bodem kritiky je umisťování romských dětí do praktických škol, zvláštní pozornost si proto zaslouží především část Strategie věnující se inkluzivnímu vzdělávání.

Vláda přijala dne 23. dubna 2015 klíčový dokument týkající se integrace romské populace – tzv. Strategii romské integrace do roku 2020. [1] Této strategii předcházela tzv. Bratinkova zpráva z roku 1997 a Koncepce romské integrace z roku 2000, aktualizovaná v letech 2005 a 2009. Tato předchozí opatření dle nejnovější strategie přinesla dílčí pozitivní změny, avšak celkové postavení Romů se nezlepšilo, což lze vyčíst např. ze zpráv Amnesty International. [2]

Strategie navazuje na dokumenty přijaté na mezinárodní úrovni, tj. Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 a Doporučení Rady EU o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech, a dále na aktivity Rady Evropy. Jedná se o národní, střednědobou strategii s celonárodním dopadem, která adresuje stěžejní problémy integrace: podporu romského etnika jako svébytné národnostní menšiny, snížení rozdílů ve vzdělávání, zvýšení zaměstnanosti, zajištění rovného přístupu k bydlení, sociálním službám a zdravotní péči, ochranu před diskriminací a boj proti sociálnímu vyloučení.

Strategie je rámcovým dokumentem, vytváří tedy toliko základ pro realizaci konkrétních opatření, která by měla vést ke zlepšení situace Romů v ČR. Rozbor celé strategie jde však nad rámec tohoto článku, neboť samotná má přes 100 stran a zabývá se nejen samotnými problémy, kterým Romové v ČR čelí, ale také s problémy metodologickými (např. věčnou otázkou, jak určit zastoupení Romů v tzv. praktických školách či sociálně vyloučených lokalitách) či se zobrazováním Romů v médiích a podílem veřejných činitelů na současné situaci.

Vzdělávání českých Romů a ESLP

Zaměřím se proto pouze na oblast, která Českou republiku „proslavila“ na celém světě, a tou je vzdělávání Romů, respektive jejich umisťování do tzv. praktických škol. Od slavného rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. proti České republice [2], ve kterém ESLP konstatoval, že se Česká republika dopustila diskriminace romských žáků v důsledku umisťování do praktických škol, uplynulo již více než 7 let. Od té doby byl rozsudek a jeho důsledky podrobeny mnohým rozborům, a případného zájemce o samotný obsah rozsudku odkazuji přímo na něj či na níže uvedenou literaturu. [3]

Vládní dokument konstatuje, že lepší vzdělávání Romů je považováno za jeden z nejdůležitějších předpokladů úspěšné integrace, avšak v české společnosti se jen obtížně hledá shoda na vhodném postupu. Jedním ze základních problémů je právě (Evropským soudem pro lidská práva kritizované) vysoké zastoupení romských dětí v praktických školách a dále malá připravenost romských dětí na školu v důsledku nedostatku předškolní výchovy. Na konci roku 2012 byl vládou předložen Výboru ministrů Rady Evropy Plán opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní proti ČR, v říjnu 2013 pak byla Výboru ministrů předložena informace o naplňování Plánu. Podle Strategie jsou některé body Plánu naplňovány jen částečně, nebo vůbec.

Kvalitní předškolní vzdělávání jako klíč k inkluzi

Strategie hodlá dosahovat zlepšení v oblasti vzdělávání především na pozadí dalších vládních dokumentů, a to především Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, která má za cíl obecně snižovat nerovnosti ve vzdělání, a Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011–2015, která má za cíl mj. posílení dostupnosti, kvality a využívání předškolní péče a změnu jejího financování. Vláda, jak je z uvedeného zřejmé, považuje za klíčový aspekt ve vzdělávání právě účast na předškolním vzdělávání. Nedostatek předškolního vzdělávání podle Strategie vede k nižší připravenosti dětí na školní docházku a případně pak k jejich selhávání v hlavním vzdělávacím proudu.

Předškolní vzdělávání je však obtížně dostupné pro všechny děti obecně z důvodu nedostatku míst, v případě romských dětí se pak přidávají specifické okolnosti. Proti těm pak Strategie boje proti sociálnímu vyloučení navrhuje zrušení či refundaci poplatků za mateřskou školu, zavedení nárokových míst v mateřských školách a zpřísnění zřizování přípravných tříd a zákaz zřizování přípravných tříd u praktických škol. Problémovost přípravných tříd spočívá podle strategie v tom, že krátkodobá příprava nemůže nahradit dlouhodobou předškolní výchovu. Podle strategie by mělo být zlepšení dosaženo zvýšením kapacit mateřských škol, zvláštním školením pedagogů v předškolním vzdělávání a zvýšením informovanosti romských rodičů.

Postoj Strategie k praktickým školám

Co se týče samotného zařazování romských dětí do praktických škol, které bylo kritizováno ze strany ESLP, Strategie odkazuje na tzv. Akční plán opatření pro výkon rozsudku ESLP ve věci D. H. a ostatní proti České republice „Rovné příležitosti“ z roku 2012, jehož naplňování je podrobeno dohledu Výboru ministrů Rady Evropy v intervalu 6 měsíců. Tento plán je však problematický v tom, že není uložen usnesením vlády a jeho naplňování není na vládní úrovni sledováno. Jeho naplňování je tak plně v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které k němu přistupuje přinejmenším vlažně – jak lze vidět na ústupu od zákazu zřizování přípravných tříd a mateřských škol u základních škol praktických.

Naplňování tohoto plánu by tak podle strategie mělo být explicitně uloženo usnesením vlády. Výše zmíněný zákaz zřizování přípravných tříd a mateřských škol u základních škol praktických by měl být obnoven a prosazován, případně by měl být znemožněn automatický přestup dítěte z přípravné třídy přímo do vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením. V konečném důsledku by mělo dojít k úplnému ústupu od horizontální kategorizace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a všichni žáci by měli být vzdělávání podle tzv. Rámcového vzdělávacího programu.

Budoucnost Strategie, její propagace a postoj většinové společnosti

Jak již bylo zmíněno, Strategie je toliko rámcovým dokumentem a na jeho konkrétní dopady si budeme muset nějakou dobu počkat. Návrh na zpřísnění podmínek naplňování rozsudku ESLP je však nepochybně pozitivním krokem. Již ve fázi vydání Strategie však zoufale něco schází. Strategie mimo jiné adresuje i nepříznivý obraz Romů, který je vytvářen zčásti neobjektivním zpravodajstvím a zčásti politickou reprezentací. Strategie samotná se dočkala zčásti nepříznivého přijetí a ohledně jejího obsahu vzniklo množství hoaxů. Je proto politováníhodné, že vláda nevěnovala větší úsilí veřejné prezentaci přijaté koncepce a její obhajobě a spokojila se toliko s tiskovou zprávou o jejím přijetí – jedním ze stěžejních problémů integrace Romů totiž stále zůstává postoj většinové společnosti, a k jeho posunu nenápadné prosazování integrace příliš nepomůže. Jak dokazují zmiňované hoaxy, je tomu právě naopak.

Poznámky

[1] Ke stažení na http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/akt....

[2] Amnesty International Report 2014/15: The State of the World's Human Rights, pp. 126-127. Dostupné na: https://www.amnesty.org/en/documents/pol10/0001/2015/en.

[3] Rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice ze dne 13. prosince 2007 č. 57325/00

[4] Z odborné literatury viz zejména SMEKAL, H., ŠIPULOVÁ, K. ‘DH v Czech Republic Six Years Later: On the Power of an International Human Rights Court to Push Through Systemic Change‘, Netherlands Quarterly of Human Rights, 2014, Vol. 32, Issue 3, pp. 288–321; v Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci se tématu věnovaly např. články Diskriminácia Rómov alebo pedagogická nevyhnutnosť? z dubna 2010; Veřejný ochránce práv provádí výzkum etnického složení žáků základních škol praktických z dubna 2012; Nekonečný příběh českého školství z února 2013; Učit se, učit se, učit se – a inkluzivně! z března 2013 či Evropská komise zvedla téma diskriminace romských žáků ze září 2014.

Foto: Chicago Daily News negatives collection, DN-0003451. Courtesy of the Chicago Historical Society