Letní střípky z environmentálního světa

Jan Polášek

Jak léto postupuje, množí se zprávy o nedostatku pitné i užitkové vody, popřípadě o silných požárech. Sucha však nejsou jedinými důsledky klimatické krize a už vůbec nejsou jedinými škodlivými důsledky lidské činnosti v krajině.

 

Právo na příznivé životní prostředí

Sezónně se vyskytují zprávy o holomrazech, ničivých jarních povodních, tajfunech a podobně. Možná ale právě období vyschlých studní je časem, kdy zprávy z environmentální oblasti padnou na úrodnější půdu. V případě Česka zatím nelze ze základního práva na příznivé životní prostředí vyvozovat konkrétní povinnosti státu v boji s klimatickou krizí, např. závazek ke snížení produkce oxidu uhličitého. [1] Ke vzniku takovéto povinnosti státu by bylo potřeba závazného právního dokumentu na světové či evropské úrovni, nebo v horším případě - silnější důsledky klimatické změny s lépe prokázaným vztahem k lidské činnosti.

Občanská neposlušnost

Environmentální aktivisté při akcích na ochranu klimatu nebo třeba určitého ekosystému již standardně používají strategii občanské neposlušnosti. Tu většina autorů odlišuje od práva na odpor, zakotveného v českém právním řádu v čl. 23 Listiny. [2] Typicky se jedná o různé nenásilné blokády za hranicemi zákona. Výjimkou byla blokáda nelegálního kácení na Šumavě. Nejvyšší správní soud konstatoval, že totiž samotné kácení bylo nelegální. Nadto Ústavní soud zhodnotil, že následný nezákonný policejní zásah byl Generální inspekcí bezpečnostních sborů nedostatečně prošetřen.

Podobný výsledek občanské neposlušnosti zřejmě nelze očekávat v případě červnové demonstrace v rámci akce Klimakemp. Při této demonstraci aktivisté zablokovali provoz dolu Bílina. Těžební limity v tomto dolu byly prolomeny dva měsíce před tím, než Česká republika přistoupila k Pařížské klimatické dohodě, a zřejmě proto se stal právě tento důl symbolickým cílem aktivistů. Z hlediska uhlíkových závazků je místní těžba minimálně nelegitimní, byť zcela po právu. Její blokádu řeší přestupkové komise, jelikož ke spáchání trestného činu ze strany aktivistů v tomto případě nedošlo. Na následný policejní zásah, který vykazuje znaky nelidského či ponižujícího zacházení ke vztahu k zahraničním účastníkům, však byla opět upozorněna Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Jiná akce občanské neposlušnosti v nedávné době přinesla mnohem hmatatelnější důsledky. Polská vláda koncem března schválila kácení v tzv. Bělověžském pralese, zapsaném v seznamu světového přírodního dědictví UNESCO i Natura 2000, ve kterém žije unikátní populace zubra evropského. Skupiny aktivistů se tedy od té doby v pralese střídají a nenásilně blokují těžební stroje. Takové jednání je v Polsku samozřejmě nezákonné, nicméně z morálního hlediska ospravedlnitelné a pochopitelné. Podpory těmto činům se nepřímo dostalo i skrze rozhodnutí Evropské komise. Ta postoupila případ Polska k Soudnímu dvoru EU, po kterém požaduje vydání předběžného opatření zakazujícího kácení. [3] Polsko na spuštění této procedury zareagovalo tak, že je hrdé, že může svůj postup bránit u soudu. [4] V dané situaci to není jediné kontroverzní chování ze strany polské vlády. Ministr životního prostředí Jan Szyszko totiž odmítl nesouhlasné vyjádření Rady pro ochranu přírody ohledně povolení kácení, načež z 39 členů rady bezprostředně obměnil 32 odborníků, včetně výkonného předsedy. [5]

Osudy aktivistů

Jak bylo řečeno, environmentální aktivisté v Česku mohou bohužel standardně počítat s policejními přešlapy během ukončování svých akcí. Nejedná se pouze o nelegální násilí při zákrocích, ale i o systematickou šikanu. Tou bylo kupříkladu hromadné lustrování osob bez zákonných důvodů po dobu necelého týdne v okolí obce Horní Jiřetín, kde se environmentální akce Klimakemp konala.

Mnohem těžší osud však mají environmentální aktivisté v jiných, demokraticky méně rozvinutých zemích. Důkazem je Bertha Zuñiga z Hondurasu, která se svými kolegy koncem června přežila ozbrojený útok při rutinním cestování mezi vesnicemi. [6] V její rodině to nebyl první smrtelný útok. Berthina matka byla Berta Cáceres, slavná aktivistka, vůdkyně místních obyvatel, která bojovala hlavně proti nezákonné těžbě pralesa a porušování práv žen, bohužel byla kvůli svým aktivitám začátkem léta roku 2016 zastřelena přímo ve svém domě. Od její smrti bylo podobně zavražděno minimálně sedm dalších aktivistů, kteří doplnili smutnou řadu celkově více než stovky svých zavražděných kolegů. [7]

Domáhání se práva na příznivé životní prostředí tak může smutně vést až k boji o zachování toho nejdůležitějšího práva, tedy práva na život.

 

Zdroje

[1] MÜLLEROVÁ, Hana a kol. 2016. Právo na příznivé životní prostředí: Nové interpretační přístupy.  Praha: Ústav státu a práva AV ČR.

[2] KYSELA, Jan. 2001. Právo na odpor a občanskou neposlušnost. Brno: Doplněk

[3] Evropská komise - tisková zpráva. Commission calls for immediate suspension of logging in Poland's Białowieża Forest. Brusel, 13. června 2017. Dostupné z:

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-1948_en.htm

[4] The Associated Press. Poland glad to face EU court over logging in ancient forest. Brusel, 13. června 2017. Dostupné z: http://abcnews.go.com/International/wireStory/eu-takes-poland-court-logging-pristine-forest-48608933

[5] Ekolist. Bělověžský prales: Když se kácí tisíce let nedotčený les, létají vyhazovy. Praha, 30. května 2017. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/belovezsky-prales-kdyz-se-kaci-tisice-let-nedotceny-les-pak-letaji-vyhazovy

[6] LAKHANI, Nina. Daughter of murdered Honduran activist survives armed attack. 4. června 2017. Dostupné z: https://www.theguardian.com/global-development/2017/jul/04/daughter-of-murdered-honduran-activist-survives-armed-attack

[7] Global Witness. 7 more activists killed in year since Berta Cáceres’ murder as Honduran government ramps up crakdown. 3. března 2017. Dostupné z: https://www.globalwitness.org/en/press-releases/7-more-activists-killed-year-berta-caceres-murder-honduran-government-ramps-crackdown/

 

Fotografie

Aktivisté volající po řádném vyšetření smrti Berty Cáceres, foto: SOA Watch, CC BY-NC-SA 2.0. Dostupné z: https://www.flickr.com/photos/soaw/25479874822

Datum: 
29.7.2017
-
-
-