Narychlo odložené volby v Nigérii nakonec proběhly

Eva Dokoupilová

Předseda Nezávislé národní volební komise krátce před otevřením volebních místností při příležitosti prvních únorových voleb oznámil, že původní harmonogram není proveditelný a volby byly následně odloženy. Nebylo tomu tak poprvé, nýbrž potřetí, jelikož v Nigérii podobná událost nastala již v letech 2011 a 2015. Jaké k tomu byly důvody a jaké mělo odložení voleb následky?

O čem voliči v Nigérii rozhodovali?

V Nigérii se v únoru 2019 konaly všeobecné federální volby a následně v březnu volby místní. O organizaci se postarala Nezávislá národní volební komise (Independent National Electoral Commission; dále jen „INEC“), která byla založena roku 1999 za účelem přípravy a koordinace voleb na různých úrovních. Akreditaci pro pozorování voleb udělila mezinárodním volebním pozorovatelům například z Evropské unie, Mezinárodní nadace pro volební systémy a také Africké unie. K letošním volbám bylo zaregistrováno celkem 84 miliónů voličů.

Společně s hlavními kandidáty na prezidenta – Muhammadu Buhari a jeho oponent, Atiku Abubakar, bylo na volebních lístcích celkem 73 kandidátů. Buhari, který zastává prezidentskou pozici od roku 2015, slíbil posunout Nigérii na vyšší úroveň. Atiku se před letošními volbami již třikrát pokoušel o získání postu prezidenta. Jeho podporovatelé věří, že díky zkušenostem jak v obchodu, tak v politice sjednotí celou zemi a vzkřísí její ekonomiku. Mezi hlavní politické strany patří Buhariho APC (All Progressives Congress) a Atikova PDP (People’s Democratic Party).

Důvody odložení voleb a jeho následky

Všeobecné federální volby a místní volby byly v Nigérii naplánovány na polovinu února a začátek března 2019. Mahmood Yakubua, předseda INEC, pár hodin před začátkem prezidentských voleb oznámil, že obojí volby budou o týden posunuty. Jako důvod na tiskové konferenci uvedl špatné počasí a tíživé dopravní podmínky v Nigérii, které brání včasnému dopravení volebního materiálu na místa. Tyto komplikace jsou dle jeho vyjádření v rozporu s cílem zajistit svobodné a férové volby, a proto je rozhodnutí INEC nezbytné. V zemi došlo v předvolebním týdnu k sérii útoků na kanceláře INEC, výjimkou nebylo ani podpalovaní a ničení těchto míst. Na severovýchodě došlo k vražednému útoku teroristické skupiny Boko Haram.

Pravidelné odkládání voleb se stalo specifikem pro nigérijský volební proces, avšak je nutné poznamenat, že letos poprvé došlo k odkladu voleb pouze o týden, což rozptýlilo všudypřítomné podezření o snaze manipulovat volby ve velkém rozsahu. Dalším nigerijským fenoménem je vyhlášení tzv. doplňkových voleb (supplementary elections), k němuž dochází tehdy, pokud byly volby zrušeny v početných okrscích, ve kterých by tamější výsledky významně ovlivnily celkové výsledky na celonárodní úrovni. Doplňkové volby byly vyhlášeny i v průběhu letošních nigerijských voleb, a to hned v několika ze 37 států, ze kterých se Nigérie skládá.

Mezinárodní volební pozorovatelé (z EU a Africké unie), stejně jako vedoucí kandidáti Muhammadu Buhari a Atiku apelovali na zklamané voliče, aby tato skutečnost neovlivnila jejich odhodlání k volbám přijít a nesnížila jejich důvěru ve volební proces. Opoždění voleb nicméně poskytlo příležitost dvěma hlavním politickým stranám APC a PDP se vzájemně obviňovat z pokusu o manipulaci voleb, což následně přece jen snížilo kredibilitu voleb a k oběma volbám skutečně přišel nízký počet voličů. U voleb místních byla účast ještě nižší, než se očekávalo.

Velmi kontroverzní byl také případ, kdy prezident Buhari odvolal hlavního nigerijského soudce z funkce tři týdny před volbami. Názory na to, zda tento čin byl v souladu s ústavou, byly mezi voliči rozdílné, a co více, volební pozorovatelé byli velmi znepokojeni prezidentovým postupem při odvolání, stejně jako načasováním tohoto kroku. Spornost odvolání soudce je také spatřována v případném řešení povolebních případů, kdy si tímto krokem vládnoucí strana de facto dosadila ,,svého člověka” na nejvyšší pozici.

Průběh volebních dnů a výsledky voleb

Dle mezinárodních pozorovatelů probíhala volební kampaň před únorovými volbami relativně čestně a svobodně, kandidáti i přes několik násilných incidentů [1] a zvýhodňování úřadujících kandidátů projevovali respekt vůči svým oponentům. Volební místnosti byly otevřeny se značným  zpožděním, což způsobovalo velké fronty a demotivovalo voliče od hlasování. Na mnoha místech nebyly řádně dodržovány volební procedury, což pramenilo především z nedostatečného tréninku volebních komisařů a bezpečnostní situace. Dále pak na mnoha místech chyběly volební materiály a nefungovala elektronická zařízení pro akreditaci voličů, tzv. smart card reader (SCR). Volby byly doprovázeny nedostatkem informací pro voliče, kteří tak ztráceli o volby zájem.

Buhari zvítězil s rozdílem skoro 4 milióny hlasů. Podle odborníků vyhrál, protože se mu během čtyřletého funkčního období podařilo naplnit předvolební sliby, jako bylo potírání korupce a boj proti Boko Haram. Oponent Atika výsledek voleb odmítl a podal stížnost k soudu. Jeho strana APC zvítězila v 19 z celkem 37 nigerijských států. Volební účast byla velmi nízká, pouze 34,7 % voličů, což představuje necelých 30 miliónů z celkového počtu 84 miliónů registrovaných voličů. Jedním z faktorů nízké účasti může být to, že registr voličů vyžaduje aktivní participaci a po zaregistrování obdrží volební kartu, tzv. permanent voter card (PVC), jež jej opravňuje volit. Avšak tuto kartu si musí volič vyzvednout v místě svého trvalého bydliště a jelikož mnoho obyvatel Nigérie cestuje za prací přes celou zemi, tímto opatřením by byly sníženy jejich zisky jak samotné, tak i náklady spojené s cestováním.

Na březnové volby, i přes opětovné zvýhodňování úřadujících kandidátů při kampani a násilné incidenty, nahlíželi pozorovatelé pozitivněji. Došlo ke zlepšení při otevíracích procedurách volebních místností, které byly ve velké většině otevřeny na čas. Média rozsáhle pokrývala události volebního dne, což zvýšilo samotnou transparentnost voleb. Naopak při projevech násilí během volebního dne zemřelo nejméně 17 lidí, což voliče odradilo od hlasování. Násilí vůči státním úředníkům a voličům tudíž opět během volebního dne dominovalo, spolu se systematickými chybami, jako jsou omezování volebních pozorovatelů či vyvíjení nátlaku na místní média a jejich zneužívání pro zviditelnění úřadujících kandidátů. Konečné výsledky těchto voleb nejsou bohužel stále dostupné, a to zejména díky komplikacím s kancelářemi komise INEC a také existence práva na podání žaloby, tzv. petice, kde jsou projednávací lhůty případů velmi dlouhé.

Povolební vývoj

Vítěz voleb v Nigérii prezident Muhammadu Buhari bude muset čelit výzvám, jako jsou infrastruktura, energetika, korupce, bezpečnostní problémy a stagnující ekonomika. Nadále bude muset pokračovat v boji s teroristickou skupinou Boko Haram, která se v severovýchodní části Nigérie zasloužila o ztráty na životech (nejen) během volebního období, bandity a ozbrojenými skupinami.

Letošní volby v Nigérii se vyznačovaly nízkou volební účastí, závažnými bezpečnostními problémy a organizačními nedostatky. Evropská unie ve svých průběžných zprávách volá po závažné reformě, která je podle ní kvůli systematickým nedostatkům a bezpečnostním problémům nezbytná.

 

Poznámky

[1] Před volebním dnem bylo během nepokojů zabito minimálně 46 lidí a mnoho dalších při pokusech o kontroly davu během volebních setkání. Buhari také apeloval na policii, aby jednala „nelítostně“ při pokusech o nelegální manipulaci s volebními urnami.

Zdroje

BBC News. 2019. Atiku Abubakar – the Nigerian operator who knows how to make money. (https://www.bbc.com/news/world-africa-47046599).

BBC News. 2019. Muhammadu Buhari, Nigeria’s „new broom“ president in profile. (https://www.bbc.com/news/world-africa-12890807).

BBC News. 2019. Nigeria election 2019: Observers urge calm after delay. (https://www.bbc.com/news/world-africa-47270277).

BBC News. 2019. Nigeria election 2019: Poll halted in last-minute drama. (https://www.bbc.com/news/world-africa-47263122).

BBC. News. 2019. Nigeria Presidential Elections Results 2019. (https://www.bbc.co.uk/news/resources/idt-f0b25208-4a1d-4068-a204-940cbe88d1d3).

CNBCAFrica. 2019. Why we postponed the Nigerian 2019 elections – INEC Chairman Mahmood Yakubu. Abuja: Youtube.com (https://www.youtube.com/watch?v=mJt1G9YDj7w)

Deutsche Welle. 2019. 2019 Nigeria election: What you need to know. DW: Ineke Mules (https://www.dw.com/en/2019-nigeria-election-what-you-need-to-know/a-47090615).

EU. 25. 2. 2019. First Preliminary Statement. Abuja: European Union Election Observation Mission Nigeria (https://eeas.europa.eu/election-observation-missions/eom-nigeria-2019/58669/preliminary-statement-23-february-general-elections-nigeria_en).

EU. 25. 2. 2019. Press release on the assessment of the 25 February elections. Abuja: European Union Election Observation Mission Nigeria (https://eeas.europa.eu/election-observation-missions/eom-nigeria-2019/58671/eu-eom-preliminary-statement-23-february-elections-press-release_en).

EU. 11. 3. 2019. Second Preliminary Statement. Abuja: European Union Election Observation Mission Nigeria (https://eeas.europa.eu/election-observation-missions/eom-nigeria-2019/59424/eu-eom-nigeria-preliminary-statement-11-march-2019_en).

EU 11. 3. 2019. Press release on the assessment of the 9 March elections. Abuja: European Union Election Observation Mission Nigeria (https://eeas.europa.eu/election-observation-missions/eom-nigeria-2019/59425/eu-eom-nigeria-press-release-assessment-9-march-elections_en).

INEC. 2019. Accreditation Of Domestic And Foreign Observers For 2019 General Elections. Abuja: INEC (https://www.inecnigeria.org/news-all/accreditation-of-domestic-and-foreign-observers-for-2019-general-elections/).

INEC News. 2019. Decision To Re-Schedule General Elections Painful But Necessary, Says INEC Chairman. Abuja: Rotimi Oyekanmi (https://inecnews.com/decision-to-re-schedule-general-elections-painful-but-necessary-says-inec-chairman/).

Fotografie

Nigerijské volby 2019, autor: Commonwealth Secretariat, zdroj: Flickr, CC BY-NC 2.0, provedené úpravy - oříznutí.