Polsko před unijním soudem kvůli zákonu o Nejvyšším soudu

Tereza Bártová
Tip měsíce z Bulletinu

Evropská komise se rozhodla poslat Polsko před Soudní dvůr Evropské unie kvůli novele zákona o polském Nejvyšším soudu. Zákon podle Komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. 

Nový polský zákon o Nejvyšším soudu z pera vládnoucí strany Právo a spravedlnost, který vstoupil v platnost v dubnu letošního roku, snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Více než třetina ze 72 soudců tak musí odejít do důchodu. Soudci, kterých se nařízení dotkne, sice mají možnost požádat prezidenta republiky o prodloužení funkčního období, pro rozhodnutí ale nejsou stanovena žádná kritéria a v případě odmítnutí není možný soudní přezkum. 

Podle kritiků nový zákon výrazně narušuje dělbu moci.  Mezi jejich řady se přidali společným prohlášením i zástupci české justice. Přijaté reformy včetně zákona o Nejvyšším soudu podle prohlášení „umožňují výkonné i zákonodárné moci zcela zbavit soudní moc její nezávislosti, nepohodlné soudce zbavit mandátu a podřídit soudní moc politickému řízení“. 

Obavy Komise 

Evropská komise na začátku července zaslala polským orgánům formální upozornění týkající se tohoto zákona, následované odůvodněným stanoviskem z poloviny srpna. Odpovědi ze strany Polska však nebyly z pohledu Komise dostačující. 

Věc se tak posouvá do další fáze, o které již bude rozhodovat Soudní dvůr. Komise ve svém podání argumentuje neslučitelností přijaté legislativy s právem Evropské unie, jelikož oslabuje nezávislost soudnictví a porušuje zásadu neodvolatelnosti soudců. Polsko tak jedná proti ustanovení čl. 19 odst. 1 Smlouvy o EU ve spojení s čl. 47 Listiny základních práv EU. Narušení nezávislosti soudnictví přitom ohrožuje fungování soudní spolupráce mezi členskými státy, například mechanismus řízení o předběžné otázce upravený čl. 267 Smlouvy o fungování EU. 

Brusel zároveň požádal unijní soud o předběžné opatření, které by pozastavilo platnost některých částí napadaného zákona, konkrétně právě těch částí, které se týkají odchodů do důchodu a možnosti jmenovat nové soudce na místo těch, kteří jsou nuceni svoji činnost předčasně ukončit. Zároveň požádal o urychlené řízení.

A krátce na to, dne 19. října soud Komisi vyhověl. Předběžným opatřením Polsku nařídil, aby pozastavilo účinnost napadených ustanovení zákona o Nejvyšším soudu, a to s okamžitou platností. Soudci, na které se daná ustanovení vztahovala, tak mají nadále pokračovat ve své práci. Zároveň je pozastaveno jmenování nových soudců místo těch, kteří měli odejít do důchodu. Polsko taktéž musí Evropskou komisi do konce měsíce informovat o všech opatřeních, která pro naplnění požadavků předběžného opatření učinilo.

Vláda práva 

Nejedná se však o první krok Komise ve snaze navázat s Polskem dialog o stavu právního státu v zemi. Rozhodnutí o postoupení věci před Soudní dvůr je posledním krokem v dlouhotrvající debatě. Spouštěčem byl polský zákon o organizaci obecných soudů, taktéž s ohledem na ustanovení o odchodu do důchodu a jejich vliv na nezávislost soudnictví. 

Dialog ale stále nepřinesl žádné výsledky.  Na konci minulého roku se Komise dokonce rozhodla využít postupu podle čl. 7 Smlouvy o EU a vyzvala Radu (tedy členské státy), aby se taktéž zabývala stavem vlády práva v Polsku. Účelem je zjistit, zda v Polsku hrozí nebezpečí vážného porušení zásad právního státu. V dané věci proběhla již dvě jednání na půdě Rady pro všeobecné záležitosti a členské státy by teoreticky mohly rozhodnout i o pozastavení hlasovacích práv Polska. To by ovšem v průběhu celé procedury vyžadovalo také jednomyslný souhlas členských zemí, který se v současností jeví býti na základě prohlášení ze strany několika východních členských států EU nedosažitelný. 

Ustoupí Varšava? 

Jak uvedla Komise v tiskové zprávě, řízení o nesplnění povinnosti by nemělo ukončit probíhající dialog, jenž ze strany Komise stále představuje preferovaný způsob vyřešení rizika systémového ohrožení právního státu v Polsku. 

Vládnoucí polská strana ale situaci vnímá negativně. Poslankyně PiS Krystyna Pawlowiczová pro server wPolityce.pl sdělila, že žalobu vnímá jako snahu o vměšování se do záležitostí svrchovaného státu, což považuje za zjevné porušení pravidel demokracie. 

A co se stane, pokud by unijní soud dal Komisi za pravdu? Polsku by byl poskytnut čas na nápravu a v případě dalšího nekonání by mu hrozily finanční pokuty za každý den až do provedení požadované nápravy. Otázkou zůstává, zda by se v takovém případě Polsko rozhodlo ustoupit či by naopak přistoupilo k dalším krokům, které by zhoršily atmosféru v Unii.


Zdroje

Rule of Law: European Commission refers Poland to the European Court of Justice to protect the independence of the Polish Supreme Court. Europa.eu. Dostupné http://europa.eu/rapid/ press-release_IP-18-5830_en.htm.

Poland must immediately suspend the application of the provisions of national legislation relating to the lowering of the retirement age for Supreme Court judges. PRESS RELEASE No 159/18, Luxembourg, 19 October 2018.

Společné prohlášení k situaci v Polsku. Ústavní soud. 21. července 2017. Dostupné https://www.usoud.cz/aktualne/spolecne-prohlaseni-k-situaci-v-polsku/
Fotografie
Former polish Prime Minister Jarosław Kaczyński in Lublin, Zdroj: Reporter Dziennik Internetowego, CC 3.0.