V květnovém vydání Bulletinu jsme informovali o případu, kdy se budoucí rodiče bezúspěšně domáhali u Městského soudu v Praze zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a vydání předběžného opatření, které by povolilo přítomnost otce u porodu. Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podali kasační stížnost. Jaký je právní názor Nejvyššího správního soudu? 

Shrnutí projednávané věci

V březnu tohoto roku podali budoucí rodiče k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) návrh na zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, na základě kterého došlo k zákazu návštěv ve zdravotnických zařízení. Rovněž požadovali vydání předběžného opatření, kterým měla být uložena povinnost zdravotnickému zařízení umožnit přítomnost otce u porodu při dodržení specifických hygienických podmínek.  

Městský soud svým usnesením oba návrhy odmítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že odpadla jedna ze základních podmínek řízení, a to existence opatření obecné povahy (dále jen „OOP“), neboť Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) jej den po podání návrhu zrušilo a nahradilo jiným. Nové opatření mělo však téměř shodný obsah a do práv budoucích rodičů zasahovalo identicky jako první OOP.

Budoucí rodiče poté návrh doplnili tak, aby se vztahoval rovněž na nově vydané OOP. Městský soud však uvedl, že v takovém případě jde z jejich strany o rozšíření původního předmětu řízení. Rovněž sdělil, že dosavadní výsledky řízení nemohou sloužit jako podklad pro nové řízení a z tohoto důvodu nepřistoupil na změnu návrhu, kterou požadovali. 

Následná kasační stížnost

Rodiče se neztotožnili se závěry městského soudu a podali proti jeho rozhodnutí kasační stížnost. Uvedli, že ačkoli nemohou napadnout výrok o odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, protože matka v té době již porodila, Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) by měl i tak zodpovědět otázku, zda došlo k porušení zákona tím, že otci nebyla umožněna přítomnost u porodu. 

Budoucí rodiče také sdělili, že první OOP bylo nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a rovněž, že obě OOP nebyla dostatečně odůvodněna. Dále uvedli, že obě OOP byla vydána v rozporu se zásadou proporcionality, neboť cílů šlo dosáhnout i mírnějšími prostředky. Rodiče se stížností bránili také proti tomu, že městský soud nepřipustil změnu jejich návrhu a následně odmítl jejich návrh na zrušení prvního OOP. 

Přezkoumatelnost aktů ve správním soudnictví?

NSS sdělil, že povahu mimořádných opatření určuje přímo zákon. Dále upozornil na judikaturu Ústavního soudu, ze které plyne, že mimořádná opatření jsou OOP, jež mohou přezkoumat správní soudy. Přímo zákon stanoví, že mimořádná opatření jsou vydávána ve formě OOP, z toho důvodu není možné zpochybňovat pravomoc správních soudů pro jejich přezkum. 

NSS se neztotožnil s názorem, že by mimořádná opatření byla svou povahou tzv. jiný právní předpis sui generis, jak ve svém usnesení tvrdil městský soud. Rovněž sdělil, že při splnění zákonných podmínek jsou tedy tato OOP přezkoumatelná správními soudy.

Neumožnění rozšíření předmětu řízení

V této věci NSS poukázal na to, že první mimořádné opatření nebylo zrušeno bez náhrady, nýbrž bylo ve velmi krátkém čase nahrazeno jiným. Druhé OOP se týkalo věcně stejné problematiky a do veřejných subjektivních práv rodičů zasahovalo totožně. 

NSS uvedl, že budoucí rodiče postupovali správně, když se domáhali rozšíření svého návrhu na nově vydané mimořádné opatření. Rovněž uvedl, že nepřipuštěním změny návrhu došlo k porušení práva na spravedlivý proces a účinnou soudní ochranu. Z judikatury ÚS v této souvislosti vyplývá, že změna návrhu má být připuštěna v případě, že je zachována kontinuita aktů veřejné moci. 

Z těchto důvodů NSS rozhodl, že usnesení městského o odmítnutí návrhu je nezákonné a věc soudu vrátil k dalšímu řízení. 

 

Zdroje

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 4. června 2020, č. j. 6 As 88/2020 - 44.

Fotografie

Ilustrační fotografie, autor: fancycrave1, datum pořízení: 28. června 2015, zdroj: Pixabay, CC0, editace: ořez.