Skupina amerických států požádala Mezinárodní trestní soud o zahájení vyšetřování situace ve Venezuele

Nikola Klímová

Na konci září 2018 požádaly Argentina, Kolumbie, Chile, Paraguay, Peru a Kanada Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu o zahájení vyšetřování situace ve Venezuele. Jedná se historicky o první oznámení smluvními stranami Římského statutu, jež se týká zločinů podle mezinárodního práva spáchaných na území jiného státu.

Situace ve Venezuele

Současná krize ve Venezuele je vyústěním dlouhodobých ekonomických problémů a kontroverzních politických kroků prezidenta Nicolase Madura, který se ujal funkce po smrti Huga Chaveze v roce 2013. V důsledku razantního poklesu cen ropy, jež tvořila až 95 % zahraničních příjmů, se Venezuela po dobu posledních pěti let potýká s hyperinflací a nedostatkem základních potravin a léků. Humanitární krize a zvyšující se kriminalita v zemi přiměly statisíce venezuelských občanů k útěku do okolních států, zejména Ekvádoru a Kolumbie. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyvolala situace ve Venezuele jednu z největších migračních vln v historii Latinské Ameriky.

V reakci na hospodářskou krizi zavedla venezuelská vláda škrty ve státních výdajích, devalvovala domácí měnu a po více než dvaceti letech zvýšila ceny pohonných hmot. Opatření však vyvolala statisícové demonstrace v ulicích Caracasu a zároveň posílila postavení opoziční koalice, jež v prosinci 2015 vyhrála parlamentní volby se ziskem dvou třetin křesel. Venezuelský Nejvyšší soud však prohlásil volbu tří opozičních poslanců za neplatnou, čímž opozici připravil o její blokační většinu.

Nespokojenost obyvatel se situací v zemi vyvrcholila v březnu 2017, kdy Nejvyšší soud nejprve zbavil venezuelský parlament legislativních funkcí a omezil imunitu poslanců. Rozhodnutí bylo ostře kritizováno zahraničními pozorovateli i domácí opozicí, která svolala protivládní protesty. K vyhrocení situace dále přispělo rozhodnutí prezidenta Madura ustavit nový zákonodárný orgán s názvem Národní ústavní shromáždění, v němž vládnoucí socialistická strana a příznivci režimu obsadili všech 545 křesel.[1] Na potlačení opakujících se demonstrací navíc venezuelská vláda nasadila do ulic stovky příslušníků ozbrojených složek.

Postavení Venezuely na mezinárodní scéně

Násilné zásahy proti demonstrantům zkomplikovaly Venezuele i její postavení na mezinárodní scéně. Situace v zemi se v dubnu 2017 stala hlavním bodem zvláštního jednání ministrů zahraničních věcí členů Organizace amerických států (OAS). V reakci na toto setkání obvinila venezuelská vláda OAS ze zasahování do jejích domácích záležitostí a oznámila své rozhodnutí vystoupit z organizace. Krize ve Venezuele však byla nadále předmětem šetření sekretariátu a skupiny odborníků jmenovaných generálním tajemníkem OAS, kteří v květnu 2018 vydali obsáhlou zprávu, v níž obvinili vládu z řady zločinů proti lidskosti, včetně vražd, mučení či nucených zmizení.

V souladu s doporučeními zprávy OAS podala v září 2018 skupina států tvořená Argentinou, Chile, Kolumbií, Paraguayí, Peru a Kanadou Úřadu žalobce Mezinárodního trestního soudu (MTS) oznámení (tzv. referral) podle čl. 14 Římského statutu (dále také jako Statut) s žádostí o prošetření situace ve Venezuele od února 2014. Zatímco Venezuela k oznámení prozatím nevydala žádné oficiální prohlášení, mezi odborníky se ve světle vystoupení z OAS vedou intenzivní diskuze o právních následcích možného odstoupení Venezuely též od Římského statutu. Jak však vyplývá z čl. 127 Římského statutu, stejně jako z prohlášení žalobkyně ve vztahu k Filipínám, samotné odstoupení není překážkou pro vyšetřování zločinů spadajících do jurisdikce MTS, pokud byly spáchány v době, kdy byl daný stát stále smluvní stranou Statutu.

Právní význam oznámení

Oznámení podle čl. 14 Římského statutu podané Úřadu žalobce je jedním ze způsobů, jak lze aktivovat jurisdikci MTS. Po dobu existence MTS byla tato možnost prozatím využita celkem osmkrát.[2] Vždy se však jednalo o žádost smluvní strany o vyšetření zločinů vymezených v Římském statutu, jež byly spáchány na jejím vlastním území. Oznámení koalice států ze září 2018 týkající se situace ve Venezuele je tak v historii MTS prvním případem, kdy smluvní strany podaly žádost podle čl. 14 Římského statutu ve vztahu ke zločinům spáchaným na území jiného státu.

Navzdory tomuto milníku je právní význam oznámení spíše omezený. Podle čl. 14 Římského statutu je oznámení z právního hlediska formální žádostí adresovanou Úřadu žalobce k zahájení vyšetřování situace nasvědčující tomu, že byly spáchány zločiny spadající do jurisdikce MTS. Na jeho základě je žalobce oprávněn spustit nejprve tzv. předběžné šetření (preliminary examination), během něhož má za úkol posoudit, zda by se daná situace měla stát předmětem oficiálního vyšetřování (investigation).

V případě Venezuely však bylo předběžné šetření zahájeno z iniciativy Úřadu žalobce již v únoru 2018. Jeho obsahem je prověření obvinění ze zločinů proti lidskosti, jež měly být spáchány venezuelskou vládou a ozbrojenými složkami během demonstrací proti prezidentu Madurovi v období od dubna 2017. Podle výroční zprávy o předběžných šetřeních plánuje Úřad žalobce pokračovat v prověřování situace ve Venezuele i v následujících měsících. Ve svých závěrech navíc nevyloučil ani rozšíření předběžného šetření na události od února 2014, jak požaduje i koalice smluvních stran Římského statutu ve svém oznámení.

Jak dále vyplývá z vyjádření Úřadu žalobce, samotné oznámení nepřináší ani žádné doplňující informace či důkazy, jež by neměl MTS doposud k dispozici. Obsahově se totiž omezuje pouze na rekapitulaci závěrů tří veřejně dostupných studií zpracovaných Meziamerickou komisí pro lidská práva, OAS a Vysokým komisařem OSN pro lidská práva, na něž Úřad žalobce odkazuje i ve své výroční zprávě o předběžných šetřeních. Z tohoto hlediska je tak hlavním přínosem oznámení pouze možnost urychlení dalšího řízení, neboť zbavuje Úřad žalobce povinnosti žádat přípravný senát o povolení k zahájení oficiálního vyšetřování.

Význam oznámení se nicméně výrazněji projevuje především v politické rovině. MTS dlouhodobě bojuje s kritikou své činnosti a neochotou států spolupracovat při naplňování svého mandátu. Ve světle prohlášení řady smluvních stran o jejich úmyslu odstoupit od Římského statutu tak lze na oznámení nahlížet jako na projev podpory fungování MTS a vůle pomoci Úřadu žalobce při potenciálním vyšetřování. Podání oznámení dále podle některých komentátorů značí též změnu diskurzu v latinskoamerické politice, která se odklonila od tradičního principu neintervence směrem k hledání řešení na institucionální úrovni. Zatímco politický nátlak prostřednictvím mezinárodních organizací jako OAS nebo Mercosur má omezený dopad, následky oznámení situace ve Venezuele MTS mohou být pro tamější vládu mnohem závažnější.

 

Poznámky

[1] Absence opozice je důsledkem jejího bojkotu voleb do Národního ústavního shromáždění, které je mezi kritiky režimu prezidenta Madura považováno za neústavní orgán.

[2] V minulosti bylo oznámení podle čl. 14 Římského statutu podáno v souvislosti se situací v Ugandě (2004), Demokratické republice Kongo (2004), Středoafrické republice (2004 a 2014), Mali (2012), Komorech (2013), Gabonu (2016) a Palestině (2018).

 

Zdroje

BBC (2017). Venezuela: Supreme court backtracks on powers bid (https://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-39468045).

BBC (2017). Venezuela opens disputed new constitutional assembly (https://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-40829229).

BBC (2018). How Venezuela’s crisis developed and drove out millions of people (https://www.bbc.com/news/world-latin-america-36319877).

Human Rights Watch (2018). Venezuela: Six States Request ICC Investigation (https://www.hrw.org/news/2018/09/26/venezuela-six-states-request-icc-investigation).

ICC (2018). Referral of the situation in Venezuela under Article 14 of the Rome Statute submitted by the Republic of Argentina, Canada, the Republic of Colombia, the Republic of Chile, the Republic of Paraguay and the Republic of Peru (https://www.icc-pi.int/itemsDocuments/180925-otp-referral-venezuela_ENG.pdf).

ICC (2018). Report on Preliminary Examination Activities: 2018 (https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/181205-rep-otp-PE-ENG.pdf).

ICC (2018). Statement of the Prosecutor of the International Criminal Court, Mrs Fatou Bensouda, on opening Preliminary Examinations into the situations in the Philippines and in Venezuela (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=180208-otp-stat).

ICC (2018). Statement of the Prosecutor of the International Criminal Court, Mrs Fatou Bensouda, on the referral by a group of six States Parties regarding the situation in Venezuela (https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=180927-otp-stat-venezuela).

Organization of American States (2018). Report of the General Secretariat of the Organization of American States and the Panel of Independent International Experts on the Possible Commission of Crimes Against Humanity in Venezuela (http://www.oas.org/documents/eng/press/Informe-Panel-Independiente-Venezuela-EN.pdf).

Reuters (2017). Venezuela to withdraw from OAS, denounces campaign by Washington (https://www.reuters.com/article/us-venezuela-oas/venezuela-to-withdraw-from-oas-denounces-campaign-by-washington-idUSKBN17S330).

 

Fotografie

 [1]  Venezuelské protesty v Cologne, autor: Scoobay, Flickr, CC BY 2.0.