Satirická politická strana nazvaná „Strana maďarského dvouocasého psa“ vyhrála spor s Maďarskem. Ten vznikl kvůli mobilní aplikaci, kterou politická strana začala provozovat před referendem v roce 2016. Maďarská volební komise jí dala pokutu a nařídila zastavit provoz aplikace, protože se obávala volebních podvodů a porušení principu tajnosti hlasování. Podle Evropského soudu pro lidská práva tím ale došlo k porušení práva na svobodu projevu.

Pokuta za zprostředkování fóra pro interakci voličů

Strana maďarského dvouocasého psa (stěžovatelka) je známá tím, že si dělá legraci z maďarské politické elity a vládní politiky. Soudní spor začal v roce 2016, kdy se v Maďarsku konalo referendum, ve kterém hlasující odpovídali na následující otázku: „Chcete, aby Evropská unie nařizovala povinné přemístění osob bez maďarského občanství do Maďarska bez souhlasu maďarského parlamentu?“. Před referendem několik opozičních stran včetně stěžovatelky vyzvalo občany, aby hlasovali s neplatnými hlasovacími lístky na protest proti pořádání referenda. Hlavním důvodem bylo, že referendum v podstatě představovalo zneužití demokratické právní instituce. V této situaci představovalo neplatné hlasování aktivní způsob, jakým mohl volič vyslat jasný signál, že odsuzuje nedostatečnou legitimitu referenda.

Stěžovatelka poskytla voličům i mobilní aplikaci, kde mohli anonymně sdílet fotografie svých hlasovacích lístků. Kromě toho mohli přidávat i komentáře s důvody, proč hlasují se znehodnocenými lístky nebo nahrát fotky činnosti, kterou vykonávají místo toho, aby šli hlasovat.

Průběh vnitrostátního řízení

Několik dní před začátkem referenda kvůli tomu podala soukromá osoba stížnost k Národní volební komisi Maďarska. Ta dospěla k závěru, že aplikace byla schopna zdiskreditovat práci volebních orgánů v očích veřejnosti a rozhodla, že aplikace porušuje zásady tajnosti hlasování a řádného výkonu volebních práv. Komise proto nařídila politické straně, aby provoz aplikace zastavila.

Strana maďarského dvouocasého psa poté požádala o přezkum rozhodnutí u maďarského Nejvyššího soudu, rozhodnutí volební komise proto nenabylo účinnosti do dne referenda. Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí Komise ohledně porušení zásady řádného výkonu volebních práv. Odepření prostředku ke sdílení fotografií a zákaz zveřejňování příspěvků neporušuje podle Nejvyššího soudu svobodu projevu voličů, protože mohli svobodně vyjadřovat své názory hlasováním ve volbách a komunikovat s ostatními o tom, jak hlasovali. Nejvyšší soud nicméně přehodnotil část rozhodnutí Komise o porušení zásady tajnosti hlasování a diskreditaci práce volebních orgánů.

Stejná soukromá osoba podala Komisi novou stížnost, protože politická strana znovu zprovoznila aplikaci v den referenda. Komise zopakovala svá předchozí zjištění a dodala, že aplikace mohla ovlivnit voliče, protože je vyzývala k odevzdání neplatného volebního lístku, a proto šlo o nezákonnou kampaň. Politická strana dostala pokutu ve výši přibližně 27 000 EUR. Nejvyšší soud následně částečně potvrdil rozhodnutí Komise, zároveň ale snížil pokutu na 330 EUR. Politická strana se poté neúspěšně bránila stížností u Ústavního soudu.

Řádný chod voleb vs. právo poskytovat informace

Politická strana následně předložila svůj případ Evropskému soudu pro lidská práva („Soud“). Namítala, že uložení pokuty za provozování mobilní aplikace porušilo její právo na svobodu projevu dle článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech („Úmluva“).

Velký senát Soudu na úvod poznamenal, že článek 10 se nevztahuje pouze na obsah informací, ale také na prostředky rozšiřování nebo přijímání informací, protože jakékoli omezení nezbytně zasahuje do práva na přijímání a předávání informací. Svoboda projevu tak zahrnuje i zveřejňování fotografií, jakkoliv právě toto bylo vnitrostátními soudy politické straně vytýkáno s tvrzením, že pod článek 10 Úmluvy nespadá.

Zdůvodnění Maďarska bylo ale podle Soudu nedostatečné: vláda neuvedla žádná další porušení práv, která by mohla vzejít z používání aplikace. Kromě toho neprokázala, že by aplikace způsobila při referendu problémy, které by vyžadovaly zastavit provoz aplikace. Argumentovala tím, že účelem pokuty bylo zajistit řádný průběh hlasování a řádné použití hlasovacích lístků. Podle maďarského vnitrostátního práva je nezákonné používat hlasovací lístek pro jakýkoli jiný účel než pro hlasování. Vláda ale nedokázala přesvědčivě prokázat žádnou souvislost mezi tímto vnitrostátním právem a legitimním cílem, který by toto opatření mělo sledovat. 

Soud posuzoval, zda byl zákon předvídatelný do té míry, která by vylučovala jakoukoli svévolnost při jeho uplatňování. V této situaci by jakékoli omezení svobody projevu na základě nedostatečně předvídatelných předpisů by mohlo poškodit otevřenou politickou debatu, legitimitu hlasovacího procesu a v konečném důsledku ohrozit důvěru občanů v integritu demokratických institucí.

Soud se dále zabýval otázkou, zda politická strana věděla, že svým jednáním porušuje volební zákon. Jde zjevně o první případ, ve kterém vnitrostátní orgány uplatnily zákon o výkonu práv v souladu se svým účelem v případě používání mobilní aplikace pro anonymní zveřejňování hlasovacích lístků. Tento zákon je problematický, protože přesně nedefinuje, co představuje jeho porušení. Pokud jde o omezení svobody projevu politické strany v souvislosti s volbami nebo referendem, Soudní dvůr zastával názor, že nejistota ohledně možných účinků napadených vnitrostátních předpisů překročila to, co bylo přijatelné podle článku 10 odst. 2 Úmluvy.

Soud shledal, že opatření nesledovalo žádný z legitimních cílů, a proto došlo k porušení práva na svobodu projevu stěžovatelky podle článku 10 Úmluvy.

 

Zdroje

Evropský soud pro lidská práva. Rozhodnutí ve věci Magyar Kétfarkú Kutya Párt proti Maďarsku ze dne 20. 1. 2020 (http://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-200657).

Magyar Kétfarkú Kutya Párt v. Hungary, Global Freedom of Expression, Columbia University (https://globalfreedomofexpression.columbia.edu/cases/magyar-ketfarku-kutya-part-v-hungary/).

Referendum o kvótách na migranty se v Maďarsku uskuteční 2. října, Novinky.cz (https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/referendum-o-kvotach-na-migranty-se-v-madarsku-uskutecni-2-rijna-40001188).

Fotografie

Gergely Kovács, zakladatel a předseda Strany maďarského dvouocasého psa. Kovács Gergely 2017-ben (cropped), autor: Gámán Zsuzsa, 20. května 2017, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.