Když letos v lednu kambodžský Senát schválil změny zákona o odborových organizacích, ozval se nesouhlas nejen od mezinárodních organizací zabývajících se ochranou lidských práv, ale i od firem jako Adidas a Puma. Požadují dodržování mezinárodních standardů ochrany pracovníků, opírajíce se o svou silnou ekonomickou roli v zejména oděvním průmyslu.

Kambodžské království je zemí, ve které realizuje výrobu svých produktů mnoho firem mezinárodního významu. Objem exportovaného zboží zde daleko převyšuje import a tvoří zhruba 40 % kambodžského HDP. Na produkci výrobků určených k vývozu do celého světa se zde podílí na 700 tisíc zaměstnanců, jejichž pracovním podmínkám již řadu let věnují pozornost mezinárodní pracovní organizace.

Příkladem výrazné organizace angažující se v ochraně lidských práv a pracovních podmínek zaměstnanců v Kambodži je Centrum pro spojenectví v pracovních a lidských právech (Center for the Alliance of Labor and Human Rights, dále CENTRAL). CENTRAL rozšiřuje povědomí o právní ochraně pracovníků zejména v oděvním průmyslu, kde je situace nejvíce kritická. Hlavními problémy jsou velmi nízké mzdy (tzv. poverty wage), nucená práce a diskriminace těhotných žen a zaměstnanců angažujících se v odborových organizacích – tedy těch skupin osob, kterým pracovní právo jinak často poskytuje naopak zvýšenou ochranu. CENTRAL podporuje sdružování zaměstnanců do odborů (v současnosti je odborově organizováno jen cca 40 % všech zaměstnanců v zemi) a poskytuje informace a školení jednotlivcům i nezávislým organizacím.

V prosinci loňského roku začal kambodžský Senát projednávat novelu zákona o odborových organizacích a svazech, jenž byl vyhlášen v květnu 2016. Ke schválení novely došlo letos v lednu. Ukázalo se však, že řada přijatých změn i některá původní ustanovení zákona nesplňují standardy mezinárodní pracovněprávní ochrany. Navíc se jako sporný ukázal i proces přijetí novely. Ačkoliv mělo být jednání o novele tripartitní [1], počet pozvaných zástupců vlády a zaměstnavatelů značně převyšoval počet pozvaných zástupců zaměstnanců.

Otevřený dopis podepsaly desítky organizací

Mezinárodní federace pro lidská práva, Amnesty International a dalších 34 lidskoprávních organizací podepsalo otevřený dopis adresovaný kambodžskému předsedovi vlády Hun Senovi, v němž požadují změnu konkrétních ustanovení zmiňovaného zákona. Nezůstalo však jen u nich – podobný otevřený dopis obdržel premiér také od 23 mezinárodních korporací. Společnosti Adidas, Esprit, Puma a další shrnuly své požadavky, jejichž relevanci podpořily svým ekonomickým vlivem, do čtyř hlavních bodů.

Za prvé je nutná novelizace zmiňovaného zákona o odborových organizacích a svazech tak, aby jeho ustanovení naplňovala mezinárodní standardy. Jako příklad ustanovení, které je s nimi jednoznačně v rozporu, lze uvést článek 12. Ten vznik odborové organizace podmiňuje předchozím schválením státním aparátem, což je v rozporu s čl. 2 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87. Proces kontroly a schvalování registrace odborové organizace navíc není transparentní. Přinejmenším problematický je pak článek 54, který zaručuje právo kolektivního vyjednávání a účasti na řešení kolektivních sporů jen některým odborovým organizacím, ačkoliv by obě dotčená práva měla být zaručena všem odborovým organizacím bez rozdílu.

Druhým zásadním požadavkem obsaženém v otevřeném dopise je zrušení zákona o sdružování a nevládních organizacích. Třetí požadavek se týká zrušení všech výjimečných trestních postihů uvalovaných na vedoucí odborových organizací. Poslední cíl zní: respektovat a rozvíjet důležitou roli Arbitrážní komise, což zahrnuje zejména zpřístupnění tohoto orgánu všem odborovým organizacím bez rozdílu. Na vyjednávání o změnách se navíc chce přímo podílet Vysoký komisař OSN pro lidská práva i zástupci Mezinárodní organizace práce.

Kambodžské ministerstvo vnitra požadavky na změny zákona o odborových organizacích a svazech odmítlo. Ve svém prohlášení uvedlo, že schválení zákona předcházela řada jednání a konzultací s relevantními zástupci všech dotčených stran. Přesto podotklo, že chce pokračovat v diskuzích, aby v budoucnosti bylo dosaženo shody ohledně možné změny některých článků. Tajemník ministerstva Bun Hun, který na změny zákonů dohlíží, se k věci odmítl vyjádřit.

Pomoci chce i Evropská unie

Vývoj událostí sleduje i Evropská unie, kam v současnosti putuje téměř polovina všech výrobků zhotovených v Kambodži. Protože má Kambodža dle měřítek mezinárodního ekonomického práva status nejméně rozvinuté země, podléhají její obchodní vztahy s EU zvýhodněnému režimu nazývanému Vše kromě zbraní (EBA). EBA garantuje rozvíjejícím se zemím dovoz výrobků jak bez cel a daní, tak bez množstevních omezení. Výjimkou jsou, jak název napovídá, zbraně a náboje.

Už začátkem loňského roku pohrozila EU kambodžské vládě zrušením výhod, které z EBA vyplývají, a to nejen v reakci na pracovněprávní situaci, ale celkovou politickou situaci v zemi. Evropská komise ve své zprávě upozornila na fakt, že ve volbách v roce 2018 opět uspěl Hun Sen, který je v čele země už od roku 1985. Komise kritizovala zejména zjevné potlačování opozice (před posledními volbami zakázal Hun Sen hlavní opoziční stranu) a znemožňování činnosti nevládních organizací a svobodných médií.

Budou sankce účinné?

Komise odeslala zprávu s žádostí o vysvětlení kambodžské vládě v prosinci. Hun Sen mezitím uvedl, že se sankcí ze strany EU neobává. „Po Brexitu bude britská ekonomika stále v pořádku, a dokonce bude schopná uskutečnit ještě více objednávek z Kambodže,“ uvedl. Zástupci Evropské obchodní komory v Kambodži ovšem upozorňují na rizika, která by rozhodnutí o  zrušení režimu EBA vůči Kambodži přinesla, a to zejména ohrožení evropských investic i veškerých aktivit v oblasti rozvoje, neboť ten je primárním účelem zřízení režimu EBA.

V únoru 2019 Evropská komise oficiálně zahájila proces, který má trvat celkem osmnáct měsíců a sestávat ze tří kroků – šest měsíců bude poskytnut na monitorování situace a prohloubení dialogu s vládními autoritami. Dalších šest měsíců si Evropská komise vyhradila na vypracování zprávy a rozhodnutí o zrušení či zachování režimu EBA. Posledních šest měsíců slouží jako doba nabytí účinnosti rozhodnutí.

Federica Mogherini, bývalá vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, již nyní vyjádřila, že kambodžská vláda učinila některé pozitivní kroky. Příkladem bylo propuštění opozičního politika Kema Sokhy z domácího vězení. Zákaz jeho politické činnosti však nadále trvá.

 

Poznámky

[1] Tripartita spočívá ve vyjednávání mezi zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců (obvykle odbory) za účasti vlády.

Zdroje

Blenkinsop, Philip (2019, 11. února). EU begins process to hit Cambodia with trade sanctions. Reuters. https://www.reuters.com/article/us-cambodia-eu/eu-begins-process-to-hit-cambodia-with-trade-sanctions-idUSKCN1Q015D

Center for Alliance of Labor and Human Rights (2020, leden). Analysis on the Law on Trade Unions and the Law Amending Articles 3,17, 20, 21, 27, 28, 29, 54, 55 and 59 of the Law on Trade Unions. https://www.central-cambodia.org/wp-content/uploads/2020/01/EN_Final_Analysis-of-TUL.pdf

Le Fevre, John (2019, 25. září). EU should have a ‘sober second thought’ over EBA removal: EuroCham Cambodia. AEC News Today. https://aecnewstoday.com/2019/eu-should-have-a-sober-second-thought-over-eba-removal-eurocham-cambodia/

Thul, Prak Chan (2019, 11. prosince). Cambodia PM dismisses EU sanctions threat, says Brexit will limit impact. Reuters. https://www.reuters.com/article/us-cambodia-eu/cambodia-pm-dismisses-eu-sanctions-threat-says-brexit-will-limit-impact-idUSKBN1YF0SG

Thul, Prak Chan (2020, 24. ledna). Global brands urge Cambodia to reform labor amid EU sanction threat. Reuters. https://www.reuters.com/article/us-cambodia-garment/global-brands-urge-cambodia-to-reform-labor-amid-eu-sanction-threat-idUSKBN1ZN11C

Fotografie

Zaměstnankyně textilní továrny. Cambodia's Garment Industry, autor: Chhor Sokunthea/World Bank, 19. února 2013, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0, editace: ořez.