Ústavní soud v únoru vydal nález, kterým potvrdil platnost zákona o střetu zájmů. Soud tak zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Co bylo návrhem požadováno? A co rozhodnutí soudu znamená? 

V roce 2017 byla přijata novela zákona o střetu zájmů č. 14/2017, v důsledku které, mimo jiné, členové vlády nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Cílem novely byla především úprava, že politik by měl být buď ve vysoké funkci, nebo podnikat. 

Téhož roku obdržel Ústavní soud návrh prezidenta republiky na zrušení části výše uvedené novely. Stejný návrh podala o měsíc později i skupina 44 poslanců Poslanecké sněmovny České republiky. Ústavní soud vedl v této věci spojené řízení. 

V obou případech bylo také zmíněno, že úprava směřuje především proti jedné osobě – Andreji Babišovi, jenž vlastní vydavatelství a rozhlasovou i televizní stanici, a že snahou stávajících ustanovení je ho poškodit. 

Andrej Babiš kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Zmiňované části zákona se kvůli tomu přezdívá lex Babiš. Zmíněná část zákona byla navrhovateli označen za protiústavní, neboť odporuje férovému vedení politické soutěže.

Návrhy bylo požadováno, aby ze zákona byla odstraněna ustanovení omezující vlastnictví médií a znemožňující získávání veřejných zakázek i přijímání dotací nebo investičních pobídek u firem ovládaných členy vlády.

Nález Ústavního soudu 

Po třech letech došel Ústavní soud k závěru. Soudci dříve nemohli naleznout potřebnou shodu na výroku a odůvodnění. Podle většiny ústavních soudců není zákon protiústavní a sleduje veřejný zájem na vedení politické soutěže. Tři soudci ovšem zůstali v menšině, když navrhovali zrušit alespoň část zákona, která se týká vlastnictví médií.

Důležitým bodem nálezu je ustanovení, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný. Není pravda, že cílí jen na premiéra Andreje Babiše. Zákon sice limituje premiéra, ale spolu s ním i tisíce dalších veřejných funkcionářů. Zdůraznil, že napadenou úpravu je třeba měřit vždy podle všech osob, které spadají do určité kategorie veřejných funkcionářů.

Soudci poukázali i na to, že právní úprava o střetu zájmů veřejných funkcionářů již v řadě dalších států existuje. V pojetí se sice liší, ale tento zákon je v právním řádu státu nezbytností. 

Stát není podnik 

V nálezu je též zdůrazněno, že stát není podnikem. „Služba státu je sice honorována, avšak výkon veřejné funkce není podnikáním, natož správou vlastního majetku. Je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat a zároveň zamezit tomu, aby takto svěřenou moc mohl využívat k prosazování osobních zájmů na úkor zájmu veřejného.

V tiskové zprávě Ústavní soud shrnul, že právní úprava nikomu nebrání ucházet se o veřejnou funkci z důvodu možného střetu zájmů založeného na majetku nebo provozování určité činnosti. Naopak stanoví, že se o veřejnou funkci může ucházet každý s tím, že případný vznik neslučitelnosti nebo střetu zájmů bude řešen až v případě, že veřejnou funkci nabude. Ústavní pořádek vyžaduje, aby se rozhodovali uchazeči o veřejnou funkci, nikoli aby stát změnil svou povahu tím, že se přizpůsobí osobní situaci a soukromým zájmům uchazečů a přestane být představitelem veřejného zájmu a obecného blaha pro všechny. Každý uchazeč o veřejnou funkci požadavky musí předem znát a nesmí být jimi dodatečně ‚zaskočen‘.

Ústavní soud nálezem zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Zákon zůstává v dosavadním novelizovaném znění bez jakékoliv změny.

Kritika způsobu přijetí zákona

V závěru odůvodnění nálezu se soudce zpravodaj Jan Filip vyjádřil, že zákon byl „přijat způsobem, který je na hranici akceptovatelného.“ Především v souvislosti se způsobem, jak se o novele a pozměňovacích návrzích chaoticky diskutovalo ve sněmovně. 

Samotná novela zákona o střetu zájmů vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice. 

 

Zdroje

Nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, sp. zn. Pl. ÚS 4/17.

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Fotografie

Bundesminister Sebastian Kurz trifft den tschechischen Vizepremier Andrej Babis. Wien, autor: Bundesministerium für Europa Integration und Äusseres, datum pořízení: 13.02.2015, zdroj: Wikipedia, CC BY 2.0, editace: ořez