Podobně jako jiné instituce se Rada pro lidská práva musela vyrovnat s koronavirovou situací. Pandemie protnula 43. zasedání a jedna část se musela přesunout o celé tři měsíce. Během nucené pauzy se k pandemii přičlenily i jiné problémy, mezi které patřily i rasové nepokoje v USA. Rada pro lidská práva se kromě plánovaných položek rozhodla zaměřit na obě naléhavá témata. 

Zasedání Rady OSN pro lidská práva probíhající od konce února do poloviny března 2020 s sebou přineslo nové výzvy a specifika. Jedním z nich byla i nutnost přesunout kvůli zhoršující se pandemii Covid-19 v Ženevě a ve světě finálních 8 dní o tři měsíce. Rada pro lidská práva obnovila zasedání opět v červnu a během osmi dní řešila aktuální témata zasahující do oblasti lidských práv, které se vyvinuly během tří měsíců pauzy způsobené pandemií.

„Black lives matter“ znělo i na půdě OSN 

Největší akademickou a žurnalistickou pozornost 43. zasedání přitáhl návrh usnesení iniciovaný Burkinou Faso, Palestinou a Íránem. Jejich prvotní návrh žádal založení nezávislé mezinárodní komise, která by prošetřila systematický rasismus a porušování lidských práv páchaných na „Afričanech a lidech s africkým původem ve Spojených státech amerických nebo v jiných částech světa“. Návrh usnesení přišel po vraždě George Floyda policisty v americkém Minneapolis a následnými protesty.

Iniciovaný návrh usnesení vyvolal naléhavou rozpravu týkající se rasismu policejních složek v USA, jehož výsledkem byla značně pozměněná rezoluce. V debatě na půdě OSN se velmi skloňovalo slovní spojení „Black Lives Matter“ a do rozpravy se přes video zapojil i bratr zavražděného ​​Philonise Floyd či trojice největších mezinárodních lidskoprávních organizací – Amnesty International, Human Rights Watch a American Civil Liberties Union, které otevřeně kritizovali rasově podmíněnou policejní brutalitu v USA. Ve prospěch návrhu na založení komise ve věci rasismu v USA argumentovali i Zvláštní zpravodaj OSN pro rasismus, rasovou diskriminaci, xenofobii, jakož i další experti OSN.

Navzdory původnímu návrhu rezoluce, která volala konkrétně po prošetření rasismu v USA i ve světě obecně se ve výsledné rezoluci po tlaku západních států nevyskytla reference na USA ani jednou a zřízení komise bylo také odmítnuto. 

Akademici a aktivisté hovoří o promarněné šanci adresovat rasismus v jedné z největších mocností. Navrhovaná komise s mandátem zaměřeným na USA by představovala jedinečný mechanismus a garantovala by OSN možnost monitorovat porušování lidských práv rovněž ve státě „globálního severu“, což je samo o sobě obtížně dosažitelné a při nynějším mocenském rozložení prakticky nemožné.

Původní text návrhu z dílny Burkiny Faso byl kritizován primárně evropskými zeměmi, včetně České republiky. Jejich hlavním argumentem proti rezoluci bylo tvrzení, že zaměření na USA je kontraproduktivní, protože rasismus je globální problém, a nikoliv problém jednoho státu.

Tato argumentační linie neuspěla u akademické ani aktivistické obce, která vnímá rasismus v USA a globální rasismus jako fenomény, které je třeba adresovat oba najednou. Podle této logiky je třeba, aby se OSN zabývala rasismem v jednotlivých státech, aby bylo možné adresovat rasismus globálně, jinak hrozí, že rezoluce OSN nebudou nic víc, než formalistické a příliš obecné fráze bez reálného dopadu.

Pokud by se podařilo přijmout původní rezoluci, jednalo by se o důležitý milník hned ve dvou rovinách. V té první by mezinárodní komunita vyslala signál, že rasismus je přítomen také ve „vyspělých demokraciích“ a jeho existence je neakceptovatelná bez ohledu na to, kde se vyskytuje. V druhé rovině by se jednalo o symbolický akt poukázání na velmoc globálního severu jako na porušovatele lidských práv, což je do dnešního dne v podstatě nemožné. Z rozpravy jasně vyplývá, že státy EU spolu s Austrálií nejsou ochotné takový krok podpořit a raději se upínají k širokým a abstraktním rezolucím, které v dlouhodobém horizontu ochraňují i ​​jejich chování a zájmy.

Covid-19 a lidská práva 

Pandemie Covid-19 zaměstnala Radu pro lidská práva nejen po organizační stránce, ale i po stránce obsahové. Mezi přijatými výstupy během zasedání byla i rezoluce, která specificky adresuje Covid-19 a možné dopady pandemie na lidská práva ve světě.

Obsah rezoluce ukazuje dvě roviny. Na jedné straně je pandemie situací, která je nestandardní a vyžaduje mimořádná opatření a nové strategie, na druhou stranu je však třeba držet se základních hodnot a respektování základních lidských práv. Podle přijaté rezoluce by proto měla každá strategie k zamezení pandemie v nejvyšší možné míře respektovat lidská práva. V době, kdy se rezoluce přijímala, jsme byli svědky několika opatření, které odsunuly ochranu lidských práv na poslední příčky důležitosti. Mezi taková opatření patřilo například sledování obyvatelstva přes mobilní služby, které disproporčně zasahovaly do uživatelských dat. V kontextu zemí V4 lze uvést příklad Slovenska, kde vyvstala otázka, zda státní karanténa vyhlášená na jeho území byla v souladu s procesními požadavky ochrany lidských práv, a to zejména požadavkem právního základu, neboť se ukázalo, že povinná státní karanténa pro navrátilce ze zahraničí nebyla ukotvená v žádném určitém nařízení a vázala se „pouze“ na prohlášení mimořádné situace. Takový postup ze strany státu byl kritizován slovenskou ombudsmankou Marií Patakyovou.

Přijatá rezoluce zdůraznila dlouhodobou a nepřímou rovinu, jakou pandemie může zasáhnout do ochrany lidských práv lidí ve světě, a to zejména prohlubováním již stávajících nerovností ve společnosti. Rezoluce vyzývá státy, aby věnovaly zvýšenou pozornost lidem z marginalizovaných skupin, jakými jsou například lidé s postižením, lidé bez domova, lidé žijící v chudobě nebo migranti. Je tedy nutné, aby se přijatá opatření zaměřovala na jejich specifické potřeby, a to častokrát nad rámec obecných opatření. Nutnost překonávat nerovnost se skloňovala i v rámci diskuzí o zajišťování zdravotní péče pro nemocné, jakož i při diskuzích o budoucím očkování proti této nemoci.

I přesto, že rezoluce státům neukládá žádná konkrétní závazná opatření, její symbolická hodnota má svůj význam. Zdůrazňuje, že pandemie je kolektivní světový problém, který vyžaduje globální solidaritu a spolupráci. Mimo jiné zmiňuje i nutnost podpory mezinárodních organizací, a to především Světové zdravotnické organizace (WHO). Referenci na WHO lze rozumět i jako reakci na jednání USA, které se rozhodlo pozastavit své členství v organizaci, a to navzdory zvyšujícím se počtům nemocných na jejich území, a důležitosti jejich geopolitického postavení.

Závěry

I přes pandemii Covid-19 se dá považovat 43. zasedání Rady za úspěšné. Tento rok bylo přijato symbolických 43 textů (39 rezoluci, 3 rozhodnutí a jedno prohlášení předsedy). Na loňském březnovém zasedání to bylo 29 textů. Kvalitativně se rovněž jednalo o širokou škálu – od Covid-19, rasismu ve světě, až po témata jako diskriminace na základě víry, nutnost registrace při narození, právo na práci, až po rezoluce, které pojednávaly o jednotlivých státech a oblastech.

Do budoucna můžeme očekávat aktivitu Rady OSN pro lidská práva při monitorování a adresování negativních vlivů pandemie Covid-19 na lidská práva. Z textu rezoluce je jasně patrné, že Rada je připravena se tomuto tématu aktivně věnovat i do budoucna. Pro mnohé je však zklamáním, že podobná ochota chybí u témat jako je rasismus a porušování lidských práv ve státech globálního severu.

 

Zdroje 

Gehrerová, Ria. Nariadenie, ktorým polícia uzavrela hranice, zrejme neexistuje, povinná štátna karanténa môže byť protiústavná. Denník N. 5. květen 2020. Dostupné: (https://dennikn.sk/1882207/nariadenie-ktorym-policia-uzavrela-hranice-z…).

Hill-Cawthorne, Lawrence. ‘Racism will not pass’… EJIL. 20. červenec 2020. Dostupné: (https://www.ejiltalk.org/racism-will-not-pass/). 

McGregor, Lorna. Contract-tracing Apps and Human Rights. EJIL. 30. duben 2020. Dostupné: (https://www.ejiltalk.org/contact-tracing-apps-and-human-rights/). 

Parmar Sejal. The Internationalisation of Black Lives Matter at the Human Rights Council. EJIIL. 26. červen 2020. Dostupné: (https://www.ejiltalk.org/the-internationalisation-of-black-lives-matter-at-the-human-rights-council/).

Universal Rights Group. Report on the 43rd session of the Human Rights Council. URG. 25. červen 2020. Dostupné: (https://www.universal-rights.org/nyc/blog-nyc/report-on-the-43rd-session-of-the-human-rights-council/). 

Fotografie

Protest BLM, autor: John Lucia, 9. červenec 2016, zdroj: Flickr, CC BY 2.0, editace: ořez.