Nové informace o situaci v tureckých detenčních zařízeních přinesl v srpnu Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Zveřejněny byly dvě souhrnné zprávy: první jako výsledek pravidelné kontroly, která proběhla v roce 2017, druhá jako shrnutí ad hoc kontroly z roku 2019. V jakých podmínkách osoby v zařízeních žijí?  

Vznik Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (dále Evropský výbor) je zakotven v Evropské úmluvě o zabránění mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání. Tato úmluva byla přijata na půdě Rady Evropy a v platnost vstoupila v roce 1989. Tento orgán pracuje při své činnosti s definicí zakotvenou v článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, v němž je garantováno, že nikdo nebude vystaven mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestu.

Jak název orgánu i úmluvy napovídá, jeho poslání spočívá v ochraně osob zbavených svobody zejména před mučením, ale i jinými formami krutého zacházení. Tím může být například psychické týrání, bránění v přístupu k dennímu světlu či zamezování v hledání právní pomoci. Evropský výbor funguje jako mimosoudní preventivní aparát.

Co delegace zjistila v roce 2017?

Právě z titulu snahy o monitorování situace v detenčních zařízeních byla v roce 2017 Evropským výborem vyslána delegace do Turecka. Cílem bylo zjistit, zda turecké orgány přijaly opatření, která jim byla již v předchozích letech doporučena. Delegace tak navštívila řadu věznic napříč zemí a zabývala se také situací osob nacházejících se v cele předběžného zadržení. Další zkoumanou skutečností bylo to, v jakých podmínkách jsou drženi vězni s duševními poruchami a vězni s chronickými zdravotními problémy. Za tímto účelem delegace navštívila specializovanou věznici v Istanbulu a Izmiru.

Zadržené osoby v řadě případů tvrdily, že se ze strany policistů i četníků setkaly se špatným zacházením. To spočívalo zejména v nadměrném užití síly během zatčení či zadržení. Zadržení byli také vystaveni špatnému fyzickému zacházení za účelem vynucení přiznání, anebo jako trest. Podle některých výpovědí používají turečtí policisté při výslechu dokonce elektrické šoky. Zejména ženy pak vypovídaly o špatném psychickém zacházení v podobě vyhrožování zbitím či znásilněním. V psychické rovině mělo docházet také k slovnímu napadání sexuální povahy. Podle Evropského výboru dosahují výše zmíněné případy krutého zacházení takové intenzity, že je lze označit za mučení.

Přelidnění jako hlavní zdroj problémů ve věznicích

Co se týče základní ochrany proti špatnému zacházení, seznala delegace, že ve většině případů byla o zadržení dané osoby informována její rodina či blízké osoby. Naopak nedostatky shledala delegace v tom, že většina dotazovaných osob byla podrobena neformálnímu výslechu ještě předtím, než měla možnost setkat se se svým právním zástupcem nebo zástupkyní. Podstatné vady byly nalezeny i v případě lékařských prohlídek, které mají probíhat po zadržení a při propuštění. Procedura totiž často probíhá jen formálně a ke skutečné fyzické prohlídce nedojde. Navíc u ní bývají přítomni policisté.

Problémy, kterým čelily osoby ve vězeních, byly především důsledkem přelidnění. V roce 2013 bylo v Turecku cca 132 tisíc vězňů, zatímco v roce 2017 již cca 221 tisíc, na což však tamní vězeňská infrastruktura nestačila adekvátně reagovat. Právě přeplněné věznice tak byly příčinou mnohdy nelidských životních podmínek. Za příklad může sloužit věznice v Trabzonu, kde bylo na 40 m2 drženo 32 vězňů, z čehož vyplývá i nedostatek lůžek ke spánku. Z tohoto důvodu jsou vězni často nuceni spát na betonové zemi či na směny, aby se na několika lůžkách vystřídali. K násilí či fyzickému zneužívání ze strany dozorců dle výpovědí zde, na rozdíl od osob zadržených policií, nedocházelo.

Přinesl čas zlepšení podmínek, nebo nové problémy?

V květnu roku 2019 vyslal Evropský výbor další delegaci, aby ověřila, zda se situace zadržených osob a osob ve věznicích v Turecku změnila k lepšímu. Během návštěvy byly provedeny rozhovory se stovkami lidí, kteří byli zadrženi či nedávno propuštěni v hlavním městě Ankara a městech Diyarbakır, Istanbul a Şanlıurfa. Mezi místa podrobená prohlídce patřila i věznice s maximální ostrahou ležící na ostrově İmralı.

Velké množství dotazovaných se i v posledních dvou letech setkalo se špatným fyzickým zacházením ze strany policie či četnictva. Facky, kopance a rány pěstí zažily podle výpovědí ženy i mladiství, přičemž útok byl mnohdy směřován do oblasti hlavy a obličeje. Policejní příslušníci měli fyzicky napadat zadržené během převozu do zařízení i po příjezdu, a to s úmyslem získat od dané osoby přiznání či informace. Kromě policistů a četníků se na zadržených dopouštěli násilí i příslušníci mobilních motocyklových zásahových jednotek, jimž se v Turecku říká „Yunus“.

Evropský výbor v roce 2019 dále zjistil, že u valné většiny dotázaných osob došlo k uvědomění příbuzných nebo blízkých osob o zadržení. Obvykle byl také zajištěn kontakt s právním zástupcem či zástupkyní, přestože v některých případech až po relativně dlouhé době. Tato prodleva podle tvrzení dotazovaných sloužila k tomu, aby policisté mohli provést neformální výslech. Jako alarmující se navíc ukázal reálný stav lékařských prohlídek. Ty, i přes upozornění Evropského výboru, mají stále celou řadu vad. Jedná se například o již zmiňovanou přítomnost policistů při samotné prohlídce. Docházelo také k vyhrožování ze strany policistů zadrženým osobám s cílem donutit je, aby svá zranění při lékařské prohlídce neukazovaly.

Apel na státní orgány a doporučení ohledně přelidnění

Přestože se podle delegace ve srovnání s poslední návštěvou intenzita případů špatného zacházení snížila, jejich frekvence stále zůstává na znepokojivé úrovni. Stejně jako v roce 2017 i nyní delegace doporučila turecké vládě, aby vyslala jasnou zprávu o „nulové toleranci“ těchto excesů, přičemž poslem tohoto sdělení by měl být sám prezident Recep Erdoğan.

Největší problém ve vězeňském prostředí – přelidnění – je nadále aktuální. Delegace se během své návštěvy setkala pouze s jedinou věznicí, která by nebyla přeplněná. Podobně jako před dvěma lety se tak Evropský výbor snažil nalézt řešení pro tento zásadní problém. Shledal, že není současných možnostech země postavit dostatečný počet nových vězeňských zařízení. Proto Evropský výbor navrhl systematické a dlouhodobé řešení, spočívající v právní úpravě, která by zajistila, že trest odnětí svobody je až poslední možností v tamním právním systému.

Reakce turecké vlády a výhled do budoucna

Turecká vláda vydala v reakci na zprávu Evropského výboru v roce 2017 rozsáhlý dokument, v němž vyjadřuje potěšení ze spolupráce s delegací a slibuje, že přijme opatření nutná k zamezení možných rizik vyplývajících ze stávajícího systému detence. Na druhou stranu však také uvádí, že lékařské prohlídky probíhají řádně jak při přijetí zadrženého, tak při jeho propuštění, a to bez přítomnosti dozorců. Přesto se, jak vyplývá z výše uvedeného, řada osob  i v současnosti v praxi setkává s pravým opakem.

 

Zdroje

Council of Europe (2020, 5. srpna). Council of Europe anti-torture Committee publishes two reports on Turkey. https://www.coe.int/en/web/cpt/-/council-of-europe-anti-torture-committee-publishes-two-reports-on-turkey

Response of the Turkish Government to the report of the European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman or Degrading Treatment or Punishment (CPT) on its visit to Turkey from 6 to 17 May 2019 (2020, 5. srpna). https://rm.coe.int/16809f20a3

Response of the Turkish Government to the report of the European Committee for the Prevention of Torture and Inhuman or Degrading Treatment or Punishment (CPT) on its visit to Turkey from 10 to 23 May 2018 (2020, 5. srpna). https://rm.coe.int/16809f20a0

Stockholm Center for Freedom (2020, 5. srpna). Council of Europe’s CPT confirms continued ill-treatment and torture in Turkey. https://stockholmcf.org/council-of-europes-cpt-confirms-continued-ill-treatment-and-torture-in-turkey/

Fotografie

Prezident Erdoğan, Recep Tayyip Erdoğan 2019 (cropped), autor: Mikhail Palinchak, 3. listopadu 2018, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY 4.0.