Zákon o registraci subjektů může ohrozit činnost neziskového sektoru
Ústavní soud se vyjádřil k subsidiaritě trestní represe
Výsledky výzvy o prioritách kanceláře ombudsmana pro veřejnost
Výsledky výzvy o prioritách kanceláře ombudsmana pro veřejnost
Zákon o registraci subjektů může ohrozit činnost neziskového sektoru
Vláda na začátku března vytvořila návrh zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami. Neziskové organizace, univerzity a další subjekty převážně občanského sektoru by tak musely být povinně zapsány v rejstříku pod správou Ministerstva spravedlnosti. Pokud by se subjekt do rejstříku nezapsal, mohl by čelit pokutě ve výši až patnáct milionů korun nebo „zákazu zahraničních vazeb“ až na pět let.
Návrh zákona čelí ostré kritice ze strany dotčených organizací, odborné veřejnosti i opozice, která se v případě přijetí zákona plánuje obrátit na Ústavní soud. Navrhovaný zákon totiž připomíná zákon o zahraničních agentech, který v Rusku zavedl Vladimir Putin v roce 2012. Ten slouží jako nástroj stigmatizace a potlačování občanské společnosti. Obdobné zákony platí také v Gruzii a v Maďarsku. Na Slovensku podobný návrh loni v prosinci zrušil tamní ústavní soud.
Podle Ondřeje Preusse, odborného asistenta na katedře ústavního práva PF UK, je návrh zákona problematický, protože není proporcionální ve vztahu k právu na soukromí. Vytváří také výraznou administrativní zátěž pro dotčené subjekty.
Jeho kritiku doplňuje také místopředsedkyně Benátské komise prof. Veronika Bílková. Podle její analýzy by český zákon dopadal na extrémně široké množství aktérů a mohl by dopadnout např. i na běžné uživatele Facebooku. Uvádí, že ačkoliv neoznačuje subjekty za „zahraniční agenty“ a nenutí je podstupovat mimořádné audity jako v Rusku, je stále v rozporu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česko vázané.
K návrhu zákona se negativně vyjádřili zástupci lidskoprávních neziskových organizací jako Amnesty International, Člověk v tísni a Jsme fér. Jde podle nich o snahu očernit jejich pověst a zamezit jejich činnosti. Svá záporná stanoviska vydala také Česká konference rektorů, Masarykova univerzita, Učená společnost česká ČR, Akademie věd a Univerzita Pardubice.
Ústavní soud se vyjádřil k subsidiaritě trestní represe
Ústavní soud v nálezu IV. ÚS 455/26 ze dne 25. 3. 2026 potvrdil důležitost subsidiarity trestní represe, zásady, která vyplývá z čl. 39 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny a která určuje, že trestní odpovědnost pachatele lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.[1]
Stěžovatel se v roce 2024 dostal do sporu s poškozenou, která ve vnitřních prostorách jeho prodejny natáčela video nabízeného zboží. Stěžovatel se proti ní ohradil a vyzýval ji, aby prostor opustila. Po neuposlechnutí jeho výzvy po poškozené hodil lahví vody a následně se po ní několikrát rozmáchl s baseballovou pálkou. Trestní soudy stěžovatelovo jednání vyhodnotily jako vydírání a uložily mu podmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let a rovněž trest vyhoštění na dobu tří let.
Ústavní soud tato rozhodnutí zrušil. Stěžovatelovo chování totiž nebylo natolik společensky škodlivé, aby zakládalo trestní odpovědnost, jelikož nezpůsobilo poškozené újmu, která by vyžadovala lékařské vyšetření. Incidentu navíc předcházela potyčka s poškozenou, která vypjatou situaci částečně vyprovokovala svým společensky nevhodným chováním.
Ústavní soud tedy vyhodnotil, že uložení trestu stěžovateli bylo nepatřičné a že jeho chování nezasluhovalo bezprostřední trestněprávní reakci. V nálezu zdůraznil, že trestní soudy musí při posuzování hraničních případů pečlivě zvážit společenskou škodlivost a zohlednit všechny okolnosti dané věci.[2]
Výsledky výzvy o prioritách kanceláře ombudsmana pro veřejnost
Kancelář ombudsmana i nová pozice dětského ombudsmana znají návrhy na témata, kterými by se měly přednostně zabývat v následujících třech letech. Získaly je z veřejného dotazníku zveřejněném na stránkách veřejného ochránce práv od října do prosince roku 2025. Výsledná data jsou aktuálně vyhodnocována a budou sloužit úřadu k vymezení strategie svého budoucího směřování.
Výzva nesla název „Vidíte problém, který by neměl zůstat bez povšimnutí?“. Vyplnilo ji 804 respondentů, z nichž pouze pětinu tvořily neziskové organizace, sociální služby či samosprávy, většinu podnětů vznesly fyzické osoby.
Zapojené osoby v odpovědích nejčastěji zmiňovaly témata, která se týkají dětí a mladých dospělých (odpovídající vzniku úřadu dětského ombudsmana, kterým byl v březnu zvolen Martin Beneš), dále oblasti sociální pomoci a zabezpečení a témata týkající se lidí s postižením a celé populace ČR. O něco méně častěji se objevovala témata související s tolerancí a diskriminací, zdravím, bydlením a problémy dotýkající se žen a dívek či starších lidí.
Dále lze z odpovědí vyčíst zájem veřejnosti o vysoce aktuální problematiku diskriminace v souvislosti s digitalizací, nedostupnost psychologické a psychiatrické péče, nedostatek dostupného a sociálního bydlení, nedostatečné řešení domácího a sexuálního násilí a sekundární viktimizaci obětí ze strany orgánů veřejné moci. Odpovědi se dotýkaly také práv cizinců na začlenění a práva na zdravé životní prostředí a ochranu klimatu.
Veřejnost bude mít v nejbližší době možnost znova se zapojit do činnosti ombudsmana skrze hlasování o členech poradního orgánu dětského ombudsmana.
Poznámky:
[1] §12 odst. 2 zákona č. 40/2009, trestní zákoník.
[2] Nález Ústavního soudu ze dne 25. března 2026, sp. zn. IV. ÚS 455/26. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2026/4-455-26_AN.pdf.
Zdroje:
Číhalíková Sedláčková, M. (2026, březen). Ne každé jednání naplňující znaky trestného činu vyžaduje trestní reakci aneb k subsidiaritě trestní represe [tisková zpráva]. Dostupné z: https://www.usoud.cz/aktualne/ne-kazde-jednani-naplnujici-znaky-trestneho-cinu-vyzaduje-trestni-reakci-aneb-k-subsidiarite-trestni-represe.
Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. (2026, březen). Podněty veřejnosti pro priority ombudsmanů na příští tři roky [tisková zpráva]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/dokument/hledame_temata_ktera_potrebuji_nasi_pozornost/.
Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. (2026, březen). Výzva Kanceláře ombudsmana potvrdila zájem veřejnosti o lidská práva [tisková zpráva]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/aktualne/vyzva_kancelare_ombudsmana_potvrdila_zajem_verejnosti_o_lidska_prava/.
Komenda, V. (2026, březen). Chystaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami čelí kritice. ČT24. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/koalicni-poslanci-chystaji-zakon-o-registraci-subjektu-se-zahranicnimi-vazbami-371155.
Nález Ústavního soudu ze dne 25. března 2026, sp. zn. IV. ÚS 455/26. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2026/4-455-26_AN.pdf.
Štechrová, V. (2026, březen). Účelem je patrně šikana, říká o zákonu o registraci subjektů se zahraničními vazbami expert Preuss. iRozhlas. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ucelem-je-patrne-sikana-rika-o-zakonu-o-registraci-subjektu-se-zahranicnimi_2603132144_elev.
Valášek, L. & Mikel, J. (2026, březen). Český zákon proti neziskovkám je horší než ten Putinův. Expertka říká proč. Seznam Zprávy. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-cesky-zakon-proti-neziskovkam-je-horsi-nez-ten-putinuv-expertka-rika-proc-301383.
Fotografie:
[1] Ústavní soud se v nálezu IV. ÚS 455/26 vyjádřil k subsidiaritě trestní represe. Budova Ústavního soudu, autor: David Bernard.
