8. 3. 2020   Michala Chadimová, Eliška Mocková

Sedm zemí včetně České republiky, dále Organizace islámské spolupráce, Arabská liga a třicet čtyři organizací a odborníků může podle rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (MTS) z 20. února 2020 působit v případě Palestiny jako amici curiae neboli „přátelé soudu“. Tito aktéři představí své argumenty ohledně teritoriální jurisdikce soudu. Konkrétně se vyjádří k tomu, zda může MTS vykonávat jurisdikci v souladu s článkem 12 Římského statutu nad zločiny spáchanými v oblastech Západního břehu Jordánu, východního Jeruzalému a v Pásmu Gazy.

Předběžné šetření a nerozhodnost soudu

Situace v Palestině je od 16. ledna 2015 ve fázi tzv. předběžného šetření, což znamená, že úřad žalobkyně MTS ještě formálně nezahájil vyšetřování podle čl. 53 Římského statutu. Dne 20. prosince žalobkyně Fatou Bensouda usoudila, že otázka teritoriální jurisdikce musí být vyřešena dříve, než bude zahájeno formální vyšetřování. 22. ledna 2020 tak formálně požádala přípravný senát, aby tuto záležitost rozhodl. Rozhodnutí žalobkyně někteří vítají jako znak rozvahy, jiní jako zbabělost či alibismus. V podstatě jde o přesunutí břemena této politicky, právně i emočně komplikované otázky z výkonné na soudní složku MTS.

1. 3. 2020   Jana Šikorská

The Supreme Court of the United Kingdom made a bold step, which can re-write textbooks. In the R v TRA case, the Court held that acts of torture under the UN Convention Against Torture can be committed by non-state armed groups, challenging the conservative state-centric view. How was the judgment received? What is the way forward?

The end of the decade was marked by the much anticipated judgment released by the United Kingdom Supreme Court (UKSC) in the R v TRA case. The UKSC, then still presided by Lady Hale, decided that for the purposes of domestic prosecution, the definition of torture under the United Nations Convention Against Torture (UNCAT) can be understood to include torture committed by officials of non-state armed groups. Such interpretation confirmed a broader understanding of who can commit torture under the UNCAT that stretches beyond the more conservative state-centric model.

10. 2. 2020   Pavel Doubek

Lidskoprávní multikoncert. Tak by šlo nazvat setkání 400 delegátů lidskoprávních organizací z více než 100 zemí světa, kteří se sešli na 40. kongresu Mezinárodní federace lidských práv na Taiwanu v říjnu loňského roku. S heslem „Naše práva, náš zápas, naše budoucnost“ si setkání dalo za cíl povzbudit efektivitu celosvětové ochrany lidských práv, která je v současné době na ústupu.

Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) je mezinárodní nevládní organizace fungující od roku 1922 a sdružující 184 organizací ze 112 zemí světa. Zaměřuje se na dodržování všech kategorií základních lidských práv (práva občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní) zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv z roku 1948.

19. 1. 2020   Zuzana Malá

In October, Turkey launched “Operation Peace Spring” in the northeastern part of Syria, which was controlled by Kurdish-led forces. The operation began after President Trump withdrew US forces from northern Syria. The Kurdish-led forces have been a strong US ally against the so-called Islamic State radical group in the past. The Turkish president, Recep Erdoğan, has been strongly criticised for these actions by his Western allies.

Who are the Kurds?

There are between 25 and 35 million Kurds, who are an ethnic group inhabiting parts of Turkey, Syria, Iraq and Iran. Even though there are many members of this minority, they have never been able to create a nation-state.

4. 1. 2020   Martin Pracný

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost obhájila v říjnových parlamentních volbách vítězství z minulých voleb. K vítězství jí pomohl nejvyšší obdržený počet hlasů v historii demokratického Polska. Podle politiků se jednalo o nejdůležitější volby za poslední tři dekády.

Sociálně konzervativní strana vedená předsedou Jarosławem Kaczyńskim získala ve volbách do polského Sejmu, který je dolní komorou parlamentu, více hlasů než kterákoliv jiná polská politická strana od pádu komunismu. Vládnoucí strana obdržela celkově 43,6 % hlasů, což znamená, že si oproti minulým parlamentním volbám polepšila o 6 %, představujících 2,3 milionů hlasů.

2. 12. 2019   Aneta Frodlová

The British people voted for the withdrawal of the United Kingdom (UK) from the European Union (EU) in the 2016 referendum. The UK should have left the EU by the end of October 2019. How did the individual negotiations go and what were their results?   

The referendum about Brexit 

As a member state, it is possible to leave the EU on the basis of a democratic decision, which is approved by the public, as it is governed by Article 50 of the Treaty on European Union. This is exactly what happened in the case of the UK. The referendum took place in June 2016. The official turnout was 72.2 % of possible voters. 51.9 % people voted to  withdraw, and conversely, 48.1 % people voted to remain in the EU. David Cameron resigned from his post as Prime Minister after the results went public. He was succeeded in his post by Theresa May.

29. 11. 2019   Douglas Radcliff

Two years ago, in 2017, the Rohingya refugee crisis in Myanmar engendered international attention. The crisis was all over the news and social media, and for a moment, the entire world seemed to be coming together to attempt to resolve the crisis and alleviate the human rights violations. Today, although the crisis is no longer anywhere near as prevalent in the media, the Rohingya are still facing extreme persecution from those in charge.

The Contemporary Problem

Today, approximately 600,000 Rohingya are still living in reprehensible conditions in Myanmar according to the United Nations’ (UN)  new report released to the public in September 2019. Additionally, although genocide has not been officially named, numerous UN officials from their recent fact-finding mission and report on Myanmar have stated that the Rohingya still living in Myanmar face the “threat of genocide.”