Březnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme reportáží Elišky Mockové ze studia mezinárodního humanitárního práva a lidských práv na Ženevské akademii. Autorka popisuje nejen samotné studium na této prestižní instituci, ale věnuje se i situaci týkající se financování takové studijní zkušenosti.

Navazuje Barbora Valíková se svým příspěvkem o nejnovějším nositeli Nobelovy ceny míru. Tím je etiopský premiér Abiy Ahmed. Jak se mu za pouhý rok a půl ve funkci podařilo, že se Nobelův výbor rozhodl udělit nejprestižnější ocenění právě jemu?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Jana Šikorská zaměřuje na možnosti stíhání zbrojařských firem za válečné zločiny páchané v Jemenu. Hodnocení případného spolupachatelství však v takovém případě není vůbec jednoduché.

Zuzana Andreska z evropské sekce informuje o zahájení nového soudního roku u Evropského soudu pro lidská práva, v rámci kterého byl mimo jiné hodnocen rok uplynulý. Jaké byly zásadní loňské kauzy?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Michaela Stenzelová věnuje případu, který řešil Výbor OSN pro lidská práva. Ten se ve svém rozhodnutí vyjádřil, že negativní důsledky klimatických změn mohou být v budoucnu důvodem pro udělení azylu.

Klára Košťálová z české sekce vysvětluje obsah chystané novely zákona a soudech a soudcích. Jaké podstatné změny přinese do organizace a fungování českého soudnictví?

V úvodní části zimního vydání Bulletinu lidských práv začínáme rozhovorem s americkou právničkou Kimberley Motley, která zastupuje cizince obžalované v Afghánistánu. Jak zde vypadá trestní řízení?

České zástupkyně v Benátské komisi Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková přináší zprávu z prosincového zasedání, které se zaměřilo především na jazykový zákon na Ukrajině, trestní odpovědnost ústavních soudců a návrat Ruska do Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

Pavel Doubek poté přibližuje závěry jednání lidskoprávních smluvních orgánů působících v Ženevě za druhou polovinu minulého roku.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Jana Šikorská o plánovaném vyšetřování zločinů v Palestině. Žalobkyně Mezinárodního trestního soudu požádala soudce o rozhodnutí ve věci rozsahu územní jurisdikce soudu.

Jakub Drahorád z evropské sekce se věnuje dvěma případům u Evropského soudu pro lidská práva, které se týkají omezení svobody, z nichž každý dopadl jinak. Jaký byl mezi nimi rozdíl?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Tereza Ciupková případ Gambie v. Myanmar před Mezinárodním soudním dvorem OSN, který se týká možné genocidy Rohingů. V lednu soud Myanmaru nařídil předběžná opatření za účelem ochrany této menšiny.

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na spor kardinála Dominika Duky s Divadlem Husa na provázku, ve kterém se odehrál střet mezi svobodou náboženského vyznání a svobodou umělecké tvorby.

 

Prosincové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Veroniky Bílkové a Kateřiny Šimáčkové, českých zástupkyň v Benátské komisi. Říjnovým „bestsellerem” se stalo stanovisko k tzv. Istanbulské úmluvě, hojně diskutované i v ČR.

Navazuje Monika Hanych, která představuje téma umělé inteligence a lidských práv. Jako zástupkyně ČR ve výboru Rady Evropy pro tuto problematiku přibližuje, čím se bude nový orgán zabývat a jaká lidskoprávní úskalí může technologický pokrok představovat.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost informuje Barbora Valíková o vývoji v případu Bosca Ntagandy, kdy po nedávném rozhodnutí o vině konžského povstalce nyní Mezinárodní trestní soud rozhodl o výši trestu a odsoudil jej ke 30 letům vězení.

Zuzana Andreska z evropské sekce se věnuje španělské kauze, ve které Evropský soud pro lidská práva neshledal porušení práva na soukromí v případě sledování zaměstnanců pomocí kamerového systému.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva vysvětluje Tereza Ciupková situaci v Bolívii, kde průběh prezidentských voleb vedl až k rezignaci Evo Moralese a jeho útěku do Mexika. Je namístě vnímat události jako státní převrat, nebo vítaný posun k demokracii? Anebo je situace ještě složitější?

Pavel Doubek z české sekce se zaměřuje na kritiku dodržování lidských práv v České republice ze strany Výboru OSN pro lidská práva. Tzv. závěrečná doporučení Výboru představují kromě určitých pozitivních aspektů rovněž celou řadu oblastí, které je v ČR zapotřebí zlepšit.

 

V těchto dnech si připomínáme již třicet let od listopadových událostí roku 1989. K této příležitosti jsme o úvodní příspěvek pro čtenáře Bulletinu požádali skutečně výjimečnou osobnost. Předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský byl nejen přímým účastníkem listopadových událostí, ale následující roky se rovněž aktivně podílel na vytváření nejprve československého a poté českého právního řádu. Od svého jmenování předsedou Ústavního soudu v roce 2003 se věnuje ochraně ústavy a základních práv. Jaké jsou jeho vzpomínky na události roku 1989 a následné právní výzvy?

Pokračujeme sekcí Mezinárodní trestní spravedlnost, ve které se Barbora Valíková věnuje případu obnoveného soudního řízení bývalého rwandského ministra. Zuzana Malá poté přibližuje podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který se týká smrti migrantů ve Středozemním moři. 

Karolina Michková z evropské sekce vysvětluje stanovisko generálního advokáta Soudního dvora EU k nezávislosti polské justice.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Martin Pracný zaměřuje na krizi ve Venezuele a ústavní aspekty tamní koexistence dvou prezidentů.

Česká sekce ve věnuje sametové revoluci. Zdeněk Nevřivý a Gabriela Štvrtňová jakožto „porevoluční děti” krátce představují svůj pohled na tehdejší události. Aneta Frodlová následně přibližuje průběh demokratických změn ve státech nynější Visegrádské čtyřky - tedy v Maďarsku, Polsku a tehdejším Československu.

Říjnové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s generálem Petrem Pavlem, kterého není třeba příliš představovat - bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a poté předseda vojenského výboru NATO, nyní v civilu zpět v ČR. Jak se dívá na své působení v Severoatlantické alianci? Proč je třeba více se zabývat kybernetickou bezpečností? A co vnímá jako podstatné hrozby pro Českou republiku?

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková nový strategický plán žalobkyně Mezinárodního trestního soudu na následující tři roky. Přestože v červenci zaznamenala prokuratura díky odsuzujícímu rozsudku podstatný úspěch, dlouhodobě jsou výsledky práce úřadu žalobkyně spíše neuspokojivé, na což má nový plán reagovat.

Tereza Žuffová - Kunčová z evropské sekce se věnuje zajímavému případu, v rámci kterého Evropský soud pro lidská práva řešil, zda a do jaké míry má chránit i práva stěžovatele, který tuto instituci a její soudce veřejně uráží.

 V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na novou dohodu struktur OSN pro životní prostředí a pro lidská práva, která si klade za cíl zefektivnit ochranu a prosazování lidských práv v boji proti devastaci přírody.

Zdeněk Nevřivý z české sekce se věnuje případu chlapce, který zmizel před více než dvaceti lety. Jeho matka se domáhala možnosti nahlédnout do policejního spisu, což však policie odmítala. Případ se nakonec dostal až k Ústavnímu soudu, který právo matky potvrdil.

Zářijové vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme rozhovorem s osobností, která vybudovala Člověka v tísni – největší českou humanitární organizaci, která je zároveň jednou z předních na světové úrovni. Šimon Pánek přibližuje nejen vznik, ale také současné aktivity Člověka v tísni v ČR, Evropě i vzdálenějších oblastech. Kromě toho se dozvíte, jaké činnosti tato organizace vyvíjí v oblasti lidských práv i co považuje Šimon Pánek za největší výzvu současnosti.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Katarína Hukelová věnuje problémům mezinárodního trestního soudu. Realita jeho fungování totiž dávná očekávání nenaplňuje. Kde je třeba hledat příčiny?

Michal Kubica z evropské sekce se zaměřuje na Radu Evropy, která navrátila Rusku hlasovací práva, jež mu pozastavila v roce 2014 v reakci na anexi Krymu. Současné rozhodnutí tak lze vnímat jako pragmatický krok tiše uznávající status quo výměnou za opětovné platby ruských členských příspěvků.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva diskutuje Aneta Boudová přístup Číny k etnické menšině Ujgurů, jejíž příslušníky pod záminkou boje proti extremismu zavírá do tzv. převýchovných táborů.

Aneta Frodlová z české sekce se věnuje návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení zákona o státním občanství, jež vylučuje soudní přezkum rozhodnutí v případě ohrožení bezpečnosti státu na základě utajovaných informací. Jak reagoval Ústavní soud?

Letní vydání Bulletinu lidských práv zahajujeme příspěvkem Martina Kopy k 60. výročí vzniku Evropského soudu pro lidská práva. K čemu vlastně potřebujeme kromě všech domácích soudů v oblasti lidských práv i „mezinárodního hlídače”?

Navazují české zástupkyně u Benátské komise Veronika Bílková a Kateřina Šimáčková, které popisují přijatá stanoviska komise týkající se svobody náboženství a vyznání v Černé Hoře, jmenování soudců Nejvyššího soudu v Gruzii či reformy justice v Rumunsku.

Nikola Klímová poté přináší závěry jednání Rady OSN pro lidská práva. Mezi diskutovanými tématy byla zhoršující se situace ve Venezuele, vyšetřování vraždy saúdského novináře Chášukdžího či diskriminace žen v Polsku.

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost přibližuje Barbora Valíková nový rozsudek Mezinárodního trestního soudu. Konžský vůdce milic Bosco Ntaganda byl usvědčen ve všech bodech obžaloby ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Tereza Žuffová - Kunčová z evropské sekce se věnuje polské reformě soudnictví. Jak se bude k ohrožení právního státu v Polsku stavět Soudní dvůr Evropské unie?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Aneta Boudová zaměřuje na trend podstatného zpřísňování potratové politiky, patrný v řadě států USA.

Aneta Frodlová z české sekce diskutuje proměny přístupu k trestu smrti. Po přiblížení mezinárodní situace se zaměřuje na vývoj u nás, a to od první republiky až do současnosti.