Na úvod Bulletinu Vás Veronika Nováková vezme na výlet do Štrasburku a podělí se o zkušenosti ze své stáže ve Výboru pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost Adéla Hrdá informuje o sjednání Lublaňsko-Haagské úmluvy, která je významným milníkem v postihu mezinárodních zločinů. Můžeme být hrdí, že jedním z prvních signatářů je Česká Republika. Klára Popelková se vydává na průzkum do světa internetu a zamýšlí se, jakou roli má mezinárodní trestní právo v kontextu kybernetických hrozeb a kyberzločinů.

Johana Marešová z evropské sekce analyzuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci M.G. proti Litvě (ublížení na zdraví). Jaký je pohled štrasburského soudu na ukládání mírných trestů za sexuálně motivované trestné činy? Sára Aiblová dále pojednává o výběru soudců Soudního dvora EU a ESLP. Jak zajistit, že do lavic evropských soudů usednou skutečně ti nejlepší?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva si Da Bean Ye všímá soudního procesu s příslušníky egyptských bezpečnostních složek, kteří čelí obžalobě z mučení a vraždy italského studenta Giulia Regeniho. Radek Tesař dále prochází globální Index vnímání korupce za rok 2023. Je umístění ČR na 41. místě ze 180 států dobrým výsledkem?

Anna Pěničková z české sekce zakončuje miniseriál civilního držení střelných zbraní. Jaké praktické otázky vyvstávají v souvislosti se ziskem a držením zbrojního průkazu? Denis Pauk se ve svém článku dále zaměřuje na právní aspekty pomluvy a obrany proti ní. Jakub Dubják sekci uzavírá s nálezem Ústavního soudu, který se vyjádřil k právu dítěte znát svého biologického otce.

Na úvod Bulletinu Vás Veronika Nováková zve na půdu Parlamentního shromáždění Rady Evropy a informuje o tématech, kterými se shromáždění zabývalo na svém podzimním zasedání.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se podíváme pod pokličku Mezinárodního soudního dvora.  Veronika Kubáňová upozorňuje na prozatímní opatření MSD ve věci podezření z genocidy páchané Izraelem v Pásmu Gazy. Adéla Čapková dále přibližuje rozhodnutí soudu, který zamítl většinu obvinění Ruska, že na Ukrajině financuje terorismus a dopouští se rasové diskriminace.

Natálie Hamadejová z evropské sekce pojednává o dohodě mezi Radou EU a Evropským parlamentem stran posílení pravidel pro boj s obchodováním s lidmi. Dočká se směrnice o prevenci obchodování s lidmi nového kabátku? Sára Aiblová si dále všímá průlomovém rozsudku Soudního dvora Evropské unie, podle něhož lze genderově podmíněné násilí na ženách považovat za důvod pro udělení mezinárodní ochrany.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Karin Lišková věnuje propojení pornografického průmyslu a obchodování s lidmi. Vydělává na byznysu s lidmi společnost Pornhub? Daniela Skácelíková se dále věnuje tématu moderního otroctví v kávovém průmyslu. Víte, co se skrývá za Vaším šálkem kávy?

Anna Pěničková z české sekce se noří do aktuální diskuze o civilním držení střelných zbraní. Jak právo reagovalo na držení zbraní v minulosti a jak je tomu dnes? Barbora Headlandová dále pojednává o nálezu Ústavního soudu, který shledal nedostatečné odškodnění újmy na zdraví v souvislosti s pobytem ve vazbě. Jakub Dubják přispívá nálezem, v němž se Ústavní soud vyjádřil k vyživovací povinnosti otce dětí, který se nachází v insolvenci.

Na úvod zimního Bulletinu Vás Pavel Štěpáník a Alžběta Dvořáková zvou do kyberprostoru a seznamují s činností Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Čím se úřad zabývá a jakým výzvám čelí?

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Adéla Hrdá vydává na horkou půdu Súdánu, který se po dvaceti letech opět ocitá ve stínu občanské války. Klára Popelková dále upozorňuje na kritickou situaci v Pásmu Gazy a informuje o probíhajícím vyšetřování možných válečných zločinů.

Jan Nevlída z evropské sekce listuje stanoviskem generální advokátky Tamary Ćapety k otázce, zda má Soudní dvůr EU chránit lidská práva i v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V navazujícím článku si Johana Marešová všímá návrhu směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Přiměje velké společnosti, aby dbaly na dodržování lidských práv a ochrany životního prostředí?

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Da Bean Ye ohlíží po uplynulém roce 2023 a poukazuje na klíčové události, které přispěly k ochraně práv dětí. Vyrůstají děti ve zdravém a bezpečném prostředí? Le Minh Tam dále zve k přečtení příručky pro novináře s názvem Digitální doba s lidskou tváří, která přibližuje možné dopady moderních technologií na novinářskou práci.

Smutné čtení přináší Anna Pěničková z české sekce, která se vrací k tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Denis Pauk se následně obrací k Hradu a poukazuje na institut prezidentské milosti, která je od nového roku opět v rukou prezidenta. Jakub Dubják uzavírá sekci analýzou nálezu Ústavního soudu, který shledal porušení participačních práv dítěte umístěného do výchovného ústavu.

 

 

Dne 10. prosince 2023 oslavila své 75. narozeniny Všeobecná deklarace lidských práv, jeden z nejvýznamnějších lidskoprávních dokumentů. S prvním narozeninovým přáním přichází  Martin Kopa a seznamuje nás se strhujícím životním  příběhem otce Deklarace, Reného Cassina.

Druhý balíček narozeninových gratulací přináší stážisté ze sekce mezinárodní trestní spravedlnost. Veronika Kubáňová se zabývá rolí OSN při stíhání zločinů podle mezinárodního práva. Navazuje Adéla Čapková a osvětluje nový návrh na rekodifikaci zločinu agrese v rámci Římského statutu.  Adéla Hrdá dále přichází s aktuální informací o vydání mezinárodního zatykače na syrského  prezidenta Bašára Asada ze strany Francie.

S přáními nezahálí ani evropská sekce. Johana Marešová se dívá na průnik dvou lidskoprávních systémů, OSN a Rady Evropy. Jan Nevlída dále analyzuje rozsudek ESLP ve věci Plechlo proti Slovensku, který se týká odposlechů ve vztahu k právu na soukromí a rodinný život. Natália Hamadejová poté informuje o věci Pająk a další proti Polsku, v níž ESLP rozhodlo porušení Úmluvy tím, že došlo ke snížení věku pro odchod do důchodu soudců.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva se Karin Lišková zamýšlí nad cíli udržitelného rozvoje OSN známé jako Agenda 2030. Da Bean Ye poté informuje o stém výročí organizace Interpol. Daniela Skácelíková též připomíná, že 75. výročí slaví též Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia.  

O tom, jak Všeobecná deklarace prozařuje do českého práva pojednává Denis Pauk z české sekce. Anna Pěničková rovněž listuje výroční zprávou BIS a informuje o aktuálních hrozbách pro bezpečnost ČR. Barbora Headlandová závěrem analyzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu týkající se úřední změny pohlaví u transgender osob.

 

Na úvod listopadového Bulletinu Vám přinášíme zamyšlení předsedy Nejvyššího správního soudu, Karla Šimky. Ten se ve svém článku zabývá vývojem správního soudnictví, hledáním hranic soudcovské moci i výzvami, před nimiž stojí „střecha” správního soudnictví, jíž předsedá.

V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Roman Tocháček věnuje aktuálnímu Izraelsko-palestinskému konfliktu, který se v plné síle opět rozhořel. Nikola Burdová přináší aktuality ze světa univerzální trestní jurisdikce a přibližuje stíhání pachatelů rwandské genocidy ze strany Belgie a Nizozemska.

Filip Lamparter z evropské sekce přibližuje rozhodnutí ESLP ve věci Valiullina a ostatní proti Lotyšsku, ve kterém soud posuzoval navýšení podílu lotyšského jazyka ve výuce, což mělo kolidovat s právy místní ruskojazyčné menšiny. Daniela Maiettová se dále zabývá věcí Baret a Caballero proti Francii, která se týká zákazu vývozu gamet a embryí do zahraničí.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva nás Radek Tesař zasvěcuje do fenoménu tzv.rychlé módy, neboli fast fashion. Je trend „co týden, to nové tričko” dlouhodobě udržitelný? Le Minh Tam přináší aktuální pohled k brazilskému Nejvyššímu soudu, který ochránil domov domorodého kmene Xokleng.

Chvála a kritika. Tak lze stručně hodnotit návštěvu ČR ze strany Komisařky pro lidská práva Rady Evropy Dunje Mijatovićové,

 níž v české sekci pojednává Karolína Vejmolová. Jakub Dubják nás dále seznamuje s rozhodnutím Nejvyššího soudu v kauze hanlivého zkomolení jména Tomia Okamury.

Úvodem nám ještě dovolte vyjádřit upřímné poděkování našim podporovatelům v hithitové kampani „Pojďte se s námi postavit

a lidská práva”, kteří nás podpořili koupí kompletního balíčku. Jmenovitě Veronice Wolny, Jolaně Dvořákové, Ľubomíru Majerčíkovi, Tomáši Langáškovi, Miroslavu Knobovi, Miroslavě Šípošové, Zuzaně Vikarské, Ladislavu Vyhnánkovi, Tomáši Dokulilovi, Michaeli Švarcovi a Martinu Kopovi. Moc děkujeme!

The Czech Centre for Human Rights and Democracy is proud to present a new issue of the Czech Republic Human Rights Review.

The year 2022 was marked by significant international events to which Czech law and policy had to respond. Most notably of which included Russian aggression in Ukraine and the consequential refugee influx and energy crisis. In our opening essays, Veronika Nováková introduces the newly adopted sanction act, known as the Czech Magnitsky Act, and investigates the legal ramifications of the Russian-Ukraine war. For example, changes in asylum law and criminal liability for war crimes before national courts.

In the following pieces, Veronika examines the Czech presidency of the Council of the European Union, and Kateřina Ochodková sheds light on the Czech endeavor in the UN Human Rights Council, first as its member, then as the presiding State.

Continuing, in analyzing the global climate crisis, Marie Gavendová probes into Czech commitments to reduce emissions and limit the use of coal-fired resources. Kateřina Ochodková then discusses a particular cross-border environmental case of the Turów Coal Mine in Poland.

Regarding the development in the Czech judiciary, Marie Gavendová analyzes intriguing discrimination cases before the Supreme Administrative Court. Do children and foreign nationals face discrimination in access to accommodation and restaurant services? Moreover, Kateřina Ochodková investigates a controversial “transgender” judgment of the Constitutional Court. Did it find the sterilization surgery, a statutory requirement for official change of one's gender, unconstitutional?

Marie Gavendová then scrutinizes an ongoing debate on same-sex marriage in the Czech Republic and illuminates the proposal for an amendment to the Civil Code that would introduce same-sex marriage before the law. Why are same-sex marriages still not permitted?

A positive change arrived in January 2022 when the compensation act for unlawful sterilization of women was finally adopted. Dominika Šudová probes into this longawaited law and discusses its strengths and weaknesses. Dominika further explores the development in the area of rights of people with disabilities and explains how the Czech Republic monitors the commitments under the Optional Protocol of the UN Convention on the Rights of People with Disabilities.

Podzimní číslo našeho Bulletinu začínáme reportáží Natálie Dřínovské ze stáže u Soudního dvora Evropské unie. Jak stáž probíhá, v čem je přínosná a proč se budete v Lucemburku cítit jako doma?

Z příjemné stáže v Lucemburku nás do surové reality mezinárodního práva vrátí Roman Tocháček. Ten se ve svém článku věnuje nechvalně známé paramilitární organizaci Wagnerovci. Kde se nezvaní bojovníci vzali a co chtějí? Nikola Burdová navazuje aktuálním pohledem k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, který se zabývá tvrzením Ruska, že Ukrajina páchá genocidu na ruskojazyčném obyvatelstvu.

Daniela Maiettová z evropské sekce pojednává o přípravě nařízení Evropské unie proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu. Jde o dobrý krok nebo nepřiměřený zásah do osobních údajů? Filip Lamparter dále pojednává o rozsudku ESLP ve věci Kovačević v. Bosna a Hercegovina, který odhalil nedostatky tamního volebního systému.

V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva nás Le Minh Tam přivádí na půdu Valného shromáždění OSN, které požádalo Mezinárodní soudní dvůr o posouzení právních důsledků vyplývajících z izraelské okupace palestinských území. Radek Tesař se dále věnuje nové popravčí metodě v Alabamě, vraždění uprchlíků na hranicích v Saúdské Arábii či porušování lidských práv v Tibetu.

Ani česká sekce tentokrát nepřichází s radostnými tématy. Jakub Dubják se věnuje rozhodování lékařů „o pacientce, bez pacientky“ v kontextu pokynu neresuscitovat. Karolína Vejmolová si dále všímá trestního oznámení za nenávistné projevy na internetu vůči Romům a odsuzujícího rozsudku ve věci odstřelovače proruských separatistů na Ukrajině.