Centrum pro lidská práva a demokratizaci

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, zpracovává odborné studie, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech. Přečtěte si o nás více.

Vedoucí Centra Jan Lhotský publikoval o reformě lidskoprávních smluvních orgánů OSN

Univerzitní centrum v italských Benátkách zaměřené na lidskoprávní vzdělávání (EIUC) v říjnu publikovalo závěrečnou práci vedoucího Centra pro lidská práva a demokratizaci Jana Lhotského. EIUC zveřejní online každý rok pět nejlepších prací z ročníku E.MA lidskoprávního programu. Jan Lhotský v uvedené práci analyzuje fungování lidskoprávních smluvních orgánů OSN, které zasedají v Ženevě, a navrhuje konkrétní podobu reformy pro rok 2020, ve kterém bude o potřebných změnách rozhodovat Valné shromáždění OSN. Práce je nazvaná Human rights treaty body review 2020: towards an integrated treaty body system a její abstrakt i samotný text lze nalézt zde.

30.9.2018
Eva Drhlíková

Tip měsíce z Bulletinu

Evropský soud pro lidská práva v případě M. L. a W. W. proti Německu při vyvažování mezi právem na soukromý život a svobodou projevu rozhodl, že nebylo porušením práva na soukromý život neanonymizování celého jména a příjmení odsouzených za vraždu v archivních materiálech médií na internetu.

Pozadí případu

Stěžovatelé M. L. a W. W. byli v roce 1993 německými soudy odsouzeni, byť vždy trvali na své nevině, za vraždu známého herce Waltera Sedlmayra na doživotí. V srpnu 2007 a lednu 2008 byli následně podmíněně propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody.

V roce 2000 rozhlasová stanice Deutschlandradio vysílala zprávu o výročí vraždy, ve které stanice zveřejnila celá jména stěžovatelů a zmínila i jejich neúspěšnou snahu o obnovu řízení. Přepis zprávy zůstal v on-line archivu rozhlasové stanice. Stěžovatelé se tedy v roce 2007 se obrátili na regionální soud v Hamburku s žádostí o anonymizaci jejich osobních údajů v přepisu (nežádali o úplné odstranění přepisu).

Hledáme stážisty/stážistky

Odborné akademické centrum lidských práv hledá nové stážisty/stážistky pro pravidelné měsíční psaní článků do Bulletinu o lidských právech a další aktivity Centra v tematických oblastech:

 

  • Mezinárodní trestní spravedlnost
  • Evropský systém ochrany lidských práv
  • Mezinárodní politika, byznys a lidská práva
  • Česká republika a lidská práva

Chcete se podílet na tvorbě lidskoprávního časopisu a na dalších aktivitách Centra? Zájemci nechť pošlou do 20. října 2018 na e-mailovou adresu info@centrumlidskaprava.cz zprávu obsahující v předmětu slovo „Stáž“ a za pomlčkou název tematické oblasti, které by se chtěli věnovat. Do obsahu zprávy uveďte krátké zdůvodnění svého zájmu a do přílohy e-mailu přiložte svůj životopis.

Stáž bude trvat od 1.11.2018 do 31.10.2019. Bližší informace o činnosti Centra naleznete na tomto odkazu.

Centrum pořádá přednášku na téma Vývoj lidských práv 2017-2018

Centrum pro lidská práva a demokratizaci vás srdečně zve na přednášku na téma "Vývoj lidských práv 2017-2018", která proběhne ve středu 3.10. od 18:15. Místem konání je Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, učebna 038. Tematicky se bude přednáška zabývat mezinárodní trestní spravedlností, evropským systémem ochrany lidských práv a vývojem v České republice.  

28.9.2018
Douglas Radcliff

Taking effect on August 1, 2018, Denmark has joined a list of countries that has enacted bans on wearing face coverings in public, joining other countries that have certain limitations on face veils in public such as France, the Netherlands, Belgium, Bulgaria and Austria.  

What is the “Burqa Ban?”

Briefly, the most common body coverings worn by Islamic women are the hijab, the niqab and the burqa. The hijab is most common as it simply refers to covering up in general, and many times refers to headscarves worn by women.  The niqab, which is a more concealing traditional Islamic wear describes a face veil, which leaves the area surrounding the eyes clear. Finally, a burqa is an Islamic veil covering the entire face and body. The burqa is quite rare in Western societies and is practiced the least.  

27.9.2018
Kristýna Šulková

Z pera ústavního soudce Vladimíra Sládečka vyšel v nedávné době nález, který se zabýval podmínkami pro trvání zabezpečovací detence. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nejpřísnější ochranné opatření, Ústavní soud zdůraznil potřebu přísného posuzování podmínek pro trvání zabezpečovací detence. O jaká kritéria se tedy jedná?

Ústavní stížnost stěžovatele brojila proti usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který se ztotožnil se závěry Městského soudu v Brně (dále jen „městský soud“). Ten jako soud první instance rozhodl o trvání zabezpečovací detence stěžovatele, který s ní vyjádřil nesouhlas a považuje ji za nepřiměřené opatření. Připustil však, že z ochranného léčení do zabezpečovací detence byl přemístěn kvůli svému problematickému chování a nemocnici několikrát opustil pro špatné podmínky.

31.8.2018
Nikola Klímová

Tip měsíce z Bulletinu

V březnu a červnu proběhla v Ženevě pravidelná zasedání Rady OSN pro lidská práva, která se zabývala problematickými otázkami ochrany lidských práv ve vybraných zemích. Podkladem pro jednání byly zprávy zvláštních zpravodajů, shrnující jejich poznatky ze setkání se státními představiteli, zástupci nevládních organizací, médii a akademickou sférou. K jakým závěrům zvláštní zpravodajové došli?

Turecko: porušování zákazu mučení

Zvláštní zpravodaj pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení se ve své zprávě věnoval situaci v Turecku po potlačení státního převratu v červenci 2016. Ačkoliv se turecká vláda zavázala jako smluvní strana dodržovat ustanovení řady lidskoprávních úmluv (např. Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv) a vyhlásila politiku nulové tolerance mučení, praxe je značně odlišná.