Centrum pro lidská práva a demokratizaci

Centrum pro lidská práva a demokratizaci je nezávislou akademickou institucí, která sleduje lidská práva v Česku i zahraničí z odborného sociálněvědního a mezinárodněprávního pohledu. Centrum pořádá konference, vydává měsíční Bulletin, studie a policy papery a zajišťuje informování o lidských právech. Více informací najdete zde.

Konference Immigration Detention of Children: Coming to a Close?

15.9.2017

Dne 25. a 26. září proběhne v Praze mezinárodní konference "Immigration Detention of Children: Coming to a Close?". Konference je pořádaná v rámci předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy a zúčastní se jí řada velmi zajímavých odborníků na dané téma.

Více informací zde: http://dmcprague2017.justice.cz

 

Petr Pospíšil

Salcburk není jen oblíbená turistická destinace, rodiště Wolfganga Amadea Mozarta a kolébka známých cukrovinek nesoucích jeho jméno. Univerzita v Salcburku již od roku 1999 v letních měsících pořádá desetidenní intenzivní program „Salzburg Law School“ věnující se mezinárodnímu trestnímu právu, humanitárnímu právu a lidským právům.

Počátky a tradice letní školy

U zrodu Salzburg Law School (dále jen ,,SLS”) stál profesor Otto Triffterer, jeden z největších rakouských expertů na mezinárodní právo, účastník přípravných prací Římského statutu zakládajícího Mezinárodní trestní soud (dále jen ,,MTS” ) a autor komentáře k Římskému statutu. V tradici nyní pokračuje Astrid Reisinger Coracini, která je od roku 2014 ředitelkou SLS. číst dále

29.8.2017

Kateřina Šimonová

Jako již každoročně, tak také i v letošním roce vyšel v letních měsících tzv. Global Peace Index (GPI), neboli Světový index míru. Tato zpráva, která je každoročně zpracována Institutem pro ekonomiku a mír (IEP), hodnotí úroveň míru v 163 státech a autonomních teritoriích světa.

Global Peace Index 2017

Světový index míru (Global Peace Index) je výzkum, který má za cíl změřit relativní pozici národní a regionální mírumilovnosti. Jeho základní metodologie byla vytvořena Institutem pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace) po vzájemných  konzultacích s řadou mezinárodních mírových expertů, mírových institucí a think-tanků s pomocí dat, které shromáždila organizace s názvem Ekonomická výzvědná jednotka (Economist Intelligence Unit). Žebříček států hodnocených dle úrovně mírumilovnosti byl poprvé zveřejněn v květnu 2007. Od té doby se stal velice důležitým ukazatelem, na který odkazuje celá řada jiných výzkumných institucí, ale i například Světová obchodní organizace či jiné subjekty. Metodologický postup vytváření výsledného žebříčku a závěrů z něj plynoucích je poměrně složitý. Ve zkratce lze nicméně zmínit, že se jedná především o vzájemné vyhodnocení 23 odlišných měřítek, jako například úroveň zbrojení, probíhající konflikty, míra sociálního zabezpečení či bezpečnosti a mnoho dalších. [1] číst dále

V úvodu „letního“ dvojčísla přibližuje zástupkyně ČR v Benátské komisi Veronika Bílková stanovisko komise týkající se kontroverzního návrhu maďarského zákona, jenž má klást dodatečné povinnosti pro nevládní organizace fnancované ze zahraničí. Druhý úvodní příspěvek Šárky Duškové se zaměřuje na právě probíhající předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy. Jaké jsou jeho priority? V sekci mezinárodní trestní spravedlnost se Helena Kopecká věnuje rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, podle kterého odsouzený Germain Katanga musí zaplatit obětem individuální a kolektivní reparace. Kateřina Šimonová z evropské sekce analyzuje případ malého Charlese Garda ve Velké Británii, který se týká složitých právních a etických otázek souvisejících se zdravotní péčí - kdy je možné rozhodnout o ukončení život udržující léčby? Titulní fotografí Bulletinu považujeme za vhodné reagovat na úmrtí, ale především připomenout život čínského disidenta Liou Siao-poa, jehož Charta 08 inspirovaná československou Chartou 77 přispěla k tomu, že v roce 2010 obdržel Nobelovu cenu míru. Lukáš Hoder ze sekce Mezinárodní politika, byznys a lidská práva jej krátce připomíná. Adam Blisa z české sekce poté přibližuje několik zajímavých případů, které v posledních měsících rozhodl Ústavní soud ČR.

Bulletin si můžete sáhnout v pdf anebo přečíst online. číst dále

29.7.2017

Jan Polášek

Jak léto postupuje, množí se zprávy o nedostatku pitné i užitkové vody, popřípadě o silných požárech. Sucha však nejsou jedinými důsledky klimatické krize a už vůbec nejsou jedinými škodlivými důsledky lidské činnosti v krajině.

 

Právo na příznivé životní prostředí

Sezónně se vyskytují zprávy o holomrazech, ničivých jarních povodních, tajfunech a podobně. Možná ale právě období vyschlých studní je časem, kdy zprávy z environmentální oblasti padnou na úrodnější půdu. V případě Česka zatím nelze ze základního práva na příznivé životní prostředí vyvozovat konkrétní povinnosti státu v boji s klimatickou krizí, např. závazek ke snížení produkce oxidu uhličitého. [1] Ke vzniku takovéto povinnosti státu by bylo potřeba závazného právního dokumentu na světové či evropské úrovni, nebo v horším případě - silnější důsledky klimatické změny s lépe prokázaným vztahem k lidské činnosti. číst dále

28.6.2017

Červnové číslo Bulletinu zahajujeme zamyšlením nad liberální demokracií a současným nárůstem populismu, které pro Bulletin napsal Pavel Molek. Fejetonu dal název „Příběhy“. Druhý úvodní příspěvek se týká zpráv lidskoprávních expertů Rady OSN pro lidská práva z prvního zasedání tohoto roku. Petr Pospíšil stručně informuje o jejich závěrech, které se týkají situace v Sýrii, Jižním Súdánu, Severní Koreji, Íránu, Myanmaru a Burundi. V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Katarína Hukelová věnuje tak trochu exotickému rozsudku u Mezinárodního trestního soudu v případě Bemba, který se netýká zločinů podle mezinárodního práva, nýbrž ovlivňování svědků. Kateřina Šimonová z evropské sekce poté osvětluje nejnovější judikaturu Soudního dvora EU týkající se práva pobytu v EU pro rodiče, jehož dítě je občanem Unie. V jakých případech se může takový rodič odvozeného práva pobytu v Evropské unii dovolávat? V sekci Mezinárodní politika, byznys a lidská práva pojednává Marek Jahn o napjaté situaci v Hongkongu před plánovanou návštěvou čínského prezidenta, ve které stojí na jedné straně příznivci čínského režimu a na straně druhé podporovatelé prodemokratických změn. Kamila Abbasi z české sekce pak přispívá k diskuzi na téma znásilnění v kontextu ČR, kterou rozproudil do českých kin nedávno uvedený film na dané téma.

Bulletin si můžete stáhnout v pdf anebo přečíst online. číst dále

15.6.2017

Kateřina Šimonová

Naprostá většina států v rámci Evropského hospodářského prostoru (dále jen ,,EHS”) umožňuje v určité fázi azylového řízení žadatelům o azyl pracovat. Délka doby během, které musí být žadatel o azyl v řízení, než se může legálně o práci ucházet, se stát od státu liší. Hlavním argumentem států, kde je tato doba spíše delší, jsou zejména obavy z vytvoření tzv. pull-faktoru a podnícení nárůstu neregulérní pracovní migrace. Naopak státy, kde je tento limit v řádu několik málo měsíců, zdůrazňují, že je třeba umožnit žadatelům o azyl zapojit se do společnosti a participovat na hospodářství daného státu již v průběhu azylového řízení. číst dále