Centrum pro lidská práva a demokracii

Nezávislá akademická instituce, která sleduje lidská práva v Česku i ve světě. Centrum vydává měsíční online časopis, pořádá konference a zajišťuje informování o lidských právech.

2. 12. 2019   Aneta Frodlová

The British people voted for the withdrawal of the United Kingdom (UK) from the European Union (EU) in the 2016 referendum. The UK should have left the EU by the end of October 2019. How did the individual negotiations go and what were their results?   

The referendum about Brexit 

As a member state, it is possible to leave the EU on the basis of a democratic decision, which is approved by the public, as it is governed by Article 50 of the Treaty on European Union. This is exactly what happened in the case of the UK. The referendum took place in June 2016. The official turnout was 72.2 % of possible voters. 51.9 % people voted to  withdraw, and conversely, 48.1 % people voted to remain in the EU. David Cameron resigned from his post as Prime Minister after the results went public. He was succeeded in his post by Theresa May.

29. 11. 2019   Douglas Radcliff

Two years ago, in 2017, the Rohingya refugee crisis in Myanmar engendered international attention. The crisis was all over the news and social media, and for a moment, the entire world seemed to be coming together to attempt to resolve the crisis and alleviate the human rights violations. Today, although the crisis is no longer anywhere near as prevalent in the media, the Rohingya are still facing extreme persecution from those in charge.

The Contemporary Problem

Today, approximately 600,000 Rohingya are still living in reprehensible conditions in Myanmar according to the United Nations’ (UN)  new report released to the public in September 2019. Additionally, although genocide has not been officially named, numerous UN officials from their recent fact-finding mission and report on Myanmar have stated that the Rohingya still living in Myanmar face the “threat of genocide.”

25. 11. 2019   Jan Lhotský

Vedoucí Centra Jan Lhotský publikoval odborný článek o Mezinárodním trestním soudu ve vztahu k Sýrii. Příspěvek nazvaný The International Criminal Court and Syria: the Absence of Jurisdiction and the Pressing Need for International Criminal Justice vyšel v roce 2019 v prestižním nizozemském nakladatelský Brill jako kapitola v knize The Rome Statute of the ICC at its Twentieth Anniversary: Achievements and Perspectives. Článek se zaměřuje na existující instituce monitorující zločiny v Sýrii a severním Iráku, analyzuje současné možnosti souzení osob zodpovědných za spáchání zločinů podle mezinárodního práva a diskutuje vhodnost zapojení Mezinárodního trestního soudu nebo ad hoc trestního tribunálu. Více o publikaci zde.

25. 11. 2019   Tereza Žuffová - Kunčová

Tip měsíce z Bulletinu

V červenci vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek ve věci Zhdanov a ostatní proti Rusku, který kromě problematiky práv LGBT komunity otevřel i otázku únosné míry kritiky samotného štrasburského soudu. Má Evropský soud chránit také práva těch, kteří tuto instituci a jeho soudce veřejně urážejí? 

Ochrana ruské morálky

Samotné rozhodnutí spojuje tři stížnosti, které byly podány k Evropskému soudu pro lidská práva („Soud“) mezi lety 2008 a 2012. Ve všech případech se jednalo o boj aktivistů za práva LGBT komunity proti ruským úřadům. 

24. 11. 2019   Zdeněk Nevřivý

In August, Russians protested against the exclusion of opposition candidates from city assembly elections that took place later in September 2019. State authorities responded harshly. What preceded this crackdown? What is the current development concerning human rights in Russia?

Before the protests

At the beginning of September, the Moscow City Duma election took place. However, the crucial part connected to this election dates back to July when Moscow’s Election Commission published a list of candidates. This document, which represents single ballot paper composed of party’s and non-party candidates, certified who had been registered to run for the city legislative assembly in each election district. Opposition candidates were left out.

18. 11. 2019  

Chcete se stát členy našeho týmu? Odborné akademické centrum lidských práv hledá nové kolegy/ně na pozice:

  • Koordinátor/ka akcí
  • Správce/správkyně sociálních sítí
  • Správce/správkyně Blogu Centra
  • Fundraiser/ka

Zájemci nechť pošlou do 30. listopadu 2019 na e-mailovou adresu  info@centrumlidskaprava.cz zprávu obsahující v předmětu slova „Výběrové řízení“ a za pomlčkou název pozice/pozic, o kterou/které se ucházejí. Do obsahu zprávy uveďte krátké zdůvodnění svého zájmu a do přílohy e-mailu přiložte svůj životopis.

Více informací zde

Budeme se těšit na naši spolupráci!

17. 11. 2019   Pavel Rychetský

Sedmnáctého tohoto měsíce uplyne třicet let od pádu minulého režimu v listopadových dnech roku 1989. To je příležitost k připomenutí významného fenoménu, kterým jsou proměny našeho právního řádu za 30 let, které od té doby uplynuly.

Téma je to natolik rozsáhlé, že je musím v následujících úvahách omezit na některé více méně fragmentární poznámky vycházející z mých vzpomínek zprvu místopředsedy federální vlády a předsedy její Legislativní rady, posléze z titulu téže funkce ve dvou českých vládách v letech 1998 – 2003, a na závěr z pozice soudu, který je naší ústavou povolán k výsostné ochraně ústavnosti právního řádu a základních lidských práv a svobod. Můj pohled tak bude do značné míry zatížen subjektivními pocity člověka, který byl náhle vržen do centra procesů, které měly normativní cestou vytvořit rámec totální proměny společnosti – prvních 15 let v roli pozitivního a druhých v roli negativního zákonodárce.