Centrum pro lidská práva a demokratizaci

Začátkem června 2019 podpořila Poslanecká sněmovna v prvním čtení novelu občanského zákoníku, která by pomohla zadluženým dětem mladším 15 let. Projednat ji má nyní ústavně právní výbor. Novela reaguje na situaci, kdy je v České republice alarmující počet lidí, kteří k dluhům přišli vinou nezodpovědných rodičů. Podle odhadů se může ve skutečnosti jednat i o desetitisíce osob. 

V současné době je v České republice proti nezletilým vedeno 3476 exekucí, přičemž 2200 z nich proti dětem mladším 15 let, což představuje více než polovinu. Podle odhadů mohou ale skutečná čísla dosahovat desetitisíců. Vyplývá to ze statistiky, kterou médiím v dubnu 2019 poskytla Exekutorská komora ČR. Důvodem zadlužení bývají rodiči nezaplacené pokuty, např. za jízdu načerno ve veřejné dopravě nebo za poplatky v knihovně. Ty časem nabývají závratně vysokých částek. Nezletilí se tak často nezadlužují vlastní vinou. 

Okresní soud v Haagu má dle rozhodnutí z května 2019 jurisdikci v případu Esther Kiobel (a další) proti Royal Dutch Shell. Jedná se o přelomové rozhodnutí, na základě kterého se nadnárodní korporace bude muset zpovídat ze svých aktivit, které mohly přispět k rozsáhlému porušování lidských práv. Dle obžaloby byl Shell spoluzodpovědný za jednání nigerijské vlády v rozporu s lidskoprávními standardy a za popravu tzv. ogonijské devítky.

Porušování lidských práv v Ogonilandu

Společnost Shell byla v deltě Nigeru aktivní již od 50. let minulého století, kdy byla v oblasti nalezena ropa. V důsledku těžby ovšem docházelo k rychlé a rozsáhlé degradaci životního prostředí, projevující se obzvláště silně v regionu zvaném Ogoniland [1]. V odpovědi na tuto neblahou situaci vzniklo Hnutí za přežití ogonijského lidu (Movement for the Survival of the Ogoni People, MOSOP), požadující odškodnění za ekologickou pohromu, politickou autonomii pro Ogoniland a větší podíl z příjmů, jež Nigérie získá z těžby ropy. 

V květnu 2019 prošel senátem amerického státu Alabama návrh zákona, který zakazuje potraty téměř ve všech případech. Tento návrh byl následně podepsán guvernérkou Alabamy, Kay Ivey. Zákon okamžitě započal nejen v USA velmi emotivní debatu o ženských reproduktivních právech a o jejich právu rozhodnout, co se bude dít s jejich tělem.

Návrh zákona prošel senátem Alabamy 25 hlasy z celkových 31 možných hlasů. Těchto 25 hlasů přišlo od mužů. To zažehlo velké protesty, směřující na otázku ohledně toho, zda by muži měli rozhodovat o právu ženy na potrat. Přijatý zákon zakazuje všechny potraty, s výjimkou situace, kdy by šlo o ohrožení života matky nebo by nenarozené dítě trpělo smrtelnou anomálií. Problém tohoto zákona je shledáván také v tom, že neudává žádnou výjimku pro případy, kdy by žena byla znásilněna. Tuto výjimku navrhli přijmout demokraté. Byla ale odmítnuta 21 hlasy proti 11 hlasům. Opět bylo všech 21 hlasů mužských.