„Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil“. Takto trestní řád vymezuje osobu poškozeného. Nicméně co jeho právo na účinné vyšetřování? Jaký je jeho ústavněprávní rozměr? Jedná se o otázku, ke které se již ÚS dříve vyjádřil a učinil tak opět ve svém čerstvém nálezu. Čím tedy přispěl tentokrát?
Právo může fingovat naše právní jednání, jako se to děje u kvalifikované výzvy. Je tento nástroj ústavně konformní? Není zde omezeno právo na spravedlivý proces? A rozhodují soudy v této věci stejně? Neomezuje zde zákonodárce právo na spravedlivý proces?
Právní úprava kárné odpovědnosti soudců prošla po letech zásadní změnou. Novela mimo jiné zavádí dvojinstančnost řízení spojenou s možností odvolání a zřizuje sjednocující kárný senát. Změny, které vstoupily v účinnost na začátku letošního roku, reagují na dlouhodobou kritiku nedostatečné transparentnosti a právní jistoty v kárném řízení. Řeší novela nedostatky dosavadní úpravy efektivně a zajišťuje větší spravedlnost pro účastníky?
Femicidy, neboli zjednodušeně řečeno zabití žen či dívek z důvodu jejich pohlaví, v Itálii dlouhodobě představují významný problém. Kulturní organizace Institut italské encyklopedie Treccani dokonce zvolila slovo ,,femicide” slovem roku 2023. Misogynie, znásilnění i patriarchální společnost dodnes přetrvávají nejen v Itálii, ale i celosvětově. Situace není lepší ani v ostatních členských státech Evropské unie.
Mezinárodní nezisková organizace Transparency International, mapující stav korupce a snažící se aktivně přispívat k jejímu omezování, zveřejnila začátkem tohoto roku výsledky Indexu vnímání korupce za rok 2024.
Členské státy Rady Evropy se zavázaly, že se dle článku 46 Úmluvy budou řídit konečnými rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve všech případech, jejichž jsou stranami. Nedávný, v řadě již celkem osmnáctý, report Výboru ministrů ukazuje, jak jednotlivé členské státy dostávají tomuto závazku. Nejnovější výsledky ukazují, že přibližně 40 % nevykonaných rozsudků je proti Ruské federaci, Česká republika má ke konci roku 2024 celkem 12 nevykonaných rozsudků. Jak ale tedy samotný výkon rozhodnutí ESLP probíhá?
V rozsudku ve věci Laghman Soudní dvůr Evropské Unie rozhodl, že muži pocházející z afghánských rodin zapojených do krevní msty nepředstavují „určitou společenskou vrstvu“ ve smyslu kvalifikační směrnice. Tímto rozhodnutím se soud odchýlil od předchozí judikatury, která uznávala určité skupiny, například ženy čelící domácímu násilí, za sociální skupiny hodné mezinárodní ochrany. Rozsudek vyvolává otázky ohledně konzistence v posuzování, kdo je považován za příslušníka pronásledované skupiny.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.