Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (nestraník za ANO) předložil vládě novelu trestního řádu, podle které by nově měla mít veřejnost právo znát státní příslušnost podezřelých a obviněných z trestných činů. Ministr svoje kroky zdůvodnil narůstajícím počtem vězňů Ukrajinské státní příslušnosti a právem občanů na transparentnost. Souhlasně se k návrhu vyjádřil rovněž předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), který by uvítal účinnost již od 1. ledna 2027. Jaký je záměr novely a je zveřejňování státní příslušnosti pachatelů trestných činů legitimní?
Nejen každý právník, ale snad i mnoho laiků má jasno, že je nutné trvat na uplatnění zásady presumpce neviny na všechny trestné činy, jakkoliv se jeví zavrženíhodně. Lze se ovšem tázat, zdali tomu tak je v praxi vždy? Právě této problematice se věnoval Ústavní soud ve svém nedávném rozhodnutí.
Ačkoliv mezinárodní humanitární právo striktně chrání zdravotnická zařízení i personál, útoky na ně se stávají běžnou taktikou v moderních ozbrojených konfliktech. Deset let od přijetí klíčové rezoluce OSN statistiky místo zlepšení ukazují alarmující nárůst násilí, což má fatální dopady na přežití civilního obyvatelstva. Podle expertů přitom nejsou problémem zákony, ale účelová dezinterpretace práva a častá selhání mezinárodní politické scény potrestat viníky.
Soudní dvůr Evropské unie v úterý 16. června 2026 vydal rozsudek ve spojených věcech C‑188/24 WebGroup Czech Republic a NKL Associates a C‑190/24 Coyote System. Posuzoval otázku, zda členský stát Evropské unie může omezit digitální služby poskytované z jiného členského státu a za jakých podmínek mohou být provozovatelé těchto služeb odpovědni za informace, které ukládají a šíří.
Může policejní zajištění novinářky, která dokumentuje průběh demonstrace, znamenat porušení jejího práva na svobodu projevu? Tím se zabýval Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Tožičková proti České republice, přičemž shledal, že do stěžovatelčina práva, garantovaného článkem 10 Úmluvy, bylo zasaženo.
Trestní odpovědnost právnických osob byla dlouho na okraji zájmu společnosti. To se však nyní mění. Odpovědnost právnických osob se prosazuje v národních legislativách i v nových mezinárodních úmluvách. Potvrzují to i aktuální soudní procesy s velkými korporacemi jako Lundin Oil či Lafarge. Dočkáme se brzy přelomové změny Římského statutu?
Nucená zmizení představují jeden z nejhlubších lidskoprávních problémů současného Mexika. Poté, co Výbor OSN pro nucená zmizení poprvé v historii aktivoval mechanismus umožňující předložit situaci ve státě Valnému shromáždění OSN, se znovu otevřela otázka, zda rozsah a povaha těchto činů naplňují znaky zločinů proti lidskosti. Jaké jsou důsledky tohoto kroku pro oběti, jejich rodiny i samotné Mexiko?
Nejvyšší soud se ve svém únorovém rozsudku zastal rodičů, kteří se domáhali omluvy a odškodnění po nemocnici, ve které zemřelo jejich novorozené dítě. Odvolacímu soudu vytkl fakt, že použil odlišný znalecký posudek než soud prvního stupně a odchýlil se od jeho skutkových zjištění, aniž by sám dokazování zopakoval.
Každý měsíc vydáváme odborný online časopis s krátkými články o aktuálním vývoji v oblasti lidských práv. Vyplňte níže svou e-mailovou adresu, abyste se k odběru Bulletinu zdarma přihlásili. Odběr lze samozřejmě kdykoliv odhlásit.