Články - bulletin

Vývoj umělé inteligence s sebou přináší mnoho příležitostí pro revoluční pokrok nejen v technologii, ale i v dalších oblastech života. Společnost si zároveň začíná uvědomovat rizika, která jsou s těmito nástroji spojená. Za účelem lepší ochrany lidských práv, ale i mezinárodní bezpečnosti, přijímá OSN v souvislosti s umělou inteligencí historicky první rezoluci.

V posledním roce vyplývají na povrch nové případy nucené práce uvalené čínským komunistickým režimem na příslušníky muslimské menšiny Ujgurů. Nucená práce Ujgurů se přitom prostřednictvím dodavatelských řetězců dotýká mnoha zemí světa. Přelomová jsou především zjištění v oblasti rybářského průmyslu, který až do nedávné doby zcela unikal podezřením o spojení s touto prací.

Nezvykle teplé počasí na začátku dubna symbolicky předcházelo průlomovému rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve třech klimatických případech. V jednom z nich soud poprvé uznal, že změna klimatu může ovlivnit lidská práva. Štrasburský soud tak poprvé ve své historii odsoudil stát kvůli nedostatečnému boji proti klimatickým změnám. 

Začátkem března 2024 se Nikaragua obrátila na Mezinárodní soudní dvůr (MSD) s obviněním, že Německo porušuje Úmluvu o genocidě, Ženevské úmluvy a principy mezinárodního humanitárního práva. Důvodem je poskytování zbraní a finančních prostředků Izraeli, čímž dle Nikaraguy nepřímo podporuje genocidu v Pásmu Gazy. Německo tato obvinění striktně odmítlo.

Valné shromáždění Organizace spojených národů již několikátým rokem diskutuje návrh úmluvy o prevenci a trestání zločinů proti lidskosti. Blížíme se konečně k jejímu přijetí? A je možné, že diskutovaná úmluva zaplní existující mezery při stíhání těchto závažných zločinů?

V únoru rozhodl Evropský soud pro lidská práva  ve věci M.G. proti Litvě. Stěžovatel brojil proti nepřiměřené délce řízení a namítal též výměru trestu, obzvláště vzhledem k tomu, že byl v době spáchání trestného činu nezletilý. Rozhodnutí je v kontextu současné společenské diskuze aktuální a může být relevantní též pro Českou republiku, kde je ukládání mírných trestů za sexuální trestné činy dlouhodobě problematickým tématem.

Ústavní soud se vyjádřil k právu dítěte znát jeho biologického otce. Jedná se o otázku obecně spadající pod právo dítěte znát své rodiče, které se již opakovaně věnoval Evropský soud pro lidská práva. Jaký zájem může dítě mít na tom znát své biologické rodiče i přesto, že má již jiné (právní) rodiče? Jak nakonec ÚS věc rozhodl a čím tedy přispěl do živé diskuse?

Mezinárodní právo sehrává klíčovou roli v regulaci vztahů mezi státy a dalšími mezinárodními aktéry v nejrůznějších oblastech včetně kyberprostoru. S rostoucím zájmem o tuto oblast nabývá mezinárodní trestní právo stále většího významu, a to zejména v kontextu kybernetických hrozeb a kyberzločinů. Nedávná konference prokurátora Mezinárodního trestního soudu se zaměřila právě na toto téma. 

Nezisková organizace Transparency International zveřejnila na začátku tohoto roku žebříček globálního Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index 2023) v minulém roce. Česká republika se umístila na 41. místě ze 180 posuzovaných států. Polepšila si jen nepatrně a i nadále se nachází na zadních příčkách v pořadí mezi členskými zeměmi Evropské unie.