Články - bulletin

Česká republika se chystá zvolit nového veřejného ochránce práv. Poslanecká sněmovna bude vybírat z pěti kandidátů. Vyzpovídali jsme čtyři kandidáty. Advokáta se zaměřením na správní právo a dlouhodobou pro bono praxi Vítězslava Dohnala, právničku z Kanceláře veřejného ochránce práv Evu Kostolanskou, současného zástupce ombudsmana a někdejšího vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a emeritního soudce Ústavního soudu a bývalého prezidenta Soudcovské unie Jaromíra Jirsu. Každý z kandidátů přináší odlišnou zkušenost i pohled na ochranu práv občanů. S jakou vizí se o post veřejného ochránce práv ucházejí a na která témata by se chtěli zaměřit?

Může členský stát odmítnout uznat manželství dvou mužů uzavřené v jiném členském státě proto, že uznávající členský stát sám ve svém vnitrostátním právu manželství stejnopohlavních párů nepovoluje? O tom rozhodoval Soudní dvůr Evropské unie. Byť jeho závěr zní na první pohled jasně, budí některé otázky.

Novelizace stavebního zákona

Škrty v justici

Novelizace stavebního zákona

Zohlednění náhrady bolestného u zlovolného jednání škůdce

Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva bylo před Ústavním soudem obnoveno řízení ve věci oznámeného jednání kněze, které mohlo naplňovat znaky trestného činu znásilnění. Evropský soud pro lidský práva totiž konstatoval, že Česká republika svým původním postupem a rozhodnutím porušila své závazky vyplývající z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nesoběstačnost Evropy se často skloňovala zejména v  kontextu energetiky nebo obrany. S neustále rostoucím významem digitální sféry stále častěji zaznívají hlasy volající po tom, aby Evropa byla samostatná i v této oblasti. A to ať už jde o produkty informačních a komunikačních technologií, cloudová úložiště či ochranu dat. Jak tyto snahy pokračují a jaké kroky v tomto ohledu EU a členské státy činí?

OSN vstupuje do osmého desetiletí své existence, a to pravděpodobně v nejsložitější konstelaci od svého založení. V březnu 2026 oslavila své 81. výročí, ovšem očekávané oslavy úspěchů globální diplomacie byly zastíněny jednou z nejhlubších krizí v historii této instituce. Geopolitická situace a vznik paralelních mocenských struktur staví OSN před existenciální otázku, zda se dokáže reformovat a přežít v éře, kterou šéf humanitární pomoci OSN, Tom Fletcher, nazval „věkem lhostejnosti“.

Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí J. S. proti Slovensku rozhodl, že Slovensko porušilo článek 3 Úmluvy. Exmanžela stěžovatelky, který se na ní dopouštěl domácího násilí, slovenské soudy neshledaly vinným. Vnitrostátní soudy pochybily mj. v tom, že případ nezkoumali z hlediska genderově podmíněného násilí. 

Intervence třetích stran představují klíčový nástroj, který umožňuje členským státům, mezinárodním organizacím i občanské společnosti aktivně vstupovat do dialogu s Evropským soudem pro lidská práva. Tento procesní institut slouží k poskytování odborných názorů a alternativních pohledů, čímž zvyšuje kvalitu a legitimitu rozhodování. Článek shrnuje základní právní rámec těchto intervencí, procesní podmínky pro jejich připuštění a hodnotí jejich vliv.