Jakou roli dnes hraje Evropská úmluva o lidských právech a co za 75 let své existence změnila? Mezinárodní konference pořádaná v Praze nabídla prostor k zamyšlení se nad tím, k čemu Úmluva v evropském právním prostoru přispěla, jak obstojí v měnícím se světě a jaké výzvy před ochranou lidských práv stojí do budoucna.

Setkání v Praze: prostor pro reflexi po 75 letech fungování

Evropská úmluva o ochraně lidských práv (dále jen Úmluva) v listopadu oslavila své 75. výročí. U příležitosti tohoto významného milníku se v Praze uskutečnila mezinárodní konference s názvem Safeguarding Rights and Changing World: 75 Years of the ECHR, kterou uspořádalo Centre for Conflict and Post-Conflict Studies ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy.

Konferencí provázely prof. Veronika Bílková a doc. Alla Tymofeyeva. Akce nabídla prostor nejen pro akademickou reflexi, ale zároveň pro sdílení zkušeností z praxe, a to díky účasti soudců Evropského soudu pro lidská práva (dále jako ESLP nebo Soud) i dalších odborníků na lidská práva. Konference tak byla místem setkání představitelů české i zahraniční odborné veřejnost, zástupců české zahraniční politiky, představitelů justice i studentů.

Krize právního státu a nezávislost soudnictví

Jedním z ústředních témat konference byla krize právního státu v Evropě a její dopady na ochranu lidských práv. Těmto otázkám se ve svém vystoupení věnovala Ivana Jelić, soudkyně ESLP za Černou Horu. Ve svém projevu zdůraznila význam nezávislosti soudnictví ve smyslu článku 6 Úmluvy, zejména princip neodvolatelnosti soudců, ochranu před svévolnými zásahy a nutnost výkonu soudcovské funkce bez nepřiměřeného tlaku.

Jako ilustraci uvedla judikaturu ESLP, mimo jiné rozsudek ve věci Baka proti Maďarsku, který se stal klíčovým precedentem v oblasti ochrany nezávislosti soudců. Právě tato rozhodnutí podle ní ukazují, jak zásadní roli může ESLP sehrát.

Zátěž systému a princip subsidiarity

Dalším z hostů z řad soudců ESLP byl Frédéric Krenc z Belgie, který se zaměřil na aktuální výzvy evropského systému ochrany lidských práv. Upozornil zejména na kvantitativní problém, kterému soud čelí. Obrovské množství individuálních stížností klade značné nároky na kapacitu soudu. Krenc upozornil, že aktuálně je k ESLP podaných milion stížností

V této souvislosti připomněl význam principu subsidiarity, podle něhož nesou primární odpovědnost za ochranu práv jednotlivé státy, zatímco ESLP vystupuje jako prostředek následné ochrany. Připomněl, že Úmluva představuje pouze minimální standard ochrany lidských práv, přičemž tento princip je výslovně zakotven již v její preambuli.

Ochrana žen a odpovědnost justice

Další panel, moderovaný Martinem Kopou, se věnoval vybraným tematickým oblastem v podání dalších dvou soudců ESLP, kteří na konferenci přijeli do Prahy. Kateřina Šimáčková, emeritní soudkyně Ústavního soudu a soudkyně ESLP, která od května působí jako předsedkyně jedné z jeho sekcí, se ve svém příspěvku zaměřila na ochranu žen před sexuálním násilím a související judikaturu Soudu. Ve svém vystoupení zdůraznila potřebu kvalitnějšího vzdělávání a specializace lidí v justici, bez čehož nelze zajistit účinnou ochranu práv obětí.

Reflexe zevnitř Soudu

Armen Harutyunyan, který působil jako soudce ESLP za Arménii do dubna 2025, nabídl osobní reflexi fungování Soudu. Jak sám poznamenal, jeho současná pozice mu umožňuje hovořit otevřeněji než dříve, a poukázat tak na praktické limity i silné stránky systému ochrany lidských práv na evropské úrovni.

Implementace rozsudků a reformy Úmluvy

Z českého kontextu zazněly příspěvky zaměřené na implementaci rozsudků ESLP. Petr Konůpka, vládní zmocněnec pro zastupování ČR před ESLP a mezinárodními organizacemi, připomněl jak příklady úspěšné implementace, tak přetrvávající problémy a výzvy ve výkonu rozhodnutí. Tyto výzvy se objevují zejména v souvislosti s rozsudkem D. H. a ostatní proti České republice, ale také například ve věcech V. a Krpelík.

Na systémové úrovni se otázkám reforem Úmluvy věnoval Vít Alexander Schorm, který představil reformní procesy ve vztahu k Úmluvě a jejich vliv a význam pro budoucí fungování evropského systému ochrany lidských práv.

Reakce na válku na Ukrajině

Závěrem se Petr Válek zaměřil na reakci Rady Evropy na válku na Ukrajině, která představuje bezprecedentní výzvu nejen z hlediska mezinárodního práva, ale i ochrany lidských práv v Evropě jako celku.

Prvních 75. let Úmluvy: význam, odpovědnost a perspektivy

Konference k 75. výročí Evropské úmluvy o lidských právech nabídla nejen odbornou reflexi jejího vývoje, ale především setkání s inspirativními osobnostmi, které svými zkušenostmi a pohledem z praxe ukázaly, jak široký a živý je prostor působení Úmluvy. Jednotlivá vystoupení připomněla, že EÚLP není statickým dokumentem minulosti, ale dynamickým nástrojem, který již po desetiletí formuje ochranu základních práv jednotlivců a zásadně přispívá k udržení právního státu, demokracie a respektu k lidským právům v Evropě.

Zároveň však zaznělo, že tento systém není bez rizik a ohrožení. Úmluva dnes čelí nejen praktickým výzvám, jako je přetíženost Soudu či složitá implementace jeho rozhodnutí, ale i hlubším otázkám týkajícím se oslabování principů právního státu, nezávislosti soudnictví a politické vůle chránit základní práva. Do budoucna tak vyvstává otázka, jak zajistit, aby Úmluva zůstala účinným garantem ochrany práv i v rychle se měnícím světě.

Konference zároveň připomněla, že Úmluva sama o sobě nefunguje automaticky. Je nástrojem, jehož účinnost závisí na tom, jak je využíván – státy, soudy, právníky i celou odbornou veřejností. Odpovědnost za její naplňování proto neleží pouze na Evropském soudu pro lidská práva, ale na všech, kdo se na ochraně lidských práv podílejí. Právě v tomto smyslu představuje i po 75 letech nejen právní závazek, ale také výzvu k aktivní obraně hodnot, na nichž je evropský právní prostor postaven.

Zdroje:

Safeguarding Rights and Changing World: 75 Years of the ECHR  - https://www.prf.cuni.cz/aktuality/safeguarding-rights-and-changing-world-75-years-echr