Ozbrojené konflikty v posledních měsících a letech eskalují v různých částech světa. To s sebou nenese jen nárůst množství civilních obětí a migraci, ale i rozsáhlé dopady do oblasti ochrany životních podmínek žen a dívek. Postavení žen se v průběhu konfliktů zhoršuje, není dostatečně zajištěna jejich ochrana a dochází k omezování jejich práv. 

Rostoucí vojenské napětí v různých částech světa 

V posledních letech se ve světě vyostřilo velké množství různých vnitrostátních i mezistátních ozbrojených konfliktů. Evropa se stále nevzpamatovala ze stále probíhajícího invaze Ruska na Ukrajinu. Rozporuplné názory budí i tvrdé kroky Izraele vůči teroristickému hnutí Hamás. Súdán je zmítán občanskou válkou a boje neutichají ani v oblasti Myanmaru. 

OSN uvádí, že v roce 2023 bylo zaznamenáno na 170 ozbrojených konfliktů. To je přitom nejvyšší číslo od druhé světové války. Doplňuje zároveň, že v oblastech postižených různými ozbrojenými konflikty žije až 612 milionů žen a dívek. Tyto konflikty přitom nemají zásadních vliv na ženy a dívky pouze v rovině snižování stupně jejich ochrany a prosazování jejich základních práv a svobod, ale snižuje se i kvalita jejich vzdělávání a jejich životní podmínky. 

Navíc je potřeba si uvědomit, že ženy se nezřídka v těchto konfliktech stávají terčem útoků. Sexualizované násilí páchané na ženách představuje  jednu z forem vedení bojů. Mezi sexualizované násilí na ženách řadíme znásilňování, sexuální otroctví, nucené těhotenství, prostituci či nucené sňatky, a to i dětí.  

Zpráva o sexualizovaném násilí v časech konfliktu

V dubnu roku 2023 byla zveřejněna výroční zpráva OSN o sexualizovaném násilí, ke kterému docházelo počas probíhajících ozbrojených konfliktů. Zpráva popisuje tuto problematiku v jednotlivých oblastech konfliktů v roce 2023. Poukazuje na situaci nejen v již zmíněných státech, ale i v oblastech Mali, Iráku, Jemenu, Sýrie a dalších zemích. 

Zpráva poukazuje na situaci v jednotlivých problematických oblastech, jakož i v místech, kde byl konflikt již ukončen, ale kde i přesto nedochází ke zlepšení postavení žen a jejich situace. Konečně zpráva přináší i vlastní doporučení, která by měla situaci pomoci vyřešit a postavení žen zlepšit. 

Kritická situace v postižených oblastech

Ozbrojené boje mají na svědomí také nucené přesuny osob. Z dostupných dat vyplývá, že v předminulém roce bylo proti své vůli přesunuto více než 117 milionů lidí. Oblasti navíc trpí nedostatkem potravin. V konfliktních zónách se nedostatek potravin dotýká jedné ze dvou žen či dívek. 

Výrazné problémy se dotýkají například Súdánu, kde v současnosti probíhá dlouhodobý ozbrojených konflikt. Země trpí nedostatkem potravin a z dostupných dat vyplývá, že rodiny v čele s mužem jsou na tom významně lépe, než ty, kde je domácnost vedena ženou. 

Ženám není v Súdánu  poskytována ani adekvátní lékařská péče. Velká část tamních žen byla navíc nucena se přesídlit a na nových místech často trpí nedostatkem čisté vody a osobní hygieny. OSN poukazuje i na to, že tamní dívky mají omezený přístup ke vzdělání. Více než 2,5 milionu dívek ve školním věku se nemůže vrátit do škol. Taková situace ovšem napomáhá ke škodlivým praktikám, jako jsou například dětské sňatky. 

Lepší situace není ani například v Myanmaru. V červenci Výbor OSN pro odstraňování diskriminace upozornil na zhoršující se situaci rohingských žen. Přísná opatření týkající se všech Rohingů tvrdě dopadají na tamní ženy a dívky. Ty jsou omezeny v pohybu, mají omezený přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči či bydlení. 

S tamní krizí právního státu dochází k nárůstu množství násilí na základě pohlaví, sexuálním útokům, jakož i svévolným zatýkání. Výbor upozorňuje i na to, že situaci zhoršuje nedostatečné zastoupení žen v politických institucích. Ženy v zemi stále čelí překážkám v účasti na rozhodovacích procesech kvůli genderovým stereotypům a patriarchálním normám.

Sexuálním útokům se ženy nevyhnou ani v Ruskem okupovaných územích Ukrajiny. Tyto útoky ovšem nejsou cíleny jen vůči ženám, ale Rusové je směřují i na ukrajinské muže. Podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu je systematické nebo plošné znásilňování a sexuální násilí považováno za zločin proti lidskosti.

Problémy v oblastech, kde už konflikt skončil

Problémem pro ochranu práv žen nejsou jen oblasti, kde zrovna probíhá konkrétní konflikt, ale i oblasti, které byly konfliktem postiženy v minulosti. Důvodem bývá všeobecný rozpad právního státu, dostupnosti zbraní, rozpadu společenských a rodinných struktur a „normalizování“ násilného chování vůči ženám.

Tuto situaci lze demonstrovat na situaci v Afghánistánu. Po odchodu amerických vojsk v roce 2021 se moci v této oblasti chopilo radikální hnutí Tálibán. Hned na počátku Tálibán omezil přístup žen a dívek ke vzdělání a omezil jejich veřejné působení. Ženy se v současné době nemohou bez muže ani volně pohybovat.

Na konci srpna loňského roku přitom afghánská vláda opět přitvrdila, když přišla s absurdním omezením ženského hlasu na veřejnosti. Svůj postup odůvodnil tím, že ženský hlas je intimní záležitost a na veřejnost nepatří. Na konci října potom svůj zákaz rozšířil a ženy se nesmí ve své přítomnosti modlit a slyšet se při čtení koránu. 

Důležitost posílení postavení žen při vyjednávání mírových dohod

Organizace spojených národů se domnívá, že ke zlepšení situace do budoucna by mělo pomoci zapojení žen do jednání o ukončení konfliktů a vyjednávání podmínek míru. Tento krok má významně přispět k prosazení jejich hlasu poté, co byla jejich práva v ozbrojených konfliktech mnoha způsoby pošlapávána. 

OSN tlačí na to, aby ženy byly nedílnou součástí vyjednávacích týmů. Snaží se, aby zájmy žen byly součástí vyjednávacích procesů a aby mírové dohody zohledňovaly požadavky právě obou pohlaví. 

Tento krok je navíc nezbytný ve spojitosti s celosvětově rostoucím trendem týkajícím se odporu vůči rovnosti žen a mužů. Nejvíce je potom tento odpor vnímán právě v místech postižených ozbrojeným konfliktem, což je podle Simy Bahous, výkonné ředitelky Instituce OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen třeba řešit. 



Zdroje

KOTTASOVÁ, I. & VOITOVYCH, O. (2024, květen 30). Survivors say Russia is waging a war of sexual violence in occupied areas of Ukraine. Men are often the victims. CNN. Dostupné z https://edition.cnn.com/2024/05/30/europe/russia-sexual-violence-occupied-ukraine-intl-cmd/index.html.  

MISHRA, V. (2024, říjen 24). New UN push to ensure women’s equal participation peace. UN News. Dostupné z https://news.un.org/en/story/2024/10/1156101

SMITH, G. (2024, srpen 14). Afghanistan Three Years after the Taliban Takeover. International Crisis Group. Dostupné z https://www.crisisgroup.org/asia/south-asia/afghanistan/afghanistan-three-years-after-taliban-takeover.  

Percentage of women killed in war doubled in 2023: UN report (2024, říjen 23). UN News. Dostupné z https://news.un.org/en/story/2024/10/1156016.  

Facts and figures: Women, peace, and security (2024, říjen 18). UN Women. Dostupné z https://www.unwomen.org/en/what-we-do/peace-and-security/facts-and-figures

‘Trauma that echoes across generations’: UN highlights weaponisation of sexual violence (2024, říjen 23). UN News. Dostupné z https://news.un.org/en/story/2024/10/1156031.

UN women’s rights committee urges action to end gender-based violence against women and girls in Myanmar (2024, červenec 7). UN. Dostupné z https://www.ohchr.org/en/statements/2024/07/un-womens-rights-committee-urges-action-end-gender-based-violence-against-women

Women and girls are disproportionately affected by conflict-related sexual violence (2024, červen 19). UN. Dostupné z https://unric.org/en/women-and-girls-are-disproportionately-affected-by-conflict-related-sexual-violence/

Women and girls in Sudan disproportionately impacted by ongoing conflict (2024, září 27). UN News. Dostupné z https://news.un.org/en/story/2024/09/1155056.

 

Fotografie

Ochrana práv a postavení žen se v čase ozbrojených konfliktů zhoršuje. Brutal South Sudanese conflict victims shared their stories, autor: UNMISS, 3. červenec 2019, zdroj: Flickr, CC BY-NC-ND 2.0.