Rada OSN pro lidská práva vydala stěžejní rezoluci umožňující vyšetřování zločinů spáchaných během občanské války na Srí Lance. Konflikt, jenž trval 26 let, si vyžádal tisíce lidských obětí. Od roku 2009 probíhají snahy o zajištění odpovědnosti za porušení lidských práv, k nimž během konfliktu došlo.

Území Srí Lanky bylo historicky osídlené různými etnickými skupinami. Nejpočetnější z nich, Sinhálci a Tamilové, si nárokovali území pro sebe. K moci se po dekolonizaci dostali početnější Sinhálci, kteří následně omezili práva Tamilů.

Srílanští Tamilové v reakci na svou diskriminaci vytvořili v 70. letech separatistickou organizaci Tygři osvobození tamilského Ílamu (Liberation Tigers of Tamil Eelam, „LTTE“), jež měla za cíl vytvoření nezávislého státu Ílam na severu a východě země, kde je tato menšina nejpočetnější. Oběma etnickým skupinám se dostalo i zahraniční podpory, jenž pramenila z jejich původu. Tamilové tak ze začátku čerpali podporu z Indie a Sinhálci byli silně podporování Spojeným královstvím, jakožto bývalým kolonizátorem.

Občanská válka

První impulz začátku války se připisuje skupině LTTE, a to přesněji události přepadení vojenského konvoje v roce 1983. Boje dále pokračovaly s mírnými přestávkami a mírovými pokusy až do roku 2009, kdy srílanská vláda znovu získala kontrolu nad celým územím Srí Lanky.

Právě poslední část války v roce 2009 se považuje za tu s nejvíce oběťmi. Human Rights Watch, Amnesty International, OSN a další mezinárodní organizace vydaly zprávy, kde informují o porušování lidských práv na obou stranách konfliktu. Oficiální zdroje uvádí, že válka vedla ke sto tisícům civilních obětí, stovkám tisíců vnitřně vysídlených osob a dalším desítkám tisíců pohřešovaných osob.

Poválečný vývoj

V důsledku humanitárních dopadů způsobených občanskou válkou uspořádala na žádost Německa a dalších států Rada OSN pro lidská práva („RLP“) v roce 2009 mimořádné zasedání. V rámci tohoto 11. zasedání byla přijata rezoluce na podporu Srí Lanky a jejího vnitrostátního procesu zajištění odpovědnosti za porušování lidských práv. Rezoluce se nesetkala s podporou napříč členskými státy. V textu nedostatečně reflektovala např. porušování lidských práv i ze strany vlády, větší důraz na spolupráci s mezinárodními organizacemi, či vyšetřování útoků na novináře a obránce lidských práv. Proti hlasovaly mimo jiné státy jako Německo, Francie, Švýcarsko a Spojené království.

Lidskoprávní situací na Srí Lance se nadále RLP zabývala od roku 2012, avšak zásadní prolomení nastalo až v roce 2015. Srí Lanka poprvé vyjádřila podporu předmětné rezoluci, a oficiálně se tak zavázala k dodržování závazků z ní vyplývajících. Změna přístupu nastala s příchodem nové srílanské vlády. Nezisková organizace Human Rights Watch označila tento krok jako naději k dosažení spravedlnosti pro oběti občanské války.

Přes slibné začátky však vláda nedosáhla velkého pokroku, a v roce 2020 ohlásila stažení podpory rezoluce. Tato změna přišla s nástupem nové vlády, jež prohlásila, že závazky z rezoluce zasahují do jejích vnitřních záležitostí. Zavázala se místo mezinárodní pomoci využít národních prostředků a pokračovat tak v zajištění spravedlnosti na vnitrostátní úrovni. Tímto krokem se celý proces potrestání pachatelů a nalezení zadostiučinění obětem války vrátil o několik let zpět.

Přelomová rezoluce Rady OSN pro lidská práva

Velký posun ze strany mezinárodního společenství nastal na začátku tohoto roku. V rámci 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva představil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva zprávu o lidskoprávní situaci na Srí Lance. Zpráva reflektuje mimo jiné nedostatečné zajištění spravedlnosti pro oběti občanské války a nedostatečnou snahu o stabilizaci v zemi.

Kromě zmíněné zprávy přijala Rada OSN pro lidská práva i rezoluci zaměřenou na tamní situaci. Obsah textu se dotýká narušení soudní nezávislosti, beztrestnosti a vylučování menšin ze společnosti. Pro přijetí rezoluce hlasovalo 22 států, 11 bylo proti a 14 států se zdrželo hlasování. Srí Lanka, která momentálně není členem RLP, se hlasování neúčastnila a ani nevyjádřila rezoluci podporu. Vyjádření podpory zmínila i Evropská unie s obavami ze zhoršující se lidskoprávní situace a prohlubování diskriminace menšin v důsledku opatření proti pandemii COVID-19.

Rezoluce je přelomová především díky jejímu důraznějšímu přístupu k přetrvávající situaci na Srí Lance. Na rozdíl od předchozích dokumentů posiluje pozici a pravomoce Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva, jenž má za úkol sesbírat a prošetřit informace a důkazy z občanské války, a navrhnout příslušné strategie pro zajištění odpovědnosti pachatelů za porušení lidských práv a dalších závazků plynoucích z mezinárodního humanitárního práva. Důležitost rezoluce plyne i ze skutečnosti, že se jedná o první impuls k zahájení vyšetřování na mezinárodní úrovni. A to z toho důvodu, že prošetření zločinů spáchaných během občanské války nebylo skrze vnitrostátní mechanismy do současné doby řádně zajištěno.

Součástí textu rezoluce je i požadavek na přehodnocení zákona proti terorismu. Lidskoprávní experti varují před jeho možným zneužitím k pronásledování příslušníků menšin a odpůrců vlády. Zákon opravňuje k zadržení každého, kdo je podezřelý z páchání násilných činů nebo z činů narušujích náboženskou, rasovou či komunální harmonii v zemi.

Reakce na vývoj situace

Srílanská vláda nevnímá text rezoluce jako nezbytný posun ke zlepšení situace. Obává se, že závazky, které z něj plynou, by mohly rozdělit společnost a nepříznivě ovlivnit situaci v zemi, včetně ekonomického rozvoje a budování míru. I přes absenci podpory ze strany Srí Lanky je však rezoluce zásadním politickým krokem směrem ke spravedlivému procesu a zajištění lidských práv.

 Zdroje

Bajoria, Jayshree. The Sri Lankan Conflict. Council on Foreign Relations. 18. května 2009 (https://www.cfr.org/backgrounder/sri-lankan-conflict). 

Human Rights Watch. Sri Lanka: UN Resolution Could Advance Justice. 28. září 2015 (https://www.hrw.org/news/2015/09/28/sri-lanka-un-resolution-could-advance-justice).

Human Rights Watch. Sri Lanka: UN Rights Council Fails Victims. 27. května 2009 (https://www.hrw.org/news/2009/05/27/sri-lanka-un-rights-council-fails-victims).

UN News. Human Rights Council strengthens rights office probe into Sri Lanka’s long civil war. 23. března 2021 (https://news.un.org/en/story/2021/03/1088122).

Amnesty International. Sri Lanka: Withdrawal from UN commitments requires robust response by Human Rights Council.  27. února 2020 (https://www.amnesty.org/en/latest/news/2020/02/sri-lanka-withdrawal-from-un-commitments-requires-robust-response-by-human-rights-council/).

DW. UN Rights Council gives green light to investigate Sri Lanka war crimes. 23. března 2021 (https://www.dw.com/en/un-rights-council-gives-green-light-to-investigate-sri-lanka-war-crimes/a-56961186).

UN Geneva. MIDDAY - Human Rights Council Renews Mandate of Special Rapporteur on the Environment, Adopts Resolutions on Sri Lanka, Nicaragua, Occupied Palestinian Territory, and on Unilateral Coercive Measures.  23. března 2021 (https://www.ungeneva.org/en/news-media/meeting-summary/2021/03/le-conseil-des-droits-de-lhomme-adopte-huit-resolutions).

UN Geneva. AFTERNOON - Human Rights Council Holds Dialogue with Special Rapporteur on Eritrea and Starts Dialogue with High Commissioner on Sri Lanka. 24. února 2021 (https://www.ungeneva.org/en/news-media/meeting-summary/2021/02/le-conseil-des-droits-de-lhomme-se-penche-sur-les-situations-en).

Fotografie

[1] Tamilská žena na Srí Lance. SriLanka TeaTamilWoman (pixinn.net), autor: Christophe Meneboeuf, 28. listopadu 2009, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, editace: ořez.