Rada OSN pro lidská práva: Vyloučené Rusko nahradila ČR

Rusko bylo v důsledku agrese vůči Ukrajině vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. Dne 10. května byla na její místo zvolena ČR. Celkem získala 157 hlasů, 23 členů se hlasování zdrželo. Funkční období ČR začíná dnem jejího zvolení a bude trvat do roku 2023. 

Ministr Jan Lipavský k tomuto uvedl: „Já vnímám symboliku toho, že jsme nahradili Ruskou federaci, která se dopouští odporných zločinů během agrese proti Ukrajině.” Stejně tak se vyjádřil i premiér Petr Fiala: „Považuji za důležité, aby se naše země zasazovala za dodržování lidských práv, a vítám možnost věnovat se tomu na mezinárodní scéně.”

ČR se zde bude věnovat tématům jako jsou např. svoboda médií, svoboda shromažďování a sdružování, podpora spolupráce s nevládními organizacemi, reakce na případy závažného porušování lidských práv. Aktuálně se již zabývá například porušováním lidských práv v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině.

Po 11 letech konec kauzy Michálková

V roce 2011 byly rodině Michálkových odebrány děti norskou sociální službou Barnevernet, a to z důvodu podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Ačkoliv se podezření nikdy nepotvrdila, děti zůstaly v pěstounské péči a jejich matka, Eva Michálková, k nim dokonce ztratila veškerá rodičovská práva. Tímto začal dlouhý boj matky o její syny. Jelikož u norských soudů neuspěla, obrátila se na Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který v lednu letošního roku rozhodl ve prospěch Norska, a proto požádala o projednání žaloby Velký senát ESLP.

Dne 9. května 2022 Velký senát ESLP zamítl její stížnost proti lednovému rozhodnutí. Tímto se lednové rozhodnutí ESLP, které uvádí, že norské instituce neporušily právo matky a dětí na respektování rodinného života, stává pravomocným. Nadále však zůstává matce možnost se znovu obrátit na norské soudy s žádostí o vrácení dětí do péče, příp. stanovení styku s nimi.

Klára Šimáčková Laurenčíková je novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva

Po odchodu Heleny Válkové byl post zmocněnce pro lidská práva čtyři měsíce neobsazen.  Dne 11. května vláda jmenovala na tuto pozici speciální pedagožku Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. 

Klára Šimáčková Laurenčíková kromě uvedeného například působí na ministerstvu zdravotnictví v rámci reformy péče o zdraví, přednáší na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, je zároveň také členkou Výboru pro prevenci domácího násilí či předsedkyní správní rady organizace Asistence. Je rovněž i spoluzakladatelkou České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělání a iniciativy Dobrý start, která usiluje o změny v systému pro pomoc ohroženým dětem v ČR. V roce 2019 také získala vyznamenání Nadace Olgy Havlové za prosazování kvality a otevřenosti vzdělávacích systémů a za aktivitu v oblasti transformace systému péče o ohrožené děti.

Sama po svém jmenování uvedla: „Chci pracovat na tom, aby se dařilo naplňovat potřeby ohrožených a znevýhodněných lidí. Přispívat chci k řešení otázek lidskoprávní agendy, které se týkají dětí, seniorů, rovnosti žen a mužů či zdravotně postižených. Aktivně chci přispět k posílení soudržnosti a k solidaritě ve společnosti.”

Válečné zločiny na Ukrajině prověřuje i ČR

Stíhání válečných zločinů spadá pod tzv. univerzální jurisdikci, která umožňuje stíhat nejzávažnější zločiny bez ohledu na to, kde byly spáchány a jakou mají státní příslušnost jejich oběti či pachatelé. Díky tomuto se může válečnými zločiny spáchanými na území Ukrajiny zabývat i ČR. V současné době se hovoří zejména o možných zločinech spáchaných na Ukrajině v souvislosti s masovým zabíjením v Buče u Kyjeva. Vraždy by mohly naplňovat skutkovou podstatu trestných činů zakotvených českým právním řádem.[1]

Ministr spravedlnosti zdůraznil, že je rozhodující domluvit společný postup na mezinárodní úrovni, aby se zamezilo duplicitě stíhání. Za tímto účelem by mělo proběhnout jednání v Haagu u Mezinárodního trestního soudu. Aktuálně má tuto problematiku na starosti Vrchní státní zastupitelství v Praze, kde se dle sdělení ministra dokonce již jednomu případu věnují. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu obecně rovněž potvrdil, že se zločiny spáchanými na Ukrajině aktivně zabývají: „V obecné rovině mohu pouze sdělit, že náš útvar se zabývá prověřováním válečných zločinů na Ukrajině. Více informací však nyní poskytovat nebudeme.”

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v obecné rovině sdělila: „Cílem řízení je zajistit důkazy o válečných zločinech prostřednictvím svědků, obětí, kteří hledají ochranu před válkou na území České republiky.” Vrchní státní zastupitelství také uvedlo, že aktivně spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech – Eurojustem.

Post soudce u Mezinárodního trestního soudu: ve hře byli dva kandidáti

Mezinárodní trestní soud je nezávislý orgán, jehož úkolem je stíhání nejtěžších zločinů, jako jsou zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, genocida, a odnedávna rovněž zločin agrese. Soudcovský sbor je složen z osmnácti soudců, přičemž každé tři roky se obmění třetina z nich. Volby se budou konat během 22. Shromáždění smluvních stran Římského statutu ICC v New Yorku v příštím roce.

V březnu letošního roku skončilo výběrové řízení na kandidáta pro funkci soudce Mezinárodního trestního soudu, které vyhlásilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Hledal se odborník s praxí v oblasti trestního práva, mezinárodního humanitárního práva a lidských práv. „Přihlásili se dva vysoce kvalifikovaní uchazeči, jejich jména sdělovat nemůžeme. Komise, jejíž složení se řídí pravidly v usnesení vlády, vybere vhodného kandidáta. Na základě tohoto výběru ministerstvo zahraničních věcí vypracuje materiál, který se dále předkládá na vládě,” uvedla mluvčí ministerstva Lenka Do. 

Dne 30. května zasedala na Ministerstvu zahraničních věcí komise pro výběr vhodného kandidáta, která skutečně jednoho vybrala. Konkrétní jméno však dosud sděleno nebylo, jelikož celá procedura není ještě u konce - nyní je třeba schválení kandidáta vládou. Zvolený kandidát za ČR bude mít rok a půl na volební kampaň, která spočívá v prezentaci kandidáta. Tím by měl přesvědčit volitele o jeho odborných kvalitách a přínosu pro soud.

 

Poznámky

[1] Podle českého trestního zákoníku se může jednat o trestné činy naplňující skutkovou podstatu např. útoku proti lidskosti, agrese, válečné krutosti.

Zdroje

ČTK. Michaláková definitivně prohrála boj o syny. Evropský soud její stížnost zamítl, Deník.cz, 10. květen 2022 (https://www.denik.cz/cesko-a-eu/eva-michalakova-synove-soud-norsko-20220510.html).

ČTK. Česko zvolili do Rady OSN pro lidská práva. Nahradí vyloučené Rusko. iDnes.cz,  10. květen 2022 (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cesko-vystridalo-rusko-v-rade-osn-pro-lidska-prava-to-vyloucili-kvuli-valce.A220510_170136_zahranicni_ihal)

ČTK. Vláda vybrala novou zmocněnkyni pro lidská práva. Advokátní deník online, 12. květen 2022 (https://advokatnidenik.cz/2022/05/12/vlada-vybrala-novou-zmocnenkyni-pro-lidska-prava/)

ČTK. Česká policie prověřuje spáchání válečných zločinů. Svědci jsou lidé z Ukrajiny, 19. duben 2022 (https://www.denik.cz/krimi/valecne-zlociny-cesko-ukrajina-policie.html) 

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Česká republika je zvolena do Rady OSN pro lidská práva, 10. květen 2022 (https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/ceska_republika_je_zvolena_do_rady_osn.html)) 

Škoda, J.; Gričová, A. Blažek. Státní zastupitelství vyšetřuje první případ možného válečného zločinu na Ukrajině. ČT24, 4. květen 2022 (https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3483914-blazek-statni-zastupitelstvi-stiha-prvni-pripad-mozneho-valecneho-zlocinu-na-ukrajine) 

Šídlová, T. Komise vybrala Zemana, aby se ucházel o post u trestního tribunálu. Seznam zprávy, 31. květen 2022 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-komise-vybrala-zemana-aby-se-uchazel-o-post-u-trestniho-tribunalu-204485)

Fotografie

[1] Klára Šimáčková Laurenčíková je nová vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Klára Laurenčíková, autor: Rijdkfna, 11. říjen 2019, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.