NS zareagoval na reakci spolku Šalamoun
AI ve správním řádu?
Šantovka Tower před Ústavním soudem (zatím) nebude
Šantovka Tower před Ústavním soudem (zatím) nebude
Ústavní soud (ÚS) nedávným usnesením III. ÚS 1071/25 odmítl pro nepřípustnost ústavní stížnost společnosti Šantovka Tower a.s. Nadále tak trvá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), kterým dal za pravdu veřejnému ochránci práv ohledně jím podané žaloby ve veřejném zájmu kvůli Šantovka Tower v Olomouci.[1] Důvodem zde bylo podezření na systémovou podjatost rozhodujících úředníků a narušení historického panoramatu města. NSS uzavřel, že „systémová podjatost je v nynější věci natolik závažnou vadou správního rozhodnutí, že odůvodňuje jeho zrušení bez dalšího“.[2]
Společnost v ústavní stížnosti poukázala na oprávnění NSS i nadále uplatňovat doktrínu systémové podjatosti ve správních řízeních. K tomu zdůraznila, že NSS doktrínu systémové podjatosti v dané věci „podstatně rozšiřuje a znepřehledňuje“. ÚS však neshledal, že by věc svým významem přesahovala zájmy samotné Šantovka Tower a.s. a zároveň vzhledem k tomu, že o ní mělo být opětovně rozhodnuto před správními soudy, uzavřel, že doposud nebyly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany. Ústavní stížnost tak ÚS odmítl, nicméně nijak nevyloučil její budoucí možnou přípustnost.
AI ve správním řádu?
V poslanecké sněmovně se projednává sněmovní tisk č. 845 [3]. Primárně se jedná o novelu obecního zřízení, nicméně obsahuje i změny pro správní řád. Jedná se o § 15a zavádějící tzv. „Automatizované vedení řízení“ a § 49a upravující možnost využití videokonferenčních zařízení správními orgány. Dle návrhu by při zvažování toho, zdali má být aplikováno automatizované řízení, měla být zohledněna povaha věci, ochrana práv dotčených osob „nebo“ veřejného zájmu. Jeho využití však návrh dopředu vylučuje např. při rozhodování o opravném prostředku a při správním uvážení.
Důvodová zpráva (DZ) k návrhu [4] uvádí, že očekávanými přínosy automatizace bude „zrychlení, zjednodušení, zlevnění a zefektivnění výkonu veřejné správy“. Výhody by se tak měly projevit jak na straně občanů, tak na straně úřadů, a to především snížením administrativní zátěže. DZ připouští, že navržená úprava je obecná, což má zamezit potřebě novelizovat ostatní ustanovení správního řádu. K tomu je potřeba ještě uvést, že automatizace se může vztahovat jak na jednotlivé úkony, tak i řízení jako celek čili i rozhodnutí ve věci samé. Návrh tak otevírá prostor pro úřední rozhodnutí bez úředníků.
NS zareagoval na reakci spolku Šalamoun
V médii bohatě probrané Bitcoinové kauze se kritice nevyhnul ani Nejvyšší soud (NS), resp. jeho rozhodnutí, které vedlo k vydání zabraných elektronických zařízení čili i bitcoinů. Např. spolek Šalamoun k tomuto kroku zaujal kritické stanovisko [5], ve kterém upozornil na možný rozpor s předchozí judikaturou NS potvrzenou ÚS. Specificky se jednalo o usnesení NS ve věci 3 Tdo 992/2022, které se týkalo trestu propadnutí věci.[6]
NS zde na případu zabaveného datového disku, díky kterému by se obviněný mohl dostat k tomu, co získal trestnou činností a směnit to za bitcoiny, shledal, že trest propadnutí věci byl uložen zcela zákonně. NS vyloučil, že by se jednalo o přímý (či zprostředkovaný) výnos z trestné činnosti, nicméně uzavřel, že „[p]okud předmětný zisk sloužil obviněnému k „investování“ prostředků získaných trestnou činností do kryptoměny, pak použití tohoto disku obviněnému přinejmenším usnadnilo spáchání jednání naplňujícího znak obohacení sebe a získání značného prospěchu“.
Spolek Šalamoun dovodil závěr, že šifrované zařízení tak nebylo možné v aktuální kauze vrátit a NS tak skrze své usnesení 11 Tdo 324/2023 [7] otevřel prostor pro tzv. sofistikovanou legalizaci výnosů z trestné činnosti. NS v reakci na to především zdůraznil, že o aktuální Bitcoinové kauze nerozhodoval, pouze napravil nesprávná rozhodnutí nižších soudních instancí. Dále akcentoval rozdíl mezi trestem propadnutí věci a ochranným opatřením zabrání věci, které bylo zde. Možný rozpor s předchozí judikaturou tak vyloučil. K tomu dodal, že v právním státě nelze rozhodnutí vedoucí k nevratnému zásahu do vlastnického práva zakládat na pouhých domněnkách.
Poznámky
[1] Žaloba byla prvotně podána u krajského soudu v Ostravě v roce 2020 a funkci veřejného ochránce práv tehdy vykonávala Anna Šabatová. Kasační stížnost k NSS pak v roce 2022 podal již Stanislav Křeček
[2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2025, č. j. 1 As 146/2024 – 93. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/aktualne/nejvyssi_spravni_soud_dal_za_pravdu_ombudsmanovi_ve_veci_santovka_tower_olomoucky_magistrat_nebyl_nestranny/rozhodnuti_nss_29.1.2025.pdf.
[3] Sněmovní tisk 845 je dostupný z: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=845.
[4] Původní návrh s důvodovou zprávou, viz zejména str. 36 a násl., je dostupný z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=247665.
[5] Vyjádření ze dne 5. června je dostupné z: https://spoleksalamoun.com/2025/06/05/reakce-spolku-salamoun-na-vyjadreni-predsedy-nejvyssiho-soudu-cr-v-kauze-jirikovsky/.
[6] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. listopadu 2022, sp. zn. 3 Tdo 992/2022. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/3-tdo-992-2022.
[7] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2023, sp. zn. 11 Tdo 324/2023. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/11-tdo-324-2023.
Zdroje
Dimun, P. (10. června 2025). O vydání podezřelých bitcoinů jsme nerozhodli, odmítá kritiku předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu. www.info.cz. Dostupné z: https://www.info.cz/zpravodajstvi-a-komentare/kauza-bitcoin-bitcoingate-kritika-nejvyssi-soud.
Kancelář veřejného ochránce práv. (29. ledna 2025). Nejvyšší správní soud dal za pravdu ombudsmanovi ve věci Šantovka Tower, olomoucký magistrát nebyl nestranný [tisková zpráva]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/aktualne/nejvyssi_spravni_soud_dal_za_pravdu_ombudsmanovi_ve_veci_santovka_tower_olomoucky_magistrat_nebyl_nestranny/.
Peričevič, V. Reakce Spolku Šalamoun na vyjádření předsedy Nejvyššího soudu v ČR v kauze Jiříkovský. (5. června 2025). spoleksalamoun.com. Dostupné z: https://spoleksalamoun.com/2025/06/05/reakce-spolku-salamoun-na-vyjadreni-predsedy-nejvyssiho-soudu-cr-v-kauze-jirikovsky/.
Návrh poslanců Tomáše Dubského, Milady Voborské, Martiny Ochodnické, Jiřího Havránka a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=247665.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. ledna 2025, č. j. 1 As 146/2024 – 93. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/aktualne/nejvyssi_spravni_soud_dal_za_pravdu_ombudsmanovi_ve_veci_santovka_tower_olomoucky_magistrat_nebyl_nestranny/rozhodnuti_nss_29.1.2025.pdf.
Sněmovní tisk 845 Novela z. o obcích. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=845.
Tomíčková, G. (červen, 2025) Rozhodnuí ve věci vydání zabavených elektronických zařízení T. J. odpovídá zákonu i dosavadní judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu [tisková zpráva]. Dostupné z: https://www.nsoud.cz/pro-verejnost-a-media/tiskove-zpravy/detail/rozhodnuti-ve-veci-vydani-zabavenych-elektronickych-zarizeni-t-j-odpovida-zakonu-i-dosavadni-judikature-nejvyssiho-i-ustavniho-soudu.
Usnesení Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2025, sp. zn. III. ÚS 1071/25. Dostupné z: https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=132467&pos=1&cnt=3&typ=result.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 3 Tdo 992/2022. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/3-tdo-992-2022.
Fotografie
Letecké zachycení krás města Olomouc. Olomouc letecky 3, autor: RadekS, 22. květen 2009, zdroj: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.
