Kateřina Šimáčková jako nová posila ESLP

Kateřina Šimáčková se ujala funkce soudkyně u ESLP, stává se na příštích devět let českou zástupkyní mezi 47 soudkyněmi a soudci ESLP. Čeká ji mimo jiné řešení mezistátních stížností, což bere jako výzvu a další možnost k rozšiřování své odbornosti. V září roku 2021 byla zvolena soudkyní ESLP za ČR a v prosinci roku 2021 se proto vzdala funkce ústavní soudkyně. Dle vyjádření Ústavního soudu po ní nezůstaly žádné nedokončené spisy, odchází tedy na ESLP s tzv. čistým stolem.

Kateřinu Šimáčkovou není třeba rozsáhle představovat. Pokud by však přece jen někomu bylo toto jméno cizí, lze ve stručnosti uvést, že se jedná o českou právničku, která působila jako odborná asistentka na Právnické fakultě v Brně, advokátka, soudkyně Nejvyššího správního soudu, asistentka soudce Ústavního soudu a nakonec se stala i soudkyní Ústavního soudu. Byla též členkou Legislativní rady vlády, členkou Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU a zástupkyní v Evropské komisi pro demokracii (tzv. Benátské komisi) za ČR. V létě roku 2021 jí bylo francouzským prezidentem uděleno nejvyšší francouzské státní vyznamenání za osobní nasazení v prosazování lidských práv.

Ke svému působení u ESLP Kateřina Šimáčková uvádí: „Na práci na tomto soudu se vlastně připravuji celý profesní život. Jako advokátka jsem pociťovala deficity soudní ochrany obyčejných účastníků řízení. Podařilo se mi získat i mezinárodní zkušenosti zejména díky působení v Benátské komisi nebo Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu. Jako soudkyně jsem stále hledala vyvážení mezi různými právy různých lidí či mezi ochranou lidských práv a veřejným zájmem. I judikaturu ESLP znám docela dobře [...].“

Zemřel zastánce lidských práv Petr Uhl ve věku 80 let

Dne 1. prosince 2021 bohužel zemřel Petr Uhl ve věku 80 let. Pár dní před svou smrtí ještě stihl navštívit francouzskou ambasádu v Praze, kde vzpomínal na své setkání s francouzským prezidentem v roce 1988 společně s dalšími sedmi disidenty. Ačkoliv byl již velmi unavený, stále zvládl reagovat ve francouzském jazyce.

Petr Uhl byl spoluzakladatelem Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a byl aktivní i ve Východoevropské informační agentuře. Za své aktivity byl  během totalitního režimu dvakrát odsouzen a ve vězení strávil celkem devět let. Po sametové revoluci působil u Občanského fóra, byl expertem ženevské pracovní skupiny pro svévolná zadržování při Komisi OSN pro lidská práva, vykonával funkci generálního ředitele ČTK/ČSTK a působil také jako redaktor v Listech Jiřího Pelikána, deníku Právo, deníku Referendum apod. Během vlády Miloše Zemana se stal vládním zmocněncem pro lidská práva a také zasedal v Radě České televize. Byl držitelem mnoha ocenění, např. Medaile za zásluhy I. stupně od prezidenta Václava Havla z roku 1998, Cena Opus Vitae z roku 2017 za celoživotní prosazování spravedlnosti, lidských práv a za osobní statečnost.

„Prosazoval názory hlava nehlava, ale absolutně se obětoval pro druhé,“ vzpomínají kolegové z Charty na Petra Uhla. Ačkoliv bohužel zemřel významný zastánce lidských práv, je zřejmé, že po sobě zanechal velkou společenskou stopu, která žije dále. V jeho šlépějích mimo jiné pokračuje jeho dcera Saša jako novinářka, syn Pavel jako právník a druhý syn Michal jako politik u Zelených. Nelze opomenout ani jeho manželku Annu, donedávna veřejná ochránkyně práv, která je stejně jako její manžel věrnou zastánkyní lidských práv.

Osvojení dětí z ciziny homosexuálními páry: V zahraničí rodiči, v ČR cizími lidmi

Senátor Václav Láska byl autorem novely zákona o mezinárodním právu soukromém, kterou chtěl vytvořit možnost uznávání rozhodnutí o osvojení dětí v cizině homosexuálními páry českými soudy. Pro oporu uvedl příklad Šárky Pančochové, která si v USA osvojila dítě své americké manželky, ale v ČR by jí žádná práva k dítěti nenáležela. Současná podoba české právní úpravy je dle senátora v rozporu s Úmluvou o právech dítěte a Listinou základních práv a svobod, s čímž souhlasili i tři ústavní soudci při projednání případu česko-amerického páru.[1] 

Senát však novelu nepřijal, ani neodmítl, a proto projednávání končí. V ČR přitom fakticky žijí stovky až tisíce dětí s dvěma otci či matkami, ale stát uznává jako rodiče jen jednoho z nich. Tímto se komplikují právní vztahy k dítěti druhého faktického rodiče, což může představovat řadu nepříjemností i v jejich osobním životě.

Někteří senátoři novelu navrhovali zamítnout, protože by umožnila obcházení občanského zákoníku. Podle něj se totiž mohou stát osvojiteli pouze manželé nebo jeden z nich. Senátor Václav Láska proto přislíbil, že do jara roku 2022 předloží novou a tentokrát komplexní novelu českého práva. Ta by zmiňované problémy měla vyřešit a umožnit tak v ČR uznání osvojení dětí z ciziny u homosexuálních párů.

Ústavní soud: Nenávistné projevy na internetu je třeba v demokratické společnosti potírat

Rasistický facebookový komentář muže narážející na etnikum zobrazených dětí: „Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí. Neříkej, že Tě to nenapadlo !!!“ se dočkal rozuzlení před Ústavním soudem. Muž kromě tohoto veřejného komentáře také opakovaně zveřejňoval na svém facebookovém profilu nacistické symboly, což následně obhajoval jako společensky potřebný žert. Také se odkazoval na to, že je stále přípustný projev politického nesouhlasu, který tímto jednáním činil. 

Za uvedené jednání však byl Okresním soudem v Teplicích uznán vinným z trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Ostatní soudní instance rozhodnutí Okresního soudu v Teplicích potvrdily jako správné, a proto se odsouzený muž obrátil s ústavní stížností na Ústavní soud.

Ústavní soud dne 7. prosince 2021 vydal usnesení,[2] v němž ústavní stížnost odmítl a ztotožnil se se závěry obecných soudů. V odůvodnění usnesení Ústavní soud odkázal na judikaturu ESLP a uvedl, že nenávistné projevy nespadají pod ústavněprávní ochranu a nemohou ji nikdy získat ani tím, že se budou vydávat za žert. Taktéž poukázal na to, že svoboda projevu není absolutní povahy a veškeré nenávistné projevy na internetu, jako jeden z druhů projevu nenávisti, je třeba v demokratické společnosti potírat, a to v závažných případech i prostřednictvím norem trestního práva.

 

Poznámky

[1] Nález Ústavního soudu ze dne 15. prosince 2020, sp. zn. Pl. ÚS 6/20 (https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=114768&pos=3&cnt=5&typ=result).

[2] Usnesení Ústavního soudu ze dne 7. prosince 2021, sp. zn. III. ÚS 2696/21 (http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-2696-21_1).

Zdroje

ČTK. Kateřina Šimáčková bude soudkyní ve Štrasburku, na Ústavním soudu skončila. Aktuálně.cz, 13. prosince 2021 (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/simackova-nastupuje-k-soudu-pro-lidska-prava-ve-strasburku-n/r~69a195785bf211eca1070cc47ab5f122/).

ČTK. Osvojení dětí v cizině české soudy homosexuálům neuznají, Senát novelu odmítl. Aktuálně.cz, 15. prosince 2021 (https://zpravy.aktualne.cz/domaci/senat-neprijal-moznost-uznavat-osvojeni-deti-v-cizine-homose/r~3ac5c3d85dd111ecb91a0cc47ab5f122/)

Janyška, Petr. Petr Uhl byl originál, který neuhýbal. Zůstal svobodný. Seznam zprávy, 3. prosince 2021 (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-petr-uhl-byl-original-ktery-neuhybal-zustal-svobodny-182579)

Kubová, Andrea; Pokorný, Štěpán. Rozhovory Radiožurnálu. Radiožurnál, 2. prosince 2021 (https://www.mujrozhlas.cz/rozhovory-radiozurnalu/prosazoval-nazory-hlava-nehlava-ale-absolutne-se-obetoval-pro-druhe)

Redakce Advokátní deník. JUDr. Kateřina Šimáčková: ESLP byl pro mě celoživotní inspirací. Advokátní deník, 13. prosince 2021 (https://advokatnidenik.cz/2021/12/13/evropsky-soud-pro-lidska-prava-byl-pro-me-celozivotni-inspiraci/) 

Redakce Romea. Ústavní soud se v kauze posílání prvňáčků do plynu vymezil vůči nenávisti na internetu. Romea.cz, 4. ledna 2022 (http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/ustavni-soud-se-v-kauze-posilani-prvnacku-do-plynu-vymezil-vuci-nenavisti-na-internetu?fbclid=IwAR26u_fGE3HojFLI6OL0zNMnVPJkd7OKC6sUxTjy4IDy6S2B6tNqPoX95rI) 

Fotografie

[1] Petr Uhl. Petr Uhl (2018), autor: Jindřich Nosek, 24. května 2018, zdroj: Commons Wikimedia, CC BY-SA 4.0, editace: ořez.