SDEU: Členské státy nemohou opravu osobních údajů transgender osob podmiňovat předložením dokladu o změně pohlaví

ESLP: Slovensko podalo mezistátní stížnost proti Belgii kvůli zabití slovenského občana belgickou policií

FRA: K integrovaným systémům ochrany dětí

SDEU: Členské státy nemohou opravu osobních údajů transgender osob podmiňovat předložením dokladu o změně pohlaví

Soudní dvůr Evropské Unie (SDEU) rozhodoval v řízení o předběžné otázce, která se týkala sporu mezi fyzickou osobou a maďarským azylovým orgánem. Žalobcem ve vnitrostátním řízení je VP, transgender muž íránské státní příslušnosti, který byl jako uprchlík v azylovém rejstříku registrován jako žena. Požádal proto o opravu osobních údajů, konkrétně zapsání mužského pohlaví a změnu křestního jména podle čl. 16 GDPR. Azylový orgán však žádost zamítl, protože VP neprokázal podstoupení chirurgického zákroku spočívajícího ve změně pohlaví.

SDEU došel k závěru, že VP opravdu měl právo na opravu nepřesných osobních údajů a že změnu pohlaví není třeba dokládat zprávou o chirurgickém zákroku spočívajícím ve změně pohlaví. Účelem shromažďování osobních údajů v azylovém rejstříku je identifikace dotčené osoby, která se týká jejího hluboce prožívaného a niterného pocitu. To byl VP schopen prokázat předložením lékařských zpráv, které mimo jiné potvrzovaly například i jeho mužské vzezření. Dostačujícím důkazem je zde tedy i lékařské potvrzení, včetně psychodiagnostického vyšetření. Důkaz o chirurgickém zákroku není nezbytný ani přiměřený, a navíc jím nelze uznání genderové identity podmiňovat.

Rozhodnutí má význam zejména v rozvoji vnímání transgender osob nad rámec jejich biologického stavu či podstoupených lékařských zákroků. SDEU zde poskytuje nový výklad unijního práva a určuje správním orgánům postup, který chrání a respektuje transgender osoby v otázce osobních údajů.

ESLP: Slovensko podalo mezistátní stížnost proti Belgii kvůli zabití slovenského občana belgickou policií

Slovensko podalo 27. února 2025 mezistátní stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) proti Belgii. Stížnost se týká slovenského občana, J.C., který byl v roce 2018 zatčen na letišti nedaleko Bruselu za to, že údajně nastoupil do letadla bez cestovního pasu. J.C. byl zadržen v cele, kde sám několikrát udeřil hlavou do zdi, čímž si způsobil krvácení. Belgičtí policisté jej tedy přidrželi k zemi, kdy jeden z nich mu konkrétně seděl na hrudi po dobu 16 minut. J.C. byl převezen do nemocnice, upadl však do kómatu a následně zemřel.

Ze zadržení J.C. existují videozáznamy, které celý průběh zachycují. Policisté se na něm mimo jiné smějí a jedna policistka dokonce hajluje. Belgický soud neshledal odpovědnost policistů s odůvodněním, že se jednalo o nešťastnou kombinaci tragických událostí, a případ tak zamítl. S rozsudkem se neztotožňuje jak manželka J.C., tak slovenská vláda, která ESLP žádá o přezkum. Namítá porušení práva na život, zákazu mučení, práva na respektování soukromého a rodinného života a zákazu diskriminace. Jedná se tak o vůbec první mezistátní stížnost Slovenska i Belgie.

FRA: K integrovaným systémům ochrany dětí

Agentura Evropské unie pro základní práva vydala zprávu, která se zabývá potřebou integrovaného přístupu k ochraně dětí ve členských státech EU. Zpráva v prvé řadě doporučuje přijetí jednotného vnitrostátního právního rámce, který by komplexně chránil práva dětí – takový právní rámec má totiž jen 10 členských států EU. Jako zásadní dále vnímá zřízení ústředního orgánu specializovaného na ochranu dětí, který bude mít jasné pravomoci a dostatečné zdroje, a to zejména ve státech, které nedisponují institucí dohlížející na práva dětí. Stěžejní je i sjednocené a efektivní financování, přičemž zpráva jako ukázkový příklad uvádí Finsko, které část státního rozpočtu specificky vyčleňuje dětem a rodinám s dětmi.

Mezi další doporučení patří například ratifikace Istanbulské úmluvy, která efektivně chrání dětské oběti násilí. Zpráva se také zaměřuje na náhradní rodinnou péči a doporučuje deinstitucionalizaci a přeměnu na kvalitní rodinné a komunitně založené služby. Vyzdvihuje roli pěstounské péče, konkrétně pak nezprostředkované pěstounské péče, kdy dítě zůstává v péči příbuzné osoby. Je však nutné řešit problém nedostatku kvalitních pěstounů, který deinstitucionalizaci brání. Hlavním důvodem nedostatku pěstounů v České republice je nízká odměna pro pěstouny a psychické i fyzické vyčerpání.

 

Zdroje

Soudní dvůr Evropské unie (2025). Rozsudek ve věci C-247/23 (Deldits). Dostupné z https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=296550&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=15251441.

Evropský soud pro lidská práva. (2025, březen). New interstate application lodged by Slovakia against Belgium [tisková zpráva]. Získáno z https://hudoc.echr.coe.int/fre-press?i=003-8176535-11469047.

Belgian court finds no one responsible in Slovak national’s death (2024, 25. září). The Slovak Spectator. Získáno z https://spectator.sme.sk/politics-and-society/c/death-slovak-national-belgian-court.

Agentura Evropské unie pro základní práva. (2025). Towards Integrated Child Protection Systems. Dostupné z https://fra.europa.eu/en/publication/2025/integrated-child-protection.

Hrdinová, A. & Fabiánová, P. (2020, červenec 19). V České republice je nedostatek přechodných pěstounů. Důvodem jsou peníze. CNN Prima News. Získáno z https://cnn.iprima.cz/v-ceske-republice-je-nedostatek-prechodnych-pestounu-duvodem-jsou-penize-6235.